25 let od masakru: V Pekingu panují přísná bezpečnostní opatření

Zvýšená bezpečnost doplňuje zesílená omezení, která před výročím krvavého zákroku na náměstí režim uvalil na všechny politické aktivisty, umělce a další kritiky vlády. Desítky oponentů režimu skončily ve vazbě, byly vyhoštěny z Pekingu anebo uvězněny ve vlastních domech.

Čínská vláda dnes zákrok z června 1989 proti demonstrantům obhajovala s tím, že tehdy zvolila správnou cestu v zájmu národa. "V otázce politických nepokojů z konce 80. let čínská vláda dospěla k závěru již před dlouhou dobou," řekl mluvčí čínské diplomacie Chung Lej na dotaz novinářů ohledně masakru na dnešní tiskové konferenci.

Mluvčí ministerstva zahraničí poté přešel k vychvalování čínských hospodářských reforem, které v období relativní politické stability vytvořily rychle se rozrůstající střední třídu, napsala agentura AP. "V posledních třech desetiletích reforem a dalšího otvírání země přitáhly obrovské úspěchy společenského a ekonomického rozvoje Číny pozornost celého světa. Budování demokracie nadále pokračuje," dodal.

Demonstrující před 25 lety požadovali demokratizaci společnosti, stejně jako se tomu dělo ve stejné době ve východní Evropě. Protesty ukončila armáda.

Zdroj: YouTube

Mezi některými historiky je událost označována jako Pekingský masakr. Protestující na náměstí pocházeli z nejrůznějších sociálních vrstev (intelektuálové, dělníci). Potlačené povstání obsahovalo mnoho socialistických elementů, demonstranti například zpívali Internacionálu, píše server valecnavidea.cz.

Dne 20. května vyhlásila čínská vláda stanné právo a v noci 3. června a v ranních hodinách 4. června začala armáda jednat. Na náměstí Nebeského klidu byly vyslány tanky a ozbrojená pěchota, aby protesty ukončily.

Oficiální údaje o počtech obětí při potlačování povstání se různí, rozcházejí se od 23 osob (podle Komunistické strany Číny), 400–800 (podle americké CIA) až po 2600 osob (podle Čínského červeného kříže). Po zásahu byl ze země vyhoštěn zahraniční tisk a domácí tisk byl pod pečlivou kontrolou a cenzurou, takže o jeho krvavém potlačení se čínský lid dozvídal jen velmi obtížně.