Co se děje ve Fukušimě tři roky po katastrofě? Nikdo neví...

Jadernou havárii zapříčinila v roce 2011 masivní tsunami, která v japonské jaderné elektrárně způsobila roztavení přehřátého jádra reaktoru. Došlo tak k nejhorší jaderné katastrofě za posledního čtvrt století, neboť uniklou radiací byla zamořena i rozsáhlá plocha v oblasti Fukušimy a radioaktivní spad postihl také okolní zemědělské oblasti. Plocha o velikosti 30 kilometrů v blízkosti elektrárny byla vyhlášena za nepřístupnou zónu, což donutilo na 160 tisíc lidí opustit jejich domovy. 

O současném stavu Fukušimy hovořila v pořadu Hyde Park předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Tvrdí, že kvůli kritickým podmínkám, které v elektrárně neustále panují,  se odborníkům nedaří dostat dovnitř ani roboty, kteří by stav jaderného paliva úspěšně zmapovali.

"Poměrně dobré znalosti máme o tom, co se děje v reaktorových budovách. Co se neví, je stav paliva přímo v srdci reaktoru. Je jistě těžce poškozeno a jeho větší část se roztavila. V této oblasti je ale intenzita záření dosud opravdu obrovská, a to do té míry, že se ještě nepodařilo ani robotům zmapovat situaci, takže se skutečně neví mnoho o tom, kolik paliva se roztavilo a kde se tavenina nachází," říká šéfka českého bezpečnostního úřadu.

Dodává, že likvidace postiženého komplexu potrvá až několik desítek let. Klíčové podle Drábové bude to, kdy bude možné začít nakládat s roztaveným palivem. Událost srovnala s výbuchem v jaderné elektrárně Černobyl, kdy je i po 28 letech od havárie stále jednodušší nechat palivo na pokoji a čekat, až poklesne teplota a rozpadnou se krátce žijící radionuklidy.

Riziko jaderné katastrofy přetrvává

Podle Drábové je vysoce pravděpodobné, že k jaderné katastrofě dojde znovu, neboť ve světě fungují stovky reaktorů. Nelze sice říci, kdy a kde další jaderná katastrofa nastane, ale z hlediska pravděpodobnosti se jí nelze vyhnout. 

"Eliminovat možnost jaderné havárie se nepodaří, ale otázka je jiná: Jakým způsobem v případě havárie dokážeme ochránit lidi a okolí elektrárny. Že to jde, se ukázalo při první velmi vážné havárii jaderné elektrárny, kde se mimochodem roztavilo zhruba stejné množství paliva jako v Černobylu. Byla to havárie reaktoru v Three Mile Island, v USA roku 1979. A to je referenční případ toho, co je úkolem všech, kdo se na jaderném hřišti pohybují. Snížit pravděpodobnost havárie na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň a mít k dispozici takové nástroje, které v případě havárie povedou ke zničení zařízení. Provozovateli sice vznikne velká škoda, ale nebudou ohroženi lidé a okolí. Že to jde, prokázal právě Three Mile Island," sdělila v Hyde Parku ředitelka úřadu pro jadernou bezpečnost.