Afghánistán propouští poslední vězněné Tálibánce. Někteří mohou být vážnou hrozbou

Propuštění zajatců schválilo již v neděli sdružení kmenových stařešinů a politických a náboženských vůdců afghánské Velké rady, nazývané Lója džirga. Příslušný dekret pak podepsal afghánský prezident Ašraf Ghání.

Delegace obou stran by se v příštích dnech měly přemístit do katarské metropole Dauhá, kde má Tálibán svoje politické sídlo, a zahájit jednání.

Někteří z propouštěných vězňů byli podle AFP zapleteni do smrtících útoků proti Afgháncům i cizincům a 44 z nich cíleně sledují Spojené státy a další země kvůli jejich roli v útocích, jež mířily na velmi citlivé cíle.

Charts showing civilian casualties in Afghanistan, in the fist 6 months of 2020, according to UNAMA data@AFPgraphics pic.twitter.com/vcjN9yWKDk

Kábul již propustil asi 5000 Tálibánců, afghánské úřady však dosud odmítaly vyslat na svobodu 400 posledních zajatců, na čemž povstalci trvali. Ghání ve čtvrtek prohlásil, že osvobození těchto "otrlých kriminálníků" a pašeráků drog přitom "pravděpodobně představuje riziko pro nás, pro Spojené státy a pro svět". Mír má podle něj svou cenu a Afghánistán tímto osvobozením "učiní tu největší platbu, což značí, že mír bude mít své následky."

Vzájemné propuštění vězňů je jedním z bodů mírové dohody, kterou na konci února uzavřely Spojené státy s Tálibánem. Je také stanoveno jako podmínka pro pokračování dialogu mezi znesvářenými stranami v Afghánistánu o ukončení občanské války v zemi.

USA se v dohodě rovněž zavázaly do 14 měsíců stáhnout ze země všechny zahraničních vojáky, povstalecké hnutí na oplátku slíbilo, že nedovolí svým členům a ani jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.