Čína ukázala drápky, ve vesmíru se budou dít velké věci

"Vesmírné plavidlo Šen-čou 10 odstartuje ze základny v poušti Gobi v odlehlé západní části Číny v 17:38 místního času (11:38 SELČ)," upřesnila podle agentury Reuters mluvčí Wu na dnešní tiskové konferenci, kterou vysílala čínská televize. Start rakety z kosmodromu Ťiou-čchüan v západočínské provincii Kan-su by mohl být odložen v případě špatných meteorologických podmínek, uvedla agentura AP.

Na oběžné dráze Šen-čou 10 zakotví u pokusné stanice Tchien-kung 1. Ta je na oběžné dráze od září 2011 a dvě kosmické lodě se už s ní spojily, přičemž jedna byla pilotovaná. 

Tchien-kung 1 není jen pouhou demonstrací schopnosti Číny vyslat do kosmu jakýsi hermetizovaný válec, ale dalším velmi pečlivě promyšleným stupněm (byť experimentálním) cesty asijské velmoci ke statutu velmoci kosmické.

Půjde-li vše podle čínských plánů (např. Tchien-kung 1 měl téměř roční zpoždění), bude do r. 2017 na oběžné dráze pracovat čínská stanice Tchien-kung 2 o hmotnosti cca 20 tun. Ta už bude mít dva spojovací uzly, podobně jako sovětské saljuty druhé generace (viz Saljut 6, na které pracoval mj. i Vladimír Remek) s uvažovaným obytným prostorem 90 - 100 m3.

V rozpětí let 2017 až 2020 má být vynesen na oběžnou dráhu už skutečný „Nebeský palác" - Tchien-kung 3. Má být složena ze dvou experimentálních a jednoho servisního modulu a bude mít spojovací uzly až pro čtyři lodě.

Jak Rusko, tak USA mají jakési smlouvy o spolupráci v kosmu s ČLR. Ale jak se zdá, Čína už ani Rusy, ani Američany ke své kosmické expanzi nepotřebuje. Oficiálně se sice ročně investuje do kosmonautiky cca šest miliard dolarů, ale minimálně stejná částka je schována ve vojenském rozpočtu (např. rakety – jak jinak – byly přeci vyvinuty jako nosiče jaderných bomb).

Po roce 2020 chtějí Číňané přistát na Měsíci. Jistě, nejprve přijdou na řadu automaty, už v příštím roce chtějí vyslat na jeho povrch průzkumné vozítko, kolem roku 2017 mají v úmyslu získat pomocí sondy vzorky měsíčního povrchu., píše aeroweb.cz.