Nad Koreou se stahují mračna? Muž ze CIA prozradil, co by následovalo

Ačkoliv byl singapurský summit historicky prvním jednáním mezi nejvyššími představiteli USA a KLDR, nedokázal přinést žádný posun ke skutečné denuklearizaci Korejského poloostrova, konstatuje Bruce Klinger v komentáři pro server National Interest. Bývalý analytik CIA, který nyní působí v think tanku The Heritage Foundation, dodává, že mnozí zpočátku chybně zaměňovali pompéznost za progres.

"Již neexistuje jaderná hrozba Severní Koreje...vyřešil jsem ten problém," cituje Klinger nadšené prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Připomíná ovšem, že po Singapuru nahradila naději skepse a je zjevné, že USA a KLDR se nadále velmi rozcházejí ve své definici denuklearizace i způsobů jak jí dosáhnout.

Singapurský a následný hanojský summit ukázaly, že severokorejský vůdce Kim Čong-un není ochotnější vzdát se jaderného arzenálu, než byli jeho otec a děd, deklaruje analytik. Dodává, že Spojené státy jsou dlouhodobě kritizovány za neochotu účastnit se summitů, dokud diplomaté neuzavřou příslušnou dohodu, ale Trumpův netradiční, opačný přístup není v omezování jaderných ambicí Pchjongjangu o nic efektivnější.  

"Větší diplomatická aktivita, včetně nejvyšší úrovně, může zkrátka potvrdit nepřekonatelné rozdíly," píše odborník. Konstatuje, že KLDR se nyní sama vrátila do izolace, odmítá opakované pobídky amerických i jihokorejských diplomatů k obnově dialogu a tamní režim dokonce neguje jihokorejské snahy poskytnout severnímu sousedovi humanitární pomoc, a tak je těžké vyjednávat se zemí, která pomyslně neodpovídá na dopisy a nezvedá telefon.

USA podrývají svou politiku maximálního tlaku

Politika "maximálního tlaku" realizovaná Trumpovou administrativou zahrnuje ekonomické sankce, vojenské odstrašování a diplomatickou izolaci, ale prezident naneštěstí všechny tyto pilíře oslabuje, kritizuje bývalý zpravodajec. Připomíná, že Trump od setkání s Kimem brání dalším sankcím, ohrožuje spojenecké vazby a obranné kapacity rušením vojenských cvičení a vřele chválí severokorejského vůdce navzdory jeho zločinům proti lidskosti.

Trumpova administrativa začala tvrdě a v prvních osmi měsících uvalila na KLDR více sankcí než Obamova administrativa za osm let, poukazuje Klinger. Vysvětluje však, že na rozdíl do svých předchůdců Trump plně nevynucuje americké zákony, včetně těch chránících americký finanční systém, a tak bez ohledu na siláckou rétoriku jeho administrativy tlak na Pchjongjang "maximální" nikdy nebyl.

V roce 2018 Trump oznámil, že neuvalí sankce na tři stovky severokorejských organizací porušujících americké zákony a rezoluce OSN, jelikož by to bylo před setkáním s Kimem neslušné, navíc za situace, kdy rozhovory s KLDR probíhají "tak vřele", konstatuje expert. Dodává, že Trumpova administrativa rovněž nepodnikla akce proti dvanácti čínským bankám, které Kongres označil za možné zdroje praní špinavých severokorejských peněz, a letos v březnu prezident zastavil sankce uvalené na tyto banky americkým ministerstvem financí.

Trumpova veta budou dále oslabovat americké nátlakové kroky a podrývat mezinárodní snahy přimět severokorejský režim k denuklearizaci, obává se analytik. Rozhodnutí zastavit plány na utužení sankcí považuje za odraz nesouladu v americké politice, který vyvolává pochybnosti o tom, zda USA uvalí další sankce na KLDR, dokud budou jednání s Kimem pokračovat.

"Po singapurském summitu Trump jednostranně zrušil spojenecká vojenská cvičení," pokračuje Klinger. Doplňuje, že USA a Jižní Korea dosud odvolaly nejméně jedenáct společných cvičení a omezily vojenský výcvik, ale Washington za tento ústupek nezískal žádnou diplomatickou či vojenskou protihodnotu, jelikož severokorejská vojenská cvičení nadále pokračují.

Trumpovo vřelé přijímání Kima, který je na sankčním seznamu OSN kvůli porušování lidských práv, jde proti snaze USA diplomaticky KLDR izolovat, deklaruje bývalý pracovník CIA. Doplňuje, že od Singapuru neprojevuje prezident ochotu kritizovat severokorejské zločiny proti lidskosti a dobrý osobní vztah obou politiků je považován za důvod, proč nebyly uvaleny další sankce.

Mraky na obzoru?

Trump momentálně označuje za měřítko úspěchu pokračování severokorejského moratoria na jaderné a raketové testy, uvádí expert. "Jen nechci testy. Dokud nebudou testy, jsme rádi," cituje šéfa Bílého domu. Připomíná, že prezident zlehčoval nedávný test severokorejských raket krátkého dosahu, ačkoliv jeho ministr obrany i zahraničí a poradce pro národní bezpečnost událost označili za porušení rezoluce OSN.    

Absence jaderných roznětů či testů raket dlouhého doletu neznamená, že severokorejská hrozba zmizela, deklaruje Klinger. KLDR podle něj pokračuje v produkci zhruba sedmi jaderných hlavic ročně, rozšiřuje svá zařízení pro výrobu štěpného materiálu, hlavic, raket a raketových odpališť a jak v lednu 2018 podotkl tehdejší ředitel CIA Mike Pompeo, Pchjongjang dělí jen pár měsíců vývoje od zisku technologie schopné udeřit na americké území atomovou zbraní.

Kim také vzkázal, že jeho trpělivost není bezmezná, a varoval, že koncem roku podnikne nespecifikovaná tvrdší opatření, pokud Washington nezaujme pružnější vyjednávací postoj, nastiňuje analytik. Podotýká, že Spojené státy momentálně podmiňují třetí summit pokrokem v jednání o denuklearizační dohodě na pracovní úrovni, ale jak přiznal Trumpův poradce John Bolton, malý progres po Singapuru loni v prosinci posílil názor šéfa Bílého domu, že je nutná další schůzka s Kimem.

"Je nejasné, zda Trumpova administrativa bude nadále hájit preventivní vojenský úder na Severní Koreu, pokud tamní režim bude pokračovat v jaderných a mezikontinentálních raketových testech," připouští odborník. Zdůrazňuje, že na Korejský poloostrov by se však zajisté vrátilo větší napětí a menší předvídatelnost.

Související

Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 
Kim Čong-un

Svět řeší nástupce Kim Čong-una. Poprvé v dynastii to nebude muž

Možná budoucí vůdkyně jedné z nejvíce izolovaných zemí světa, Severní Koreje, je obestřena tajemstvím a rostoucími spekulacemi. Mladá dospívající dívka, o které se věří, že se jmenuje Kim Ču-e, se v posledních letech objevuje po boku svého otce Kim Čong-una stále častěji. Podle některých odborníků ji severokorejský diktátor systematicky připravuje na roli své nástupkyně, což potvrzují i její účasti na vysoce sledovaných státních a vojenských akcích.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké) Kim Čong-un Donald Trump Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy