Rudý cestovní ruch na vzestupu, Mao Ce-tung je "Mickey Mouse"

Dva muži ve vojenských uniformách pochodovým krokem přinášejí květinový věnec od pana Sü až k soše. Z reproduktorů na okraji náměstí v Maově rodném městě Šao-šan v jihočínské provincii Chu-nan zní oslavná píseň "Východ je rudý" a někteří okolní kolemjdoucí provolávají Maovi slávu.

Čínské vedení tento "rudý cestovní ruch" silně podporuje. Podle profesora Daniela Leese z univerzity ve Freiburgu je rudý cestovní ruch novým balením pro ideologickou výchovu obyvatel. "Obsah musí být přizpůsoben době," řekl agentuře DPA. Leese v rámci výzkumného projektu studoval maoismus v Číně.

Mao se stal 37 let po své smrti strojem na peníze. Každý rok putují miliony turistů do oblastí, kde kontroverzní revolucionář působil. V muzeu, které je v blízkosti Maova rodného domu ve městě Šao-šan, se dá najít vše - od Maova pyžama, přes jeho ponožky po jeho plavky. Revolucionář je oslavován jako vůdce blízký občanům. Pochopitelně ani slovo o milionech lidí, které se staly oběťmi jeho politiky.

Počet turistů na poutních místech komunistické strany Číny podle oficiálních údajů v roce 2012 stoupl o 24 procent na 670 milionů. Celkem vydělal rudý cestovní ruch 167 miliard jüanů (554,7 miliard Kč). 

Úcta k Maovi se může turistům celkem prodražit. Sü si vybral prémiovou verzi obřadu před sochou Maa. Věnec se stuhou a jménem ho stál 999 jüanů (více než 3300 Kč). Za slavnostní akt s herci převlečenými za vojáky zaplatil dalších 1000 jüanů. 

Výzkumník Joko Takajama ze Slovanského výzkumného centra v Japonsku nazval tento jev v jedné své analýze "disneyzací", protože je vytvářen po vzoru zábavních parků firmy Disney.

Maovo rodiště není jediným cílem rudé turistiky. V bývalé revoluční základně 900 kilometrů jihozápadně od Pekingu, ve které v roce 1935 působil Mao, si mohou turisté zahrát bitvu s tanky a děly. 

Nenechte se zmást

Zatímco turisté, podnikatelé a politické delegace mají po návštěvě Číny pocit, že komunismus už je dávno hudbou minulosti a připadají si jako na Západě, zapomínají, že McDonald's na každém kroku a vznosné mrakodrapy ještě neznamenají, že země dosahuje politického pokroku. Strana je naživu stejně jako v minulosti, jen už se nevystavuje na odiv a vše kontroluje v pozadí. V ekonomické oblasti se restrikce uvolnily, zatímco politicky se prostředí v asijské zemi utužilo, píše velkaepocha.sk.

„Strana je jako Bůh. Je všude, jen ho nevidíte," cituje jednoho profesora z Univerzity Peking novinář a publicista Richard McGregor ve své knize The Party: The Secret World of China's Communist Rulers (Strana: tajný svět komunistických vládců Číny). „Jejich ideologií je moc a tím pádem obrana moci," uvedl ve stejnojmenné knize sinolog Richard Baum. Pilíři této obranné strategie jsou dohled nad komunistickými činiteli, propagandou a lidově-osvobozeneckou armádou. Všechny zájmy státu jsou podřízené nejvyšší prioritě - udržet stranu u moci.

Tajnůstkářský úřad "Ústřední organizační oddělení" sídlící v neoznačené budově v centru Pekingu určuje, kde bude který stranický funkcionář působit. Jde v podstatě o takové obří personální oddělení nomenklatury. Na všechny kádry se vedou složky s podrobnostmi o jejich vzdělání, životě, dosavadním chování, úspěších i prohřešcích. Teoreticky se při dosazovaní na důležité posty přihlíží k těmto kritériím, prakticky rozhodují především konexe. Na nižších pozicích se s funkcemi vesele obchoduje. 

"Ústřední oddělení propagandy" spolu s armádou a organizačním oddělením patří mezi nejdůležitější úřady v zemi. V současné době jej řídí člen stálého výboru politbyra Li Čchang-čchun. Sídlí v neoznačené budově v centru Pekingu, stejně jako organizační oddělení. Má na starosti cenzuru médií včetně internetu a šíření ideologie strany. Navzdory tomu, že není součástí vlády a jeho působnost není upravena zákonem, má rozsáhlé pravomoci. Pobočky oddělení propagandy se nacházejí po celé zemi.

Strana zastává stanovisko, že média mají sloužit straně. Novináři a reportéři musí informovat jen o zprávách schválených ústředím propagandy a v souladu s instrukcemi. Také se musí účastnit pravidelných školení o marxismu, cenzuře a dalších předmětech. Řeší i na první pohled nedůležité věci. Při příležitosti 60. výročí převzetí moci stranou v roce 2009 měly například všechny internetové stránky nařízeno „použít zářivě rudou barvu k navození slavnostní atmosféry". Na cenzuře internetu pracují desítky tisíc zaměstnanců včetně placených bloggerů a komentátorů, kteří ovlivňují mínění internetové veřejnosti jak v Číně, tak i za jejími hranicemi.