K útokům na Srí Lance se hlásí Islámský stát, důkazy neposkytl

K nedělním atentátům na kostely a hotely na Srí Lance se přihlásila teroristická skupina Islámský stát (IS), pro své tvrzení ale neposkytla žádný důkaz. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Útoky v metropoli Kolombu a na dalších místech na Srí Lance, které převážně spáchali sebevražední atentátníci, si podle aktuální bilance vyžádaly 321 mrtvých a asi 500 zraněných. Dětský fond OSN (UNICEF) dnes oznámil, že mezi oběťmi je i 45 dětí. Srílanské úřady z útoků obviňují místní islamisty z dosud málo známé organizace národní Tauhíd džamáate, označované zkratkou NTJ.

Islámský stát se k atentátům přihlásil prostřednictvím propagandistické agentury Amak. "Pachatelé útoku, jehož terčem byli předevčírem občané zemí koalice a křesťané na Srí Lance, pocházejí z řad bojovníků Islámského státu," uvedl IS.

A day after the fatal bomb blast at the St. Anthony's Shrine in Kochchikade, a resident walks around offering bottles of water to security personnel posted in the area. Heartwarming moments #lka #SriLanka pic.twitter.com/ZmETAeh7xp

— Kalani Kumarasinghe (@KalaniWrites) 23. dubna 2019

Islámský stát nicméně nezveřejnil žádné fotografie ani videonahrávky, na nichž by bylo vidět útočníky přísahat věrnost IS. V posledních letech Islámský stát přijal odpovědnost téměř za všechny velké teroristické útoky ve světě.

Islámský stát se hlásí k řadě útoků, letos byl poražen v Sýrii

IS byl na vrcholu moci v roce 2014, kdy 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil vůdce Islámského státu abú Bakr Bagdádí. V roce 2014 zabíral chalífát až třetinu Sýrie a Iráku.

V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky (od ledna 2014), zahynulo nejméně 80.000 lidí.

V Sýrii byl IS v říjnu 2017 vytlačen arabsko-kurdskou milicí z města Rakka, které dříve sloužilo jako hlavní bašta IS v Sýrii. Na posledním zbytku území, obci Baghúz na východě Sýrie, byl ale Islámský stát poražen až letos 23. března. To zároveň znamenalo definitivní konec samozvaného chalífátu.

Islámský stát se rozšířil i do Libye, kde byl poražen v prosinci 2016, kdy ho síly věrné vládě v Tripolisu vytlačily z města Syrta (asi 450 kilometrů východně od metropole), které ovládal od roku 2015.

IS se od roku 2015 přihlásil k mnoha teroristickým útoků, ať na území Sýrie či Iráku, tak jinde po světě.

K nejtragičtějším atentátům patří série sebevražedných útoků v jemenském metropoli Saná v březnu 2015 (přes 140 mrtvých), atentáty v Ankaře v říjnu 2015 (přes 100 mrtvých), podíl na zřícení letadla ruské společnosti na egyptském Sinajském poloostrově v říjnu 2015 (224 mrtvých), útoky v Paříži v listopadu 2015 (130 mrtvých) a v Nice v červenci 2016 (86 mrtvých), útok na mešitu na severu Sinajského poloostrova v listopadu 2017 (311 mrtvých) či atentát v pákistánské provincii Balúčistán loni v červenci (149 mrtvých).

Dnes se IS přihlásil k teroristickým útokům ve třech kostelech a třech luxusních hotelech na Srí Lance o velikonoční neděli 21. dubna, které nepřežilo nejméně 321 lidí.

V Iráku patřil k nejhrůznějším útokům atentát v centru Bagdádu v červenci 2016 (323 mrtvých), v Sýrii koordinované útoky v jihosyrském městě Suvajda a okolních vesnicích loni v červenci (nejméně 258 mrtvých).

IS byl v minulosti napojen na teroristickou síť Al-Káida. Jeho příslušníci pocházeli z různých zemí. V řadách IS bojovaly v Iráku a Sýrii tisíce bojovníků, odhady se pohybují od několika tisíců až k 200.000. V hnutí byli zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády dřívějšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.

IS je znám svou přísnou interpretací islámu a islámského práva šaría a je nechvalně proslulý násilím páchaným na obyvatelstvu a zaměřeným hlavně na ty, kteří vyznávají jiná náboženství než sunnitský islám.

Za teroristickou skupinu IS označily OSN, EU, Británie, USA, Austrálie, Kanada, Rusko či Indie, ale i řada muslimských zemí (Indonésie, Malajsie, Turecko, Saúdská Arábie či Egypt).

IS podle odborníků několikrát změnil název, v roce 1999 si říkal Džamáa at-Tavhíd, později Bilád ar-Ráfidín a poté Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Od června 2014 se nazýval jen Islámský stát (IS).

Podle zpráv OSN se IS dopouštěl "systematických a do očí bijících porušení" mezinárodního práva, zabíjel civilisty, páchal sexuální útoky na ženy a dívky, prováděl únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjel děti.

IS ve snaze vymazat stopy přítomnosti neislámských kultur také proslul ničením kulturních památek, kupříkladu v srpnu 2015 zničili jeho stoupenci v historickém městě Palmýra Belův chrám, asi nejznámější památku v místě zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2017 vyhodili radikálové z IS do povětří slavnou mešitu An-Núrí v Mosulu, z níž abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát.

V srpnu 2014 zveřejnil IS první video, na kterém jeho stoupenci zabili zahraniční rukojmí. Podobné vraždy rukojmí, jejichž záznamy se šířily po internetu, se později mnohokrát opakovaly.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) exploze v kostelech a hotelech na Srí Lance (21.4.2019) teroristické útoky na Srí Lance srí lanka

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy