Čína dobyla Měsíc: Přistál tam první čínský modul s Nefritovým králíkem

Poté, co modul přistál ve 14:12 SEČ podle plánu na měsíčním povrchu v oblasti zvané Duhová zátoka, zazněl v řídícím středisku v Pekingu velký potlesk. Práce techniků ale zdaleka nekončí. Robotický rover z modulu vyjede v noci SEČ, zhruba osm hodin po přistání. Obě jednotky se přitom navzájem vyfotografují.Šestikolový Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, je vybaven kromě sady fotografických přístrojů i dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí může vyvrtávat vzorky lunární půdy. Je schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu.Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů by měla vozítku vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce.Modulu Čchang-e, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, trvalo urazit vzdálenost zhruba 380.000 kilometrů mezi Zemí a Měsícem 112 hodin. Do vesmíru jej vynesla 2. prosince nosná raketa Dlouhý pochod a 6. prosince už byl na kruhové oběžné dráze Měsíce. O čtyři dny později přešel na eliptickou dráhu, která jej v nejnižším bodě přivedla do výšky pouhých 15 kilometrů od měsíčního povrchu.Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít rovněž využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.