Čína luxusně opravuje dalajlamův dům. Tibeťané zuří: Cíl je jasný...

Budova ve vesnici Chung-aj, stojící na vrcholku kopce, je jediným místem v Číně zasvěceným muži, jehož Peking považuje za násilného separatistu a přezdívá mu "vlk v mnišském rouchu".

Rekonstrukce dalajlamova domu, do níž se investovalo 2,5 milionu jüanů (osm milionů Kč), se stala symbolem kontroverzní politiky, kterou centrální čínská vláda uplatňuje v tibetských oblastech. Aktivisté Peking kritizují, že jeho programy modernizace tibetských oblastí ničí místní kulturu, náboženství a tradice a zahrnují rozsáhlé přesídlování původního obyvatelstva i cílené zalidňování těchto regionů etnickými Chany (Číňany). Peking však namítá, že jeho investice výrazně zvýšily životní úroveň v Tibetu.

"To není modernizace, ale počínšťování," řekla agentuře AFP známá tibetská básnířka a aktivistka Cchering Özer.

Pro Tibeťany je úprava dalajlamova obydlí necitlivá. Dům se totiž nyní podle nich ani vzdáleně nepodobá prostému rolnickému domku, do nějž ve 30. letech vstoupila skupina buddhistů, kteří označili malého chlapce jménem Lamutanču za převtělení 13. dalajlamy. Úřady, které financovaly podle všeho úplnou přestavbu domu, však tento krok vnímají jako gesto dobré vůle vůči poutníkům, kteří místo navštěvují, a jako součást obnovy celé oblasti, na niž se rozhodly vynaložit asi 1,5 miliardy jüanů (4,8 miliardy Kč).

U dalajlamova domu ale o nějakém otevírání se světu není řeč. "Dovnitř vás nepustí," varoval reportéry agentury AFP v nezvykle ztichlé obci muž žijící v sousedství. "Žádní cizinci nejsou vpouštěni. Policie to nedovolí," dodal, zatímco se úzkou, listím pokrytou uličkou nesl zdáli psí štěkot. Místní úřady skutečně oficiální žádost novinářů o vstup na pozemek odmítly. "Nechceme poskytovat dalajlamovi žádnou publicitu," vysvětlil místní představitel.

V Tibetu neustále narůstá počet případů sebeupálení. Je to protest proti tvrdým represím čínské vlády. Po prvním upálení, které provedl Lozang Phüncchog, následovaly protesty, masové zatýkání (mimo jiné 300 mnichů z kláštera Kirti), nucená zmizení a pravděpodobně i zabití uskutečněná bezpečnostními složkami.

Vláda omezuje právo Tibeťanů na informace a zakazuje obyvatelům i informace o situaci v regionu sdělovat světu. Od května kontroluje vláda používání internetu, textových zpráv a vlastnictví telefonů a pořizování fotokopií za účelem zajištění „naprostého utajení tibetské ideologie a kultury" – výsledkem je, že Tibeťané nemají žádný legální přístup k nezávislému zpravodajství.

Na podzim 2012 proběhla vlna protestů proti brožuře s názvem 10 realistických pohledů na oblast Tsolho označující sebeupalování za "hloupé" a učení se tibetštiny za "zbytečné" a která byla distribuována po školách po celé provincii.

Represe jsou dále zaměřeny speciálně proti Tibeťanům, kteří se vrátí náboženského školení z Indie nebo Nepálu – od února 2012 bylo zadrženo bez soudu přes 1000 lidí.

„Po skončení Olympijských her odvrátil svět od Tibetu svůj zrak a Čína proti Tibeťanům zahájila brutální represe," říká pro server amnesty.cz Bobpa Tsang, tibetský aktivista žijící v Londýně.

„Uvěznili učitele, studenty, básníky, mnichy i ekology, všechny, ve kterých viděli hrozbu. Obvinili tibetské podnikatele z podpory hnutí za svobodu Tibetu, zkonfiskovali jim miliony liber a uvěznili je na doživotí. Začali ničit tibetský jazyk i tradiční kočovný způsob života tím, že zabavili lidem pozemky a dobytek a silou je přesunuli do nově vybudovaných kolonií."