Konflikt Kurdů s Turky lze zastavit do týdne? Vězněný Öcalan navrhl plán

Vězněný kurdský vůdce Abdullah Öcalan oznámil, že je připraven řešit kurdskou otázku a že do týdne dokáže zastavit konflikt tureckého státu a kurdských ozbrojenců. Kurdové podle něj nepotřebují vlastní stát, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho právní zástupce.

Öcalan je zakladatelem separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která proti tureckému státu vede od roku 1984 gerilovou válku za vznik samostatného Kurdistánu.

Kurdský vůdce je vězněn na na ostrově Imrali, který se nachází blízko Istanbulu, od roku 1999, kdy ho turecké speciální jednotky zadržely v Keni. Před dvaceti lety byl odsouzen k trestu smrti podle zákona namířeného proti podněcování vražd, masakrů a vymáhání peněz pro rozdělení země; trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí.

Öcalana si váží mnoho příznivců prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), kteří v něm spatřují klíč k jakémukoli mírovému procesu, napsala agentura Reuters.

V květnu mu byl zrušen zákaz návštěv ve vězení platný od roku 2011 a tehdy se po osmi letech poprvé setkal se svými právníky. Ti v prohlášení uvedli, že se s ním znovu sešli tuto středu.

Öcalan v prohlášení uvedl, že Kurdové nepotřebují vlastní stát. "Pokouším se Kurdům otevřít prostor, pojďme kurdskou otázku vyřešit," vyzval zakladatel PKK. "Říkám, že konfliktní situaci mohu odstranit do týdne. Mohu to vyřešit, jsem si tím jist. Jsem připraven (situaci) řešit. Ale stát musí učinit, co je nezbytné," dodal.

PKK svůj boj zahájila na jihovýchodě země v roce 1984 a postupně zmírnila své požadavky. Boje nepřežilo na 40.000 lidí, z nichž většina jsou Kurdové, píše Reuters. Turecko, Spojené státy i Evropská unie řadí PKK k teroristickým organizacím.

V roce 2015, po konci příměří mezi státem a PKK, nařídila turecká vláda zákaz vycházení ve velkých částech na jihovýchodě země a oblasti obývané převážně Kurdy vláda bombardovala těžkými zbraněmi. Öcalan hrál v mírových rozhovorech důležitou roli.

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku (asi třetina všech Kurdů), severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či v Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou mají Kurdové na severu Iráku.

Abdullah Öcalan Turecko Kurdové PKK (Strana kurdských pracujících)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy