Střelec z novozélandských mešit se inspiroval Breivikem, z jeho manifestu mrazí

Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který se přihlásil k dnešnímu krvavému útoku na dvě mešity v novozélandském městě Christchurch, uvedl, že se inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém 73stránkovém manifestu Tarrant podle listu The Daily Telegraph napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Při dnešní střelbě na Novém Zélandu přišlo o život 49 lidí.

Tarrant manifest zveřejnil předtím, než se vydal do mešit Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch, kde pak během pátečních modliteb zahájil palbu na věřící. Svůj čin také nahrával a v přímém přenosu vysílal na internetu.

V manifestu se označuje za "obyčejného bělocha, který pochází z dělnické třídy, z rodiny s nízkým příjmem". Jeho cílem bylo pomstít "tisíce obětí zahraniční invaze".

Konkrétně přitom zmínil například jedenáctiletou Ebbu Akerlundovou, která zahynula při teroristickém atentátu ve Stockholmu v roce 2017. Za tento útok s pěti mrtvými byl k doživotnímu trestu odsouzen uzbecký občan a stoupenec teroristické sítě Islámský stát Rakhmat Akilov.

Die Zahl der Toten ist auf 49 gestiegen. Die Täter #Tarrent wollte Angst verbreiten & Sympathisanten zur Nachahmung anregen. Sich selbst nannte er #Faschist. Die Opfer bezeichnet er als "Invasoren". Sie selbe ideologische Sprache bedienen #AfD, #Identitäre & Co. #Christchurch https://t.co/SOIws5WZ7Y

— Matthias Quent (@Matthias_Quent) 15. března 2019

Hlavním vzorem Tarranta byl norský pravicový extremista Breivik, který v červenci 2011 zabil při atentátech v norské metropoli Oslo a okolí 77 lidí. Breivik nejprve 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora mládežnického křídla Dělnické strany na nedalekém ostrově Utöya.

Breivik, který před svým činem zveřejnil podstatně delší manifest o 1500 stranách, kritizoval tehdy vládnoucí Dělnickou stranu z podpory multikulturalismu a ohrožování norské identity. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení.

"Četl jsem texty Dylanna Roofa a mnoha dalších, ale skutečnou inspiraci jsem získal od Anderse Behringa Breivika," napsal. Zmíněný Dylann Roof v roce 2015 v kostele v Charlestonu v americkém státě Jižní Karolína zastřelil devět černošských věřících.

Tarrant přitom ve svém manifestu tvrdí, že byl s Breivikem v kontaktu, což ovšem norské úřady odmítly jako prakticky nemožné. "Byl jsem krátce v kontaktu s Breivikem a dostal jsem požehnání pro svou misi poté, co jsem se spojil s jeho bratry," tvrdí Tarrant.

Breivik v současné době pobývá v přísně střežené věznici a jeho korespondence je pečlivě prověřována a v případě potřeby zadržována. "Pokud dospějeme k názoru, že by mohla tato konverzace inspirovat násilí, máme možnost ji zastavit," řekl agentuře AFP Espen Jambak, který působí jako zástupce ředitele věznice v jihonorském Skienu. "Máme nad vším dobrou kontrolu," dodal.

Také Breivikův právník Öystein Storrvik uvedl, že vzhledem k velmi přísným podmínkám Breivikova věznění je nepravděpodobné, že by mohl být norský extremista s Tarrantem ve spojení.

Podobně jako Breivik sám se i Tarrant srovnává se zesnulým jihoafrickým prezidentem Nelsonem Mandelou, když prohlásí, že ho (jako Mandelu) čeká 27 let vězení. Dokonce vyjádří očekávání, že v budoucnu dostane stejně jako Mandela Nobelovu cenu za mír.

"Manifest je v mnoha ohledech poněkud zmatený a silně se zaměřuje na téma údajné genocidy bělochů prostřednictvím masové migrace," podotýká švédský expert na boj proti terorismu Magnus Ranstorp. "Používá stejnou terminologii jako Breivik," dodává.

V manifestu se také objevují výrazy o nadřazenosti bílé rasy, urážky migrantů a výzvy k zabíjení muslimů. Část textu se věnuje konfliktu v Kosovu koncem 90. let a kritizuje zapojení Spojených států do této války.

"Balkanizace rovněž sníží schopnost USA projektovat moc na celém světě a tím zajistí, aby se už nikdy nemohla opakovat taková situace jako zapojení USA v Kosovu (kde síly USA a NATO bojovaly vedle muslimů a masakrovaly křesťanské Evropany snažící se dostat islámské okupanty z Evropy)," citoval list Balkan Insight z Tarrantova manifestu.

Zásah NATO v roce 1999, zahrnující nálety na cíle v Srbsku, ukončil krvavý konflikt v Kosovu a přinutil ke stažení srbské ozbrojené síly. V jeho důsledku Srbsko prakticky ztratilo kontrolu nad tímto regionem. Kosovští Albánci pak v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této bývalé autonomní oblasti.

Tarrant uvedl, že se dočasně přestěhoval na Nový Zéland, aby tam naplánoval útok a připravil se na něj, a nakonec se v zemi rozhodl zůstat.

Podle zpráv médií pochází Tarrant z města Grafton v australském státě Nový Jižní Wales. V roce 2010 pracoval jako osobní trenér v místním fitness centru, než se údajně rozhodl odcestovat ze země.

Související

Více souvisejících

Brenton Tarrant (útočník z Christchurch) teroristický útok v Christchurch (Nový Zéland 15.3.2019) Anders Breivik Nový Zéland Terorismus

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy