Budou se útoky na Srí Lance opakovat? Muslimové z rodného města strůjce útoků vyjadřují znepokojivé názory

Masakr na Srí Lance je nejkrvavějším teroristickým útokem od 11. září 2001. Oba teroristické útoky mají něco společného. Spáchali je lidé, jejichž radikální názory vycházejí z velmi přísného směru islámského myšlení, známého jako wahhábismus, šířeného z Saúdské Arábie.

Za strůjce útoků, které vedly k smrti 359 lidí, je považován Zahrán Haším, vůdce dosud málo známé islamistické skupiny národní Tauhíd džamáate. Sám měl vést sebevražedný útok na jeden z hotelů, při kterém přišel o život.

Haším byl dlouhodobě znám v muslimských kruzích na Srí Lance, zvláště pak v převážně muslimském srílanském městě Kathankudy jako velmi radikální kazatel. Právě v tomto městě se měl narodit a navštěvovat místní náboženskou školu, tzv. madrasu.

Madrasy spolu s mešitami začaly ve městě vznikat kolem roku 1980 prostřednictvím peněz věnovaných Saúdskou Arábií. V ropném království vládne velmi přísný směr islámu zvaný wahhábismus, který prostřednictvím svých finančních investic do náboženských infrastruktur šíří Saúdská Arábie po celém světě.

Haším se v roce 2006 přidal k mešitě, ve které získal místo v jejím řídícím výboru. Jeho ultrakonzervativní názory, např. co se týče oblékání žen, kterým zakazoval nosit náramky a řetízky , byly však příliš radikální i na jeho kolegy z mešity. Podle agentury Reuters o něm mluví jako „ černé ovci“, „velmi úzkoprsém jedinci, který vždy způsoboval nějaké potíže“, ke kterému přistupovali jako ke „zkaženému dítěti“. Haším neposlouchal své kolegy, chtěl být nezávislý a tak vzteky odešel, když mu výbor zakázal v roce 2009 kázat.

Podle lidí, kteří jej znali, Haším měl důkladné znalosti Koránu – který však interpretoval poměrně svévolně – a arabštiny a byl poměrně zručným kazatelem. Brzy si získal pozornost na internetu, kde horlivě útočil na súfie, přívržence mystického typu islámu, které ultrakonzervativní muslimové považují za rouhače a heretiky.

Súfiové měli s wahhábistickým růstem radikálního islámu problémy ještě před Hašímem a jeho plamennými projevy. V roce 2004 došlo k granátovému útoku na súfijsou mešitu a v roce 2006 bylo několik domů súfiů zapáleno. Sahlan Khalil Rahman, tajemník kartelu dohlížejícího na skupinu súfijských mešit, sdělil agentuře Reuters, že je zcela přesvědčen, že za tím stáli wahhábisté, kteří získali v městě popularitu díky financím ze Saúdské Arábie. Dle něj se jednalo o snahu přeměnit „súfie na wahhábisty skrze terorismus.“

Podle srílanského zpravodajského serveru Colombo Telegraphv wahhábisté nenechali súfijské oběti těchto útoků ani pohřbít podle islámských zvyků, protože je považovali za heretiky, kteří si nic takového nezaslouží. Jeden mrtvý byl dokonce exhumován a pohřben mimo Kathankudu.

Haším se přidal útokům na súfie. Začal pořádat shromáždění před jejich mešitami, kde na ně pořvával nadávky megafonem a rušil je v jejich modlitbách. Súfiové si na něj opakovaně stěžovali, zvláště potě, co utvořil vlastní mešitu, u policejních a později i státních autorit, avšak bez úspěchu.

V roce 2017 však Haším donutil policii zakročil. Během jednoho násilného shromáždění před súfijskou mešitou jeho příznivci donesli meče. Došlo k potyčce, při které byl jeden muž zraněn. Policie zatkla několik lidí s ním spojeným, včetně jeho otce a bratra. Haším se ukryl.

List New York Times uvádí, že ačkoliv řada islámských organizací v Kathankudě odsuzují jeho čin, stále souhlasí s jeho nenávistivým názorem na súfie. „Tito lidé, to je není islám,“ říká např. M.L.M. Nassar, člen Svazu mešit a muslimských institucí Kathankudy. „Je to deviace."

Šířící se ideologie wahhábismu

Wahhábismus je nyní díky finanční a institucionální podpoře Saúdské Arábie rozšířen po celém světě. Např. česká novinářka známá svými články o džihádistických nevěstách Islámského státu, Markéta Kutilová v rozhovoru pro Český rozhlas v roce 2017 uvedla, že jí překvapila proměna Zanzibaru (ostrov v Tanzanii), kde před deseti lety nebylo obvyklé zahalování žen, zatímco nyní jsou výjimkou ty ženy, které jsou nezahalené. Kutilová tento obrat země k větší náboženskosti připisuje právě Saúdské Arábii.

Šíření wahhábismu v zemích, kde islám poměrně pokojně koexistoval s ostatními náboženstvími, jakou jsou země v Jižní a východní Asii, vede k sílícímu náboženskému napětí v těchto oblastech. Podle australského zpravodajský webu news.com.au četné instituce podporované Saúdskou Arábií stojí za „produkcí“ agresivních a násilných islamistických organizací jako je např. Fronta islámské obrany utvořená na podle vzoru saúdské náboženské policie. Radikalizované muslimské komunity též stáli za odsouzením křesťanského guvernéra za urážku islámu.

Související

exploze v kostelech a hotelech na Srí Lance (21.4.2019) - kamera zachytila jednoho ze sebevražedných útočníků

Policie zatkla možného útočníka ze Srí Lanky

Zatčení Srílančana podezřelého z účasti na velikonočních útocích na Srí Lance dnes oznámila mezinárodní policejní organizace Interpol. Podle srílanské policie byl zadržen v Saúdské Arábii a vydán na Srí Lanku, informovala agentura AFP. Při útocích ve třech kostelech a třech hotelech tohoto ostrovního státu přišlo o život přes 250 lidí.

Více souvisejících

teroristické útoky na Srí Lance Terorismus Zahrán Haším (terorista) Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy