Americké letouny nad Koreou. Analytik naznačil, co je noční můrou Trumpa

Těžší časy na obzoru

Mnozí si pamatují, že před pár týdny v předvečer nového roku, se severokorejský vůdce Kim Čong-un obrátil na ústřední výbor Korejské strany práce a kritizoval Spojené státy za to, že se v posledních 12 měsících chovaly jako skřet o dvou tvářích, připomíná analytik. Dodává, že Kim byl při hodnocení uplynulého roku vzdorný, nahněvaný a zklamaný, jelikož se během něj dvakrát setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale tyto schůzky nepřinesly mnoho výsledků.

Kim tak sdělil svému lidu, aby se připravil na těžší časy, nespoléhal na uvolnění amerických sankcí a místo toho si utáhl opasky a zdvojnásobil úsilí o soběstačnost, upozorňuje DePetris. Podotýká, že severokorejský vůdce, který si před sedmi měsíci potřásal rukou s Trumpem na půdě KLDR, kam prezident na ukázku své dobrodušnosti vstoupil, nakonec strávil konec roku přípravou na delší období konfrontace s historickým nepřítelem své země.    

"Přesto to byla Kimova zlověstná hrozba 'novou strategickou zbraní', která přitáhla největší pozornost mainstreamového tisku," pokračuje analytik. Považuje to za pochopitelné, protože mnoho západních novinářů zaměřujících se na Severní Koreu se soustředí na pozlátko, což je součást mediálního byznysu.

Za médii ovšem příliš nezaostává americký bezpečnostní aparát, upozorňuje DePetris. Připomíná, že minulý úterý byl nad Korejským poloostrovem zaznamenán americký pozorovací letoun RC-135W a o den dříve vykonal zřejmě podobnou misi letoun EP-3E amerického námořnictva.

Tyto dva pozorovací lety navázaly na mimořádnou prosincovou aktivitu v této oblasti, kdy se objevilo mnoho zpráv o letech amerických strojů RC-135W, U-2S, EP-3C, RQ-4 a B-52 nad Korejským poloostrovem či přilehlé oblasti, nastiňuje analytik. Dodává, že časově korespondují s tvrdou rétorikou severokorejských představitelů v čele s Kimem, kteří tvrdí, že Pchjongjang se již necítí vázán moratoriem na testy jaderných zbraní a raket dlouhého doletu.

Test není pravděpodobný

"Představitelé Pentagonu vám řeknou, že takové řeči nenapomáhají diplomacii," píše DePetris. Domnívá se však, že náhlý důvod pro větší aktivitu amerických pozorovacích letounů existuje jasné vysvětlení.

Trumpova administrativa se může obávat, že Kim světu přestaví svou novou zbraň tím nejméně zodpovědným způsobem a odpálí raketu na tuhé palivo po dráze vedoucí nad japonským územím, spekuluje analytik. Konstatuje, že to by byla pro Trumpa noční můra, protože severokorejské moratorium na testy raket dlouhého dosahu uváděl jako příklad své vyjednávací bystrosti.  

Takový test ovšem momentálně nepovažuje DePetris za pravděpodobný. Připomíná, že Kim navázal funkční vztahy s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem - muži, kteří mohou vetovat v Radě bezpečnosti OSN další sankce proti KLDR a hájí uvolnění stávajícího sankčního režimu - a to poslední, co chce, je tyto vztahy potopit.

Další důvod pro průzkumné mise je mnohem obyčejnější, tvrdí analytik. Naznačuje, že přelety mohou být starou, tradiční přípravou ve vojenské oblasti, protože Pentagon je plánovací organizace, která má povinnost posuzovat různé možnosti, testovat budoucí scénáře a získávat maximum informací, aby politici nebyli zaskočeni, když se stane něco nečekaného.

Jelikož se rozhovory o denuklearizaci zastavily a Pchjongjang hledá alternativu, americká armáda má dobrý důvod aktivizovat zpravodajské kanály, průzkum a pozorovací prostředky, aby si udělala ostřejší obraz o situaci, vysvětluje DePetris. Dodává, že ať je důvod jakýkoliv, nikoho by nemělo překvapit, když se nad Korejským poloostrovem objeví další americké letouny, protože tyto lety budou pokračovat tak dlouho, dokud bude Washington považovat za nutné monitorovat, co Kim chystá.