V okolí Sydney hoří lesy. Město je plné kouře, lidé se dusí

"Tento stav nepomine rychle. Nejsem si jist, zda budeme schopni situaci vyřešit bez ztrát na životech," prohlásil na dnešní tiskové konferenci jeden z velitelů hasičských sborů ve státě Nový Jižní Wales Barry O'Farrell.

V oblasti Sydney na jihovýchodě Austrálie prý stále není pod kontrolou 36 požárů z 90. Šíření ohně podle agentury AFP podporuje mimořádně horké počasí s teplotami šplhajícími k 34 stupňům Celsia a silný vítr.

"Mohutnost této zkázy překonává jakékoli lesní požáry, které stát postihly v posledních deseti letech," řekl další představitel hasičských sborů Rob Rogers. "Předpokládáme, že domy zničené plameny budeme počítat na stovky," dodal.

Zdravotnické úřady v Sydney vydaly varování ohledně kvality vzduchu a problémů s dýcháním. Kouřová deka zahalila celé město, včetně světoznámých turistických lokalit, jako je sydneyská Opera či pláž Bondi.

Požáry trávy a buše jsou v Austrálii běžné. Požáry trávy se pohybují rychle, přestávají hořet do 5 až 10 sekund a dohořívají minuty. Mají nízkou až střední intenzitu a většinou poškozují pole, hospodářská zvířata a infrastrukturu farem. Požáry buše jsou obecně pomalejší, ale mají vyšší výdej tepla - přestávají hořet do 2 až 5 minut, avšak dohořívají dny. Oheň, který zachvátí koruny stromů, se může pohybovat velmi rychle.

Požáry buše jsou částí životního prostředí Austrálie. Přírodní ekosystémy se na oheň adaptovaly a prostředí je tvarováno historickými i nedávnými požáry. Mnoho australských plodin je náchylných k vznícení a velmi dobře hoří, zatímco regenerace mnoha druhů je závislá na ohni.

Poloha Austrálie v tropickém a subtropickém pásmu ve spojení se studeným oceánem při západním pobřeží způsobují, že je západní část země tvořena horkou a suchou pouští, což jsou hlavní charakteristiky velké části kontinentu. Studené vodní masy neumožňují dostatečný výpar a produkci vláhy tak potřebné pro vnitrozemí. Australští a američtí výzkumníci vypracovali roku 2005 studii o rozšiřování vnitrozemské pouště, jejíž výsledky poukazují na skutečnost, že původci tohoto stavu mohli být lidé, kteří do země přišli zhruba před 50 000 lety. Pravidelné vypalování australských stepí a porostu, které tvořily až 70% povrchu Austrálie, mohlo způsobit změnu klimatu a odklonu monzunových větrů přinášejících vláhu do vnitrozemí.