Alternativní scénář. Historik poodhalil, co chystá Kim Čong-un

Zpět do reality

Takový scénář by ukázal, že KLDR je mnohem pružnější, než se čekalo, že Kim je jiný vládce než jeho otec a děd a že je odhodlaný nastartovat severokorejský ekonomický rozvoj a vzdát se jaderných zbraní, za jejichž vývoj tamní režim utratil během mnoha desetiletí miliardy dolarů, konstatuje historik. Dodává, že za takové situace by na jednacím stole zůstalo jen pár otázek a na druhé schůzce Trumpa s Kimem v Hanoji letos v únoru by se po několika dnech tvrdého vyjednávání podařilo dosáhnout průlomu.

Dané alternativní scénář by pokračoval 30. června Trumpovou cestou do demilitarizované zóny na Korejském poloostrově, kde by prezident podepsal s Kimem smlouvu o denuklearizaci KLDR, aby krátce poté začali mezinárodní inspektoři dohlížet na likvidaci severokorejských jaderných, chemických, bakteriologických a raketových výzkumných zařízení, nadnáší Boot. Doplňuje, že Trump by následně obdržel Nobelovu cenu za mír a stavěl na odiv svá slova pronesená po singapurském summitu, že "Severní Korea již není jadernou hrozbou".

To, že se v reálu věci vyvíjejí jinak, není podle komentátora třeba připomínat. "Více než rok po singapurském summitu Severní Korea stále nedodala soupis svých programů (vývoje) zbraní hromadného ničení - předpoklad pro skutečný pokrok v jejich likvidaci," zdůrazňuje Boot. Podotýká, že KLDR naopak nadále konstruuje jaderné zbraně a rakety a představuje větší hrozbu než před rokem.

Jediným konkrétním ústupkem Pchjongjangu byla repatriace ostatků části amerických vojáků zabitých během korejské války a navzdory tomu, že Trump předstírá opak, Severokorejci přestali i v tomto směru s Američany spolupracovat, konstatuje historik. Deklaruje, že Trump sice vyzdvihuje, že KLDR přestala s testy atomových náloží a raket dlouhého doletu - moratorium ovšem vyhlásila ještě před singapurskou schůzkou -, ale pokračuje v testech střel kratšího doletu a USA absenci více provokativních testů vyměnily za konec velkých společných vojenských cvičení s Jižní Koreou, čímž oslabují tento spojenecký svazek.

Také hanojská schůzka nebyla předehrou k dohodě, ale pouze ponižujícím představením, které Trump opustil krátce poté, co Kim požadoval zrušení sankcí výměnou za uzavření jedné z mnoha severokorejských jaderných elektráren, konstatuje Boot. Doplňuje, že jednání v následných měsících dlouho vázlo, tvrdilo se, že severokorejští vyjednavači byli odstraněni a možná i fyzicky zlikvidováni, a kontakty mezi oběma zeměmi se omezily na korespondenci mezi Trumpem a Kimem, kterou první z nich označuje za "krásné dopisy".

Denuklearizace není na stole    

"Jaký má pak význam nedělní překvapivé setkání Trumpa s Kimem v demilitarizované zóně a krátký vstup Trumpa do Severní Koreje?" táže se komentátor. Připomíná, že Trump sice hovořil o "velkém momentu", Kimovi sdělil, že možnost vstoupit na území KLDR považuje za "velkou čest" a vychvaloval "velký pokrok" a navázání "velkého přátelství", ale ve skutečnosti byla symbolika události zcela bez obsahu.

Nešlo o víc než o fotky a jediná dohoda, kterou Kim s Trumpem uzavřeli, se týkala pokračování rozhovorů na nižší úrovni, které ovšem měly probíhat již loni, zdůrazňuje historik. Očekává, že tato jednání se ukážou jako slepá cesta, protože Kim dal už minulý rok jasně najevo, že na denuklearizaci své země nemá zájem.

"Proč by také měl? Viděl, co se stalo vůdcům jako Saddám Husajn a Muammar Kaddáfí, kteří se vzdali svých zbraní hromadného ničení, a nemá zájem napodobit jejich příklad," pokračuje komentátor. Vysvětluje, že severokorejský diktátor usiluje o uvolnění sankcí výměnou za uzavření pár objektů, které by neomezilo jeho jaderný potenciál.

Tomu se americký prezident nesmí podle Boota poddat, ačkoliv hrozí, že se tak stane, pokud bude Trump před volbami cítit, že potřebuje velký zahraničněpolitický úspěch. "Celková, ověřitelná, nevratná" denuklearizace ovšem již není na stole, jak ostatně ukazuje skutečnost, že danou frázi přestala Trumpova administrativa používat, všímá si historik. Dodává, že KLDR místo toho očekává, že se jí podaří dosáhnout uznání coby jaderné mocnosti.  

Tři setkání Trumpa s Kimem se paradoxně ukázaly jako komplikace pro další jednání, protože druhý jmenovaný zjistil, že americký prezident je mnohem povolnější a osobnější než jeho spolupracovníci, kteří si stěžují na pokračující raketové testy a neústupnost KLDR, míní Boot. Kritizuje, že Trump s radostí posiluje Kimovu legitimitu, aniž by cokoliv získal.

Poučení pro Kima tedy zní, že je nutné ignorovat Trumpovy podřízené a orientovat se na prezidenta, uvádí historik. Konstatuje, že tak se možná dělá reality show, ale ne diplomacie.