Překoná Čína americkou armádu? Má tajný recept na úspěch, upozorňuje zpráva

Čína má momentálně být v některých technologických oblastech, jako jsou řízené střely či síťová válka, na podobné úrovni, případně jí dosahovat, jako USA. To může mít značné důsledky v oblasti mezinárodních vztahů. Prostřednictvím specializovaných zbraní, jako jsou protiletadlové a hypersonické rakety, Čína činí vyhlídky na válku v oblastech jí považovaných za klíčové, jako je by Jihočínské moře nebo Tchaj-wan, za příliš nákladné pro Američany, varuje zpráva

Podle zprávy dosažení této vojenské rovnováhy docílila rozsáhlou průmyslovou a technickou špionáží a pečlivou analýzou metod, schopností a též slabin Pentagonu. Tyto informace následně využila k rozvoji svých vlastních bojových schopností, mezi které patří i tzv. „černé schopnosti“, které chystá odhalit pouze v případě konfliktu, aby překvapila své protivníky.

Yao Čeng, bývalý čínský námořní důstojník a komunistický špion, potvrdil vůči čínskému vedení kritickému listu Epoch Times, že Čína dohání USA v oblasti vojenské technologie díky propracované špionáži. „ Peking ví, že kdyby závisel na čínských odbornících, než by tyto technologie nezávisle vyvinuli, trvalo by to velmi dlouho, protože mezera je obrovská. Oni jednoduše nemohli tak dlouho čekat,“ poukázal Yao.

Čína proto přistoupila k různým způsobům, jak od USA jejich znalosti vylákat. Do Spojených států poslala na americké univerzity své studenty a profesory, aby získali cenné informace. Od bývalých jugoslávských vlád po tamní válce získala sestřelený americký letoun Lockheed F-117 Nighthawk a pečlivě jej prozkoumala.

Yao tvrdí, že když se Čína pokusila sestavit vlastní vojenské stroje vlastními silami, jako po zavedení zbrojního embarga v roce 1989, ke kterému přistoupilo NATO v reakci na masakr na náměstí Nebeského míru, byla to ponižující katastrofa. Čínou vyvinutá stíhačka Xi'an JH-7 prý nebyla schopná ničeho a totéž platilo i např. o jejích lodích.

Hlavní úlohu v získávání cenných zpravodajských informací hraje Styčné oddělení Generálního politického štábu, čínská rozvědka. Yao poukazuje, že se snaží vystupovat na Západě jako Čínská asociace pro mezinárodní přátelské styky. Ta následně získává informace od spřátelených osob na Západě, které přejímají pekingské vidění světa.

Český projekt Sinopsis opakovaně tvrdil, že čínský poradce prezidenta Miloše Zemana, Jie Ťien-minga, byl napojen na tyto struktury. Podle zpráv čínských médií měl  Jie Ťien-ming skončit ve vězení kvůli podezření z hospodářské kriminality. Zeman to odmítl.

Jak Čína povede válku?

Média v posledních měsících poukazovala na to, že Čína je momentálně jeden z největších producentů válečných lodí. Satelitní snímky též ukázaly, že Čína staví obrovskou letadlovou loď. Zatímco Čína má více lodí, jsou poměrně malé, zatímco USA stále dominují mořím se svými robustními letadlovými loďmi, které jim dávají značnou výhodu.

Podle analytiků z think-tanku však Čína nebude spoléhat v možné válce na to kolik ona potopí lodí a kolik jí potopí nepřítel. Namísto toho se bude pokoušet narušit klíčovou síťovou infrastrukturu USA, na které její vojenská strategie do značné míry je zcela závislá.

Generál Paul Selva, místopředseda Společného sboru náčelníků štábů, varoval, že čínská armáda může docílit technologické technologické rovnosti se Spojenými státy na počátku roku 2020 a překonat Pentagon v roce 2030, pokud americká armáda nebude reagovat na výzvu.

Podle zprávy musí USA masivně investovat do technologického vývoje, aby si udržely vojenskou převahu. Zároveň si musí dávat pozor na čínské špionážní aktivity.

Administrativa Donalda Trumpa z důvodu podezření přistoupila k poměrně velmi tvrdým opatřením vůči čínské technologické vlajkové lodi, společnosti Huawei, které prakticky zamezila přístup na cenný americký trh. I další země, např. Nový Zéland, přistoupily k omezení přístupu Číny do sítí 5 generace.