Na exprezidenta Číny byl vydán zatykač, je obviněn z genocidy

Soud se zabývá podnětem španělské organizace bojující za práva Tibeťanů, která potrestání údajných zločinů bývalých čínský vůdců požaduje od roku 2008. Moreno dnes oznámil, že soud žádá zatčení Ťiang Ce-mina za to, že "aktivním způsobem podporoval a přijímal politiku", která podle soudu vedla k potlačování práv Tibeťanů a zatýkání tisíců z nich, přičemž řada jich byla mučena či beze stopy zmizela.

Zatykače se týkají rovněž expremiéra Li Pchenga a dalších tří někdejších vysokých čínských funkcionářů. Ťiang zastával funkci hlavy státu v letech 1993 až 2003. Čína již před časem naznačila, že vyšetřování považuje za zasahování do svých vnitřních záležitostí a obvinění označila za nesmyslné.

Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice".

V průběhu lhaského povstání (1959) čínská armáda za pouhé tři dny zabila 10 000 až 15 000 Tibeťanů. Podle tajné armádní zprávy určené pro čínské vojenské velení, kterou ukořistily tibetské partyzánské jednotky, za období od března 1959 do října 1960 bylo jen v centrálním Tibetu zabito 87 000 Tibeťanů. Hlavními obětmi čínských čistek se stali prominenti bývalého režimu, statkáři a mniši a mnišky v buddhistických klášterech. Desetitisíce obětí si vyžádala kolektivizace zemědělství spojená s trvalým usídlováním nomádů do tzv. komun. Jakýkoliv odpor proti záměrům čínské státní moci byl trestán smrtí či deportací do pracovních táborů. Popravy se konaly bez řádného procesu a způsobem, který měl ponížit lidskou důstojnost odsouzených a jejich rodin.

Tibeťané byli využíváni jako levná pracovní síla ve vězeních a koncentračních táborech. Jména vězeňských komplexů jako Dabži, Miňa a Si-ning jsou známa po celém Tibetu a vyvolávají v Tibeťanech podobnou hrůzu jako jména Osvětim či Dachau vyvolávají v Evropě, uvádí cestovatel.cz.

Podle údajů exilové vlády Tibetu zahynulo v důsledku čínské přítomnosti na tibetském území více než 1,2 mil. Tibeťanů z původního počtu 4–6 mil. – tedy asi jedna pětina.Čína také do značné míry zlikvidovala tamní unikátní buddhistickou kulturu a tak v boji s genocidou lidstvo utrpělo další významnou porážku.