Střelec z novozélandských mešit se inspiroval Breivikem, z jeho manifestu mrazí

Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který se přihlásil k dnešnímu krvavému útoku na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, uvedl, že se inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém 73stránkovém manifestu Tarrant podle listu The Daily Telegraph napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Při dnešní střelbě na Novém Zélandu přišlo o život 49 lidí.

Deník Shopaholičky

Tarrant manifest zveřejnil předtím, než se vydal do mešit Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch, kde pak během pátečních modliteb zahájil palbu na věřící. Svůj čin také nahrával a v přímém přenosu vysílal na internetu.

V manifestu se označuje za "obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem". Jeho cílem bylo pomstít "tisíce obětí zahraniční invaze".

Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.

Die Zahl der Toten ist auf 49 gestiegen. Die Täter #Tarrent wollte Angst verbreiten & Sympathisanten zur Nachahmung anregen. Sich selbst nannte er #Faschist. Die Opfer bezeichnet er als "Invasoren". Sie selbe ideologische Sprache bedienen #AfD, #Identitäre & Co. #Christchurch https://t.co/SOIws5WZ7Y

— Matthias Quent (@Matthias_Quent) 15. března 2019

Hlavním vzorem Tarranta byl norský pravicový extremista Breivik, který v červenci 2011 zabil při atentátech v norské metropoli Oslo a okolí 77 lidí. Breivik nejprve 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora mládežnického křídla Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya.

Breivik, který před svým činem zveřejnil podstatně delší manifest o 1500 stranách, kritizoval tehdy vládnoucí Dělnickou stranu z podpory multikulturalismu a ohrožování norské identity. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení.

"Četl jsem texty Dylanna Roofa a mnoha dalších, ale skutečnou inspiraci jsem získal od Anderse Behringa Breivika," napsal. Zmíněný Dylann Roof v roce 2015 v kostele v Charlestonu v americkém státě Jižní Karolína zastřelil devět černošských věřících.

Tarrant přitom ve svém manifestu tvrdí, že byl s Breivikem v kontaktu, což ovšem norské úřady odmítly jako prakticky nemožné. "Byl jsem krátce v kontaktu s Breivikem a dostal jsem požehnání pro svou misi poté, co jsem se spojil s jeho bratry," tvrdí Tarrant.

Breivik v současné době pobývá v přísně střežené věznici a jeho korespondence je pečlivě prověřována a v případě potřeby zadržována. "Pokud dospějeme k názoru, že by mohla tato konverzace inspirovat násilí, máme možnost ji zastavit," řekl agentuře AFP Espen Jambak, který působí jako zástupce ředitele věznice v jihonorském Skienu. "Máme nad vším dobrou kontrolu," dodal.

Také Breivikův právník Öystein Storrvik uvedl, že vzhledem k velmi přísným podmínkám Breivikova věznění je nepravděpodobné, že by mohl být norský extremista s Tarrantem ve spojení.

Podobně jako Breivik sám se i Tarrant srovnává se zesnulým jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, když prohlásí, že ho (jako Mandelu) čeká 27 let vězení. Dokonce vyjádří očekávání, že v budoucnu dostane stejně jako Mandela Nobelovu cenu za mír.

"Manifest je v mnoha ohledech poněkud zmatený a silně se zaměřuje na téma údajné genocidy bělochů prostřednictvím masové migrace," podotýká švédský expert na boj proti terorismu Magnus Ranstorp. "Používá stejnou terminologii jako Breivik," dodává.

V manifestu se také objevují výrazy o nadřazenosti bílé rasy, urážky migrantů a výzvy k zabíjení muslimů. Část textu se věnuje konfliktu v Kosovu koncem 90. let a kritizuje zapojení Spojených států do této války.

"Balkanizace rovněž sníží schopnost USA projektovat moc na celém světě a tím zajistí, aby se už nikdy nemohla opakovat taková situace jako zapojení USA v Kosovu (kde síly USA a NATO bojovaly vedle muslimů a masakrovaly křesťanské Evropany snažící se dostat islámské okupanty z Evropy)," citoval list Balkan Insight z Tarrantova manifestu.

Zásah NATO v roce 1999, zahrnující nálety na cíle v Srbsku, ukončil krvavý konflikt v Kosovu a přinutil ke stažení srbské ozbrojené síly. V jeho důsledku Srbsko prakticky ztratilo kontrolu nad tímto regionem. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této bývalé autonomní oblasti.

Tarrant uvedl, že se dočasně přestěhoval na Nový Zéland, aby tam naplánoval útok a připravil se na něj, a nakonec se v zemi rozhodl zůstat.

Podle zpráv médií pochází Tarrant z města Grafton v australském státě Nový Jižní Wales. V roce 2010 pracoval jako osobní trenér v místním fitness centru, než se údajně rozhodl odcestovat ze země.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Brenton Tarrant (útočník z Christchurch) teroristický útok v Christchurch (Nový Zéland 15.3.2019) Anders Breivik Nový Zéland Terorismus

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy