Střelec z novozélandských mešit se inspiroval Breivikem, z jeho manifestu mrazí

Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který se přihlásil k dnešnímu krvavému útoku na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, uvedl, že se inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém 73stránkovém manifestu Tarrant podle listu The Daily Telegraph napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Při dnešní střelbě na Novém Zélandu přišlo o život 49 lidí.

Tarrant manifest zveřejnil předtím, než se vydal do mešit Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch, kde pak během pátečních modliteb zahájil palbu na věřící. Svůj čin také nahrával a v přímém přenosu vysílal na internetu.

V manifestu se označuje za "obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem". Jeho cílem bylo pomstít "tisíce obětí zahraniční invaze".

Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.

Die Zahl der Toten ist auf 49 gestiegen. Die Täter #Tarrent wollte Angst verbreiten & Sympathisanten zur Nachahmung anregen. Sich selbst nannte er #Faschist. Die Opfer bezeichnet er als "Invasoren". Sie selbe ideologische Sprache bedienen #AfD, #Identitäre & Co. #Christchurch https://t.co/SOIws5WZ7Y

— Matthias Quent (@Matthias_Quent) 15. března 2019

Hlavním vzorem Tarranta byl norský pravicový extremista Breivik, který v červenci 2011 zabil při atentátech v norské metropoli Oslo a okolí 77 lidí. Breivik nejprve 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora mládežnického křídla Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya.

Breivik, který před svým činem zveřejnil podstatně delší manifest o 1500 stranách, kritizoval tehdy vládnoucí Dělnickou stranu z podpory multikulturalismu a ohrožování norské identity. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení.

"Četl jsem texty Dylanna Roofa a mnoha dalších, ale skutečnou inspiraci jsem získal od Anderse Behringa Breivika," napsal. Zmíněný Dylann Roof v roce 2015 v kostele v Charlestonu v americkém státě Jižní Karolína zastřelil devět černošských věřících.

Tarrant přitom ve svém manifestu tvrdí, že byl s Breivikem v kontaktu, což ovšem norské úřady odmítly jako prakticky nemožné. "Byl jsem krátce v kontaktu s Breivikem a dostal jsem požehnání pro svou misi poté, co jsem se spojil s jeho bratry," tvrdí Tarrant.

Breivik v současné době pobývá v přísně střežené věznici a jeho korespondence je pečlivě prověřována a v případě potřeby zadržována. "Pokud dospějeme k názoru, že by mohla tato konverzace inspirovat násilí, máme možnost ji zastavit," řekl agentuře AFP Espen Jambak, který působí jako zástupce ředitele věznice v jihonorském Skienu. "Máme nad vším dobrou kontrolu," dodal.

Také Breivikův právník Öystein Storrvik uvedl, že vzhledem k velmi přísným podmínkám Breivikova věznění je nepravděpodobné, že by mohl být norský extremista s Tarrantem ve spojení.

Podobně jako Breivik sám se i Tarrant srovnává se zesnulým jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, když prohlásí, že ho (jako Mandelu) čeká 27 let vězení. Dokonce vyjádří očekávání, že v budoucnu dostane stejně jako Mandela Nobelovu cenu za mír.

"Manifest je v mnoha ohledech poněkud zmatený a silně se zaměřuje na téma údajné genocidy bělochů prostřednictvím masové migrace," podotýká švédský expert na boj proti terorismu Magnus Ranstorp. "Používá stejnou terminologii jako Breivik," dodává.

V manifestu se také objevují výrazy o nadřazenosti bílé rasy, urážky migrantů a výzvy k zabíjení muslimů. Část textu se věnuje konfliktu v Kosovu koncem 90. let a kritizuje zapojení Spojených států do této války.

"Balkanizace rovněž sníží schopnost USA projektovat moc na celém světě a tím zajistí, aby se už nikdy nemohla opakovat taková situace jako zapojení USA v Kosovu (kde síly USA a NATO bojovaly vedle muslimů a masakrovaly křesťanské Evropany snažící se dostat islámské okupanty z Evropy)," citoval list Balkan Insight z Tarrantova manifestu.

Zásah NATO v roce 1999, zahrnující nálety na cíle v Srbsku, ukončil krvavý konflikt v Kosovu a přinutil ke stažení srbské ozbrojené síly. V jeho důsledku Srbsko prakticky ztratilo kontrolu nad tímto regionem. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této bývalé autonomní oblasti.

Tarrant uvedl, že se dočasně přestěhoval na Nový Zéland, aby tam naplánoval útok a připravil se na něj, a nakonec se v zemi rozhodl zůstat.

Podle zpráv médií pochází Tarrant z města Grafton v australském státě Nový Jižní Wales. V roce 2010 pracoval jako osobní trenér v místním fitness centru, než se údajně rozhodl odcestovat ze země.

Související

Více souvisejících

Brenton Tarrant (útočník z Christchurch) teroristický útok v Christchurch (Nový Zéland 15.3.2019) Anders Breivik Nový Zéland Terorismus

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy