75 let od dopadu atomové bomby na Hirošimu. Parkem míru se rozezněl zvon

Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si dnes zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.

Pietní ceremonie v hirošimském Parku míru se každoročně účastní desítky tisíc lidí. Letos byl vstup kromě představitelů státu a města povolen pouze přeživším tragédie a jejich rodinám, kteří dodržovali odstupy a tváře si zakrývali rouškami. V 8:15 místního času (1:15 SELČ), tedy ve stejný čas, kdy nad městem vybuchla bomba, se parkem rozezněl zvon.

"Jediná atomová bomba 6. srpna 1975 zničila naše město. Tehdy se říkalo, že tu nic po 75 let neporoste," řekl podle agentury Kjódó starosta Hirošimy Kazumi Macui. "Hirošima se přesto vzpamatovala a stala se symbolem míru," dodal.

Japonský premiér Šinzó Abe v proslovu ubezpečil, že Japonsko se zákazem jaderných zbraní souhlasí, ale zároveň řekl, že svět se jich nezbaví přes noc.

"Úlohou Japonska je sloužit jako most mezi různými stranami a trpělivě podporovat jejich dialog, abychom dosáhli světa bez jaderných zbraní," uvedl ministerský předseda.

"We must never allow this painful past to repeat itself."Japan’s officials offer prayers and flowers to mark the 75th anniversary of the world's first atomic bomb attack in #Hiroshima #平和宣言 #広島原爆の日 pic.twitter.com/wVTyZQc2Up

— Bloomberg QuickTake (@QuickTake) August 6, 2020

"Abeho slova neodpovídají jeho činům," kritizoval premiéra 47letý Manabu Iwasa, který do parku přišel uctít památku svého otce, přeživšího tragédie, jež ve věku 87 let zemřel letos v březnu.

"Mnoho přeživších premiér země, která nepodepsala dohodu o zákazu jaderných zbraní, uráží," uvedla 84letá Keiko Oguraová, které bylo v době výbuchu bomby osm let.

S dohodou OSN o zákazu jaderných zbraní před dvěma lety souhlasily dvě třetiny všech států, které organizace sdružuje. Dokument dosud ratifikovalo 32 zemí. Úmluvu nepodepsaly jaderné velmoci včetně Spojených států, Británie, Číny, Francie či Ruska.

"Žádám japonskou vládu, aby dbala volání (přeživších útoku) po podpisu a ratifikaci a Japonsko se stalo součástí dohody o zákazu jaderných zbraní," uvedl Macui. Starosta také vyzval světové lídry, obzvláště ty, jež stojí v čele jaderných velmocí, aby do Hirošimy přijeli a na vlastní oči viděli dopady výbuchu bomby.

Papež František na dnešní výročí jaderného útoku na Hirošimu vyzval k míru a zopakoval, že nejen použití atomových zbraní, ale jejich pouhé držení je nemorální.

"Nikdy nebylo jasnější, že pro vzkříšení míru potřebují všichni lidé vzdát se válečných zbraní, zejména těch nejsilnějších a nejničivějších: jaderných zbraní, které mohou ochromit a zničit celá města, celé země," uvedl František podle agentury AP. Ve svém poselství připomněl, že během své loňské návštěvy Japonska se modlil u památníku v Hirošimě a setkal se s lidmi, kteří jaderné bombardování přežili. "Využití atomové energie pro válečné účely je nemorální, stejně jako je nemorální držení jaderných zbraní," zopakoval svá tehdejší slova.

Vatikán patřil k prvním zemím, které podepsaly a ratifikovaly smlouvu OSN o zákazu jaderných zbraní, a sám František šel dále než kterýkoli papež před ním, když v roce 2017 řekl, že nejen použití, ale pouhé držení jaderných zbraní je "odsouzeníhodné". Předtím církevní učení tvrdilo, že jaderné zastrašování může být mezitím morálně přijatelné, pokud bylo použito k vzájemnému, ověřitelnému jadernému odzbrojení, připomněla AP.

Shození atomové bomby z amerického letadla na Hirošimu zabilo v roce 1945 kolem 140.000 civilistů, tisíce zemřely později na následky zranění a radiace. Další útok na Nagasaki o tři dny později připravil o život přibližně 70.000 lidí. Japonsko kapitulovalo o šest dní později.

Související

Více souvisejících

hirošima Šinzó Abe Jaderné zbraně Japonsko II. světová válka Vatikán Papež František

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Budou Rusové grilovat Putina? Pětinu lidí zajímá, kdy skončí válka proti Ukrajině

Podle průzkumu provedeného nezávislým střediskem Levada by se Rusové nejraději zeptali svého prezidenta Vladimira Putina na to, kdy skončí válka proti Ukrajině. Otázka týkající se ukončení "speciální vojenské operace," jak Moskva nazývá konflikt s Ukrajinou, v průzkumu zaujala vedoucí pozici před ostatními dotazy. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Sasko má problém s prodloužením kontrol na hranicích s ČR. Je moc krátké

Sasko požaduje prodloužení kontrol na německých hranicích s Českem a Polskem nejméně o šest měsíců, řekl to v úterý ministr vnitra této spolkové země Armin Schuster (CDU). Spolkové ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že prodlouží kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarském do 15. prosince. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda po roce 2023 vzroste. Jurečkovo ministerstvo definitivně rozhodlo

Minimální mzda od ledna 2024 vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, vyplývá z vládního nařízení vypracovaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle předlohy poroste také několik úrovní zaručené mzdy v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Polepšit by si mělo asi půldruhého milionu zaměstnanců. Vláda bude návrh definitivně schvalovat příští týden. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Policie, ilustrační fotografie.

Policie chce jezdit k méně nehodám na silnicích. Návrh už řeší s ministerstvem a pojišťovnami

Policisté si přejí zvýšení hranice škody, při které mají řidiči povinnost oznámit dopravní nehodu. Vzniknout by měla speciální on-line platforma, jejímž prostřednictvím by se nehoda nahlašovala včetně dokumentace pro pojišťovny. Nyní jsou podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého hlášeny některé nehody zbytečně, přičemž policisté poté chybí jinde. 

včera

včera

Příbuzní vojáků okupačních sil se obrací na Putina. Vadí jim podmínky u Avdijivky

Ruských vojáků nasazených u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině se zastávají jejich blízcí, kteří se rozhodli obrátit na prezidenta Vladimira Putina. Stěžují si například na to, že vojáci musí zůstat v zákopech v přední linii i se zraněním. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy