K útokům na Srí Lance se hlásí Islámský stát, důkazy neposkytl

K nedělním atentátům na kostely a hotely na Srí Lance se přihlásila teroristická skupina Islámský stát (IS), pro své tvrzení ale neposkytla žádný důkaz. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Útoky v metropoli Kolombu a na dalších místech na Srí Lance, které převážně spáchali sebevražední atentátníci, si podle aktuální bilance vyžádaly 321 mrtvých a asi 500 zraněných. Dětský fond OSN (UNICEF) dnes oznámil, že mezi oběťmi je i 45 dětí. Srílanské úřady z útoků obviňují místní islamisty z dosud málo známé organizace národní Tauhíd džamáate, označované zkratkou NTJ.

Islámský stát se k atentátům přihlásil prostřednictvím propagandistické agentury Amak. "Pachatelé útoku, jehož terčem byli předevčírem občané zemí koalice a křesťané na Srí Lance, pocházejí z řad bojovníků Islámského státu," uvedl IS.

A day after the fatal bomb blast at the St. Anthony's Shrine in Kochchikade, a resident walks around offering bottles of water to security personnel posted in the area. Heartwarming moments #lka #SriLanka pic.twitter.com/ZmETAeh7xp

— Kalani Kumarasinghe (@KalaniWrites) 23. dubna 2019

Islámský stát nicméně nezveřejnil žádné fotografie ani videonahrávky, na nichž by bylo vidět útočníky přísahat věrnost IS. V posledních letech Islámský stát přijal odpovědnost téměř za všechny velké teroristické útoky ve světě.

Islámský stát se hlásí k řadě útoků, letos byl poražen v Sýrii

IS byl na vrcholu moci v roce 2014, kdy 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil vůdce Islámského státu abú Bakr Bagdádí. V roce 2014 zabíral chalífát až třetinu Sýrie a Iráku.

V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky (od ledna 2014), zahynulo nejméně 80.000 lidí.

V Sýrii byl IS v říjnu 2017 vytlačen arabsko-kurdskou milicí z města Rakka, které dříve sloužilo jako hlavní bašta IS v Sýrii. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl ale Islámský stát poražen až letos 23. března. To zároveň znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu.

Islámský stát se rozšířil i do Libye, kde byl poražen v prosinci 2016, kdy ho síly věrné vládě v Tripolisu vytlačily z města Syrta (asi 450 kilometrů východně od metropole), které ovládal od roku 2015.

IS se od roku 2015 přihlásil k mnoha teroristickým útoků, ať na území Sýrie či Iráku, tak jinde po světě.

K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenském metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), atentáty v Ankaře v říjnu 2015 (přes 100 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých) a v Nice v červenci 2016 (86 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých) či atentát v pákistánské provincii Balúčistán loni v červenci (149 mrtvých).

Dnes se IS přihlásil k teroristickým útokům ve třech kostelech a třech luxusních hotelech na Srí Lance o velikonoční neděli 21. dubna, které nepřežilo nejméně 321 lidí.

V Iráku patřil k nejhrůznějším útokům atentát v centru Bagdádu v červenci 2016 (323 mrtvých), v Sýrii koordinované útoky v jihosyrském městě Suvajda a okolních vesnicích loni v červenci (nejméně 258 mrtvých).

IS byl v minulosti napojen na teroristickou síť Al-Káida. Jeho příslušníci pocházeli z různých zemí. V řadách IS bojovaly v Iráku a Sýrii tisíce bojovníků, odhady se pohybují od několika tisíců až k 200.000. V hnutí byli zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády dřívějšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.

IS je znám svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulý násilím páchaným na obyvatelstvu a zaměřeným hlavně na ty, kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám.

Za teroristickou skupinu IS označily OSN, EU, Británie, USA, Austrálie, Kanada, Rusko či Indie, ale i řada muslimských zemí (Indonésie, Malajsie, Turecko, Saúdská Arábie či Egypt).

IS podle odborníků několikrát změnil název, v roce 1999 si říkal Džamáa at-Tavhíd, později Bilád ar-Ráfidín a poté Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Od června 2014 se nazýval jen Islámský stát (IS).

Podle zpráv OSN se IS dopouštěl "systematických a do očí bijících porušení" mezinárodního práva, zabíjel civilisty, páchal sexuální útoky na ženy a dívky, prováděl únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjel děti.

IS ve snaze vymazat stopy přítomnosti neislámských kultur také proslul ničením kulturních památek, kupříkladu v srpnu 2015 zničili jeho stoupenci v historickém městě Palmýra Belův chrám, asi nejznámější památku v místě zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2017 vyhodili radikálové z IS do povětří slavnou mešitu An-Núrí v Mosulu, z níž abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát.

V srpnu 2014 zveřejnil IS první video, na kterém jeho stoupenci zabili zahraniční rukojmí. Podobné vraždy rukojmí, jejichž záznamy se šířily po internetu, se později mnohokrát opakovaly.

Související

FBI

Afghánci chtěli narušit americký svátek demokracie. FBI zakročila

Napětí před listopadovými prezidentskými volbami v USA roste a práce přibývá i tajným službám. Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) se podařilo odhalit plán dvojice mužů, kteří chtěli zaútočit v den, kdy američtí občanů budou vybírat mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem. 

Více souvisejících

Islámský stát (IS) exploze v kostelech a hotelech na Srí Lance (21.4.2019) teroristické útoky na Srí Lance srí lanka

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy