Císařský řez je epidemie, varují lékaři. Čína tomuto zákroku vyhlásila válku

V zemi, kde většina aktivních žen ve městech volí porod císařským řezem, se Wang Tan rozhodla pro přirozený porod.

Za necelé desetiletí se v Číně podíl porodů císařským řezem více než zdvojnásobil. V roce 2001 činil 20 procent a v roce 2008 již více než 46 procent. Ve městech se tento podíl pohybuje až kolem dvou třetin, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podíl porodů císařským řezem je v Číně nepochybně příliš vysoký, soudí Shelang Tang z Dukeovy univerzity ve Spojených státech. Připomíná, že klíčovým faktorem je financování nemocnice.

Čína učinila obrovský pokrok pokud jde o dětskou úmrtnost: od poloviny 90. let ji snížila o téměř dvě třetiny, zejména tím, že povzbuzuje ženy, aby rodily v nemocnicích. Avšak státní financování čínských nemocnic je na nízké úrovni. Nemocnice pak získávají téměř polovinu zdrojů díky operacím, jako je císařský řez. Ostatek pochází většinou z lékařských prohlídek a z prodeje léků.

"Cena porodu císařským řezem může být třikrát až čtyřikrát vyšší než u normálního porodu," vysvětluje Tang.

"Naším hlavním problémem je to, že těhotné ženy v Číně mají velký strach z bolesti. Ani porody v bazénu strach našich pacientek nezmírnily, a proto jsme zavedli hypnózu," prohlašuje šéf nemocnice Antaj Čchen Feng-lin.

Některé místní úřady zahájily kampaně, v nichž zdůrazňují výhody přirozeného porodu, ale na centrální úrovni není v tomto bodě jasná politika, zdůrazňuje Tang.

Počet provedených císařských řezů celosvětově výrazně stoupá. Zatímco před několika stoletími byl úspěšně dokončený císařský řez důvodem k hrdosti a dobrému jménu mnoha porodníků, ve 21. století se diskutuje spíše o tom, jak zabránit – a na straně druhé, zda vůbec bránit – vzestupu frekvence císařského řezu.

První zmínky o císařském řezu pocházejí již z 8. století př. n.l. ze starého Říma, kdy bylo zakázáno zemřelou těhotnou ženu pohřbít, dokud nebyl plod z jejího těla vyříznut. Během dalších století se tato operace prováděla především na ženách zemřelých nebo umírajících ve snaze zachránit plod. Postupně se výkon začal provádět i na ženách živých, první zmínky o přeživších jsou z konce 16. století od lékaře Francoys Rousseta, který hovoří o 15 úspěšně provedených císařských řezech.

Postupem let se měnily operační techniky, ovšem teprve s užitím narkózy (polovina 19. století) a hlavně objevením zásad asepse, antisepse a antibiotik došlo ke skutečnému navýšení počtu provedených operací a k výraznému zvýšení šance rodičky na přežití výkonu.

V České republice je zhruba 15% porodů prováděno císařským řezem.