Indové vzali útokem telegrafní úřady. Proč ten zmatek?

Neděle byla posledním dnem, kdy se telegramy k odeslání přijímaly. Telegrafní úřady proto posílily služby, aby se vypořádaly s očekávaným přílivem zákazníků. 

Mezi těmi, kdo si v hlavním městě Dillí přišli poslat úplně poslední telegramy, byli ženy v domácnosti, studenti i kondiční běžci, kteří si na telegrafní úřad odskočili z ranního joggingu. Mnoho z nich telefonovalo nebo posílalo esemesku svým blízkým, aby od nich dostali adresu, na kterou by mohli telegram odeslat.

"Ještě nikdy tu nebyl takový provoz. Jsou tu lidi, co posílají i dvacet telegramů najednou," řekl zaměstnanec telegrafu Randžana Dás. "Kdyby tu byl takovýhle provoz celý rok, tak by tu službu nezrušili," poznamenal jeho kolega Vinod Rai.

"I když komunikujeme prostřednictvím vylepšujících se moderních prostředků, uchovejme si kousek dějin," zněl jeden z posledních poslaných telegramů. "Tohle dobře schovej jako kousek historie, mami," stálo na dalším.

Indické úřady uvádějí, že telegrafní služby, které provozuje státní telekomunikační gigant BSNL, jsou prodělečné, přičemž ztráty přesáhly dvě miliardy liber (60 miliard korun). Vláda proto prohlásila, že už není dál ochotna nést náklady na službu, kterou označuje za pouhou nostalgii.

„V současné době Indové pošlou jen asi 5000 telegramů denně," řekl nejmenovaný představitel BSNL. „Před příchodem faxu jich byly každý den statisíce," dodal.

Skutečnost, že telegram přežil v Indii tak dlouho, je důkazem, jak hluboce byla tato služba zakořeněna v indické společnosti. Důvodem byla také technologická zaostalost telefonní kabelové sítě, která byla modernizována teprve v 80. a 90. letech minulého století.

V dobá největší slávy telegramů před 30 lety měla Indie 45 tisíc telegrafních stanic, z nichž jen zůstalo jen 75, píše e15.cz.