Zástupci obou Korejí si plácli, setkání rozdělených rodin nakonec bude

Rodiny se mají potkat v severokorejském letovisku Kumgang v oblasti Diamantových hor mezi 25. a 30. zářím. Příležitost vidět příbuzné žijící v sousední zemi budou mít poprvé po třech letech, poslední setkání pod záštitou Červeného kříže se uskutečnilo v roce 2010.

To, že se zástupci zemí na setkávání rodin dohodly, je považováno za další důležitý krok směrem k uklidnění vzájemných vztahů. Minulý týden se státy domluvily na znovuotevření společného průmyslového komplexu Kesong, který byl uzavřen v dubnu.

Přestože Jižní Koreu konflikt stál mnoho životů i materiálu, je z ní díky pomoci USA prosperující země s rozvinutým průmyslem. Lidé z vesnic se stěhují do velkých měst s řadou mrakodrapů a na vesnici žije pouze méně než 13% obyvatel z celkového počtu 44 miliónů. Jižní Korea sice žije již řadu desetiletí mírovým životem, jednou za měsíc se však v Soulu koná protiletecký poplach – daň stálého nepřátelství se severním sousedem. Podél 38. rovnoběžky je demilitarizované pásmo obehnané protitankovými příkopy s vysokým plotem z ostnatého drátu. Hranici až donedávna střežilo 1,5 milionů vojáků. Jednotky USA dosud Jižní Koreu neopustily a na jejím území se nachází stále asi 40 000 amerických vojáků.

Oba korejské státy vydávají na zbrojení několik miliard dolarů ročně. Zatímco Jižní Korea má jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik na světě, lidé na severu trpí hladem a jsou neustále utlačováni.

Ovšem ani v Jižní Koreji nebyla demokracie nejsilnější stránkou. Proti vojenské vládě se vytvořila silná opozice, jejíž představitelé byli během 70. a 80. let vězněni za kritiku autoritativní vlády. Nejkrvavější vojenský zásah po válce se uskutečnil roku 1980, kdy vojáci rozehnali demonstraci za demokracii. Během deseti dnů bylo zabito 200 lidí a dalších 2 000 bylo zraněno. V zemi se tehdy zvedla protiamerická vlna, neboť za tento zásah mohly podle mladých Korejců Spojné státy, které jen přihlížely.