Nečekaný obrat: Kuvajtský emír vůbec poprvé přijel do Íránu

Zatímco většina arabských zemí je proti režimu prezidenta Bašára Asada, Írán jej podporuje. Zlepšení dosud chladných vztahů přineslo zvolení nového prezidenta Hasana Rúháního před rokem v Íránu. Ten prohlásil, že návštěva představuje rozhodující obrat ve vzájemných vztazích, které se prohlubují.

Kuvajt je monarchií (emirátem - knížectvím) se smíšenými prvky absolutistické a konstituční monarchie v čele s emírem, který je vždy vybírán z rodu Al-Sabah a jehož výběr či volba se řídí pravidly dynastie a zákonem o nástupnictví z roku 1963. Emír má výkonnou moc, jmenuje předsedu vlády, má pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu a ratifikuje zákony, jmenuje soudce a potvrzuje rozsudky a je také vrchním velitelem ozbrojených sil.

Členové vládnoucí dynastie Al-Sabah požívají čestný titul šejch nebo šejcha. Jako jediná dynastie na Arabském poloostrově nezískala moc „mečem". Vládne zemi nepřetržitě po 200 let a až do ropné éry (od r. 1936) především se souhlasem a materiální podporou bohatších obchodnických klanů. Ústavou z r. 1961 má rodina Al-Sabah zaručené následnictví, jehož tradiční součástí je i střídání se dvou hlavních větví rodiny Al-Sabah, vzešlých z potomků synů Šejcha Mubaraka Velikého (vládl 1893–1915), Jabera a Salema, u moci. Tato tradice však byla po smrti emíra Jabera v lednu 2006 narušena: současný emír Sabah a jeho následník, korunní princ Nawaf, jsou oba z větve Jaber rodiny Al-Sabah, informuje mzv.cz.