Spor o "bio" rozhádal Austrálii, musí rozhodnout soud

Farmář Steve Marsh uvedl, že produkty ze 70 procent plochy jeho polí ztratily označení "bio" poté, co k němu v roce 2010 zavál vítr semena geneticky modifikované řepky z pozemku jeho souseda Michaela Baxtera.

Nebývalý soudní případ je považován za test práv zemědělců. "Je důležité, aby si farmáři udrželi právo pěstovat rostliny bez genetické modifikace, poněvadž to také ochrání zákazníky, kteří si chtějí kupovat takové výrobky," konstatoval Marshův obhájce Mark Walter.Případ rozdělil místní komunitu v Kojonupu ve státě Západní Austrálie, kde oba muži - někdejší přátelé - žijí. Na podporu jednoho či druhého se postavily různé lobbistické skupiny.

Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií. Jedná se o moderní šlechtitelské metody (genové inženýrství) z oblasti biotechnologií, které používají v přírodě probíhající procesy. Nejde tedy o tvorbu a vnášení uměle vytvořených genů. GM plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi, mezi které patří zejména odolnost vůči škodlivým činitelům – škůdcům, chorobám, chladu, suchu apod., anebo tolerance vůči postřiku neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní, nežádoucí rostliny (plevele).

GM sóju, kukuřici, bavlník, řepku, cukrovou řepu, papáju, tykev, vojtěšku a další plodiny pěstuje v současnosti 17 milionů zemědělců ve 28 zemích světa na více než 170 milionech hektarů polí.

Z celkové výměry kukuřičných polí v České republice se GM kukuřice pěstuje pouze na 1 % z nich. Ve srovnání s celosvětovou produkcí jsou plochy GM kukuřice v Evropské unii zanedbatelné, zabírají jen 1,4 % z celkové plochy kukuřice v Evropě. Většina GM plodin slouží jako krmivo pro zvířata. V České republice je povoleno pěstovat pouze dvě GM plodiny (brambory a kukuřice) a žádná z nich není určena k lidské spotřebě, uvádí server eagri.cz.