Zpřísnění zbraní dle australského modelu? Odbornice poukazuje na jeho přednosti a limity

Novozélandské zákony jsou, co se týče držení zbraní, poměrně benevolentní. Zbrojní průkaz může mít člověk už od 16 let. Jeho držitelé nemusí každou zbraň jednotlivě registrovat. Celkově je na Novém Zélandu registrováno 1,5 milionu střelných zbraní v držení civilistů.

V sousední Austrálii je získávání zbrojní licence a prodej a držení zbraní mnohem více regulován.  Austrálie přistoupila k zpřísnění a celkové změně zákonů o držení zbraní po masakru v Port Arturu v roce 1996, kdy psychicky narušený útočník zabil 35 a zranil 23 lidí. Nejedná se o jeden o celonárodní zákon, ale spíše o federální dohody mezi jednotlivými státy a územími a Společenstvím (Commonwealth).

Tento nový australský systém je založen na regulaci, nikoliv zakazování, poukazuje Carrollová. Jedinci mohou získat i poloautomatické zbraně. Musí mít „pravý důvod“ k jejich obdržení na jehož základě pak jednotlivé územní celky rozhodují, jaká licence může být vydána.  

Za tyto pravé důvody, kvůli kterým může být jedinci udělena zbrojní licence a kvůli kterým může vlastnit zbraně, jsou považovány střelba na terče, krocení divokých zvířat ( což zemědělci musí dělat), lov či kontrola škůdců.

Poslední kategorií jsou profesionální střelci, kteří mohou mít k dispozici i poloautomatické zbraně. Jedná se o osoby, kteří se specializují na střelbu divé zvěře a kteří mají uzavřenou smlouvu o poskytování služby. Je však velmi obtížné v této kategorii licenční povolení vůbec získat.

Podle odhadů se po zavedení nového systému po roce 1996 počet legálně držených střelných zbraní v Austrálii více než ztrojnásobil. Odpovědné orgány však mají nad nimi lepší kontrolu. Státní a územní policie řídí celý proces získávání zbraní. Ty podléhají přísným pokynům pro skladování a jejich distribuce je pečlivě sledována. Každá zbraň musí být registrována.

Obtíže při získání legálních zbraní limituje a zabraňuje útokům ze strany krajně pravicových či islamistických teroristů. Po teroristickém útoku v Melbourne v listopadu 2018 policie zatkla tři příznivce Islámského státu, kteří se pokoušeli marně získat poloautomatické zbraně.

Austrálie se nicméně potýká s existenci rozsáhlého černého trhu s nelegálně získávanými zbraněmi. Jako na Novém Zélandu, i v Austrálii většina smrtí způsobená střelnou zbraní je spojena s těmi nelegálního typu. Takové případy se odehrávají většinou mezi gangstery či v rodinných kruzích.

Útočník, který v roce 2014 držel rukojmí v kavárně Lindt Café, získal zbraň na nelegálním trhu. Podobně nelegální licenci na držení zbraně získal i 15letý mladík kurdského původu, který v roce 2015 před policejním ředitelstvím policejního účetního Curtise Chenga.

Široké námořní hranice Austrálie a Nového Zélandu činí pro pobřežní a policejní služby obtížné účinně zamezit rozvinutému mezinárodnímu zločinu, který v oblasti operuje s prodejem nelegálních zbraní. Ty jsou dodávány teroristům.

Carrollová poznamenává, že zpřísnění zbraňových zákonů pomůže regulovat jejich zákonné použití, neodstraní ale hrozbu zločinů spojených se zbraněmi. Nicméně, prevence proti nelegálnímu obchodu se zbraněmi by mohla výrazně snížit riziko jejich uskutečnění.