NÁZOR - Dne 29. února podepsaly Spojené státy dohodu s Tálibánem, která má přinést mír Afghánistánu, připomíná vojenský historik a někdejší poradce americké armády Carter Malkasian. V komentáři pro server Washington Post podotýká, že smlouva vyvolala velké naděje na urovnání 19 let trvajícího konfliktu.
Šance na mír jsou nízké
Naději ale oslabuje nedávné prohlášení amerického prozatímního ministra obrany Christophera Millera, že do poloviny ledna bude počet amerických vojáků v Afghánistánu snížen na 2.500, deklaruje odborník. Tvrdí, že nastupující administrativa nového prezidenta Joe Bidena by měla být ohledně budoucnosti střízlivá, jelikož šance na úspěšné jednání jsou nízké a i omezená vojenská přítomnost vtáhne Spojené státy do eskalující války, aniž by dokázala poskytnout skutečnou podporu vládě a obyvatelům Afghánistánu.
"Pracoval jsem v Afghánistánu spolu s našimi vojáky a mariňáky ve vesnicích a na venkově, pomáhal generálům v Kábulu, sledoval vysokou politiku ve Washingtonu a účastnil se mírových jednání s Tálibánem," píše Malkasian. Uvědomuje si, jak nekonečná válka poškodila obyvatelstvo země a jak přeměnila společnost a její hodnoty.
Mírový proces není zdaleka bez chyb, úspěch dohody závisí na ochotě Tálibánu přestat podporovat teroristy, celkovém odsunu amerických vojáků z Afghánistánu a dosažení shody na politickém urovnání mezi Tálibánem a afghánskou vládou, což není málo, zdůrazňuje expert. Proces podle něj klopýtá od počátku, jelikož Spojené státy se ve smlouvě zavázaly stáhnout všechny vojáky do května 2021, zatímco Tálibán přislíbil jen pár ústupků.
Nicméně schopnost Spojených států pozdržet stahování vojáků a bránit Tálibánu ve vojenském vítězství vedla k představě, že časem půjde Tálibán přimět ke kompromisu, uvádí autor komentáře. Dodává, že proto četní američtí představitelé opakovaně zdůrazňovali, že stahování vojsk je "podmíněné".
V únoru vše naznačovalo tomu, že pro Tálibán jsou mírová jednání lepší než válka, a tak jeho vůdci v katarském Dauhá ujišťovali, že chápou nutnost jednat s afghánskou vládou o urovnání v zemi, byť se vyhýbali tomu, zda za urovnání považují kompromis, či vlastní mocenský monopol, nastiňuje historik. Vysvětluje, že v posledních třech letech byly zisky Tálibánu pomalé a kombinace afghánských sil, amerických poradců a americké vzdušné podpory jej brzdila.
"Pamatuji si, jak vysocí lídři Tálibánu v Dauhá přiznávali účinnost amerických náletů a pokoušeli se smlouvat o jejich pozastavení," píše Malkasian. Dodává, že pat přetrval i poté, co Spojené státy v červnu omezily svou vojenskou přítomnost z 14.000 na 8.600 vojáků, ale následně bylo rozhodnuto o další redukci, přestože Tálibán v jednáních neustoupil - během podzimu počet amerických vojáků v Afghánistánu klesl na 5.000.
Hrozba se proměnila
V říjnu a listopadu Tálibán zaznamenal na bojišti nové úspěchy, podle afghánských médií především v provinciích Hílmand a Kandahár, které bývaly vládními baštami, konstatuje odborník. Přiznává, že úspěchy Tálibánu jdou částečně na vrub dlouhodobé korupci ve velení afghánské armády a policie, doplňuje však, že důvodem je i omezení americké přítomnosti a amerických náletů.
Vojenská situace se jen zhorší, až počet amerických vojáků klesne na 2.500, bojí se Malkasian. Konstatuje, že Tálibán letos značně posílil a hnutí věří, že se silou zmocní dalších částí země. Afghánci z různých provincií tvrdí, že mladí muži, kteří přijímali život pod kábulskou vládou, v reakci na zvěsti o americkém odchodu přecházejí k Tálibánu, jelikož se chtějí přidat na vítěznou stranu, uvádí odborník. Podotýká, že Tálibán nemá důvod jednat o řešení v podobě kompromisu, jelikož při přítomnosti 2.500 amerických vojáků nebo jejich celkovém odchodu je pro něj lepší válka.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Tlak na rozhovory tak není pro Bidenovu administrativu životaschopnou strategií, deklaruje autor komentáře. Domnívá se, že v jiné době by bylo řešení jednoduché a škody by šlo napravit rychlým navýšením počtu vojáků na 8.600, což by přimělo Tálibán pojímat rozhovory seriózněji, ale naneštěstí je navržení vyslání dalších vojáků z politického hlediska problematické a nová administrativa by byla svými kritiky na obou stranách spektra obviňována z opětovné sázky na válku.
"Navíc terorismus již není hlavní strategická hrozba pro Spojené státy," vyzdvihuje historik. Připomíná, že pandemie koronaviru zabíjí týdně více Američanů, než kolik jich zemřelo během útoků z 11. září 2001, tudíž Biden a jeho tým čelí tvrdé volbě - celkovému stažení vojáků do května 2021, či ponechání oněch 2.500 vojáků v Afghánistánu na dobu neurčitou s cílem vést protiteroristické operace a bránit kolapsu afghánské vlády.
Historik nepochybuje, že stažení zpečetí konec afghánské vlády, kterou Spojené státy podporují 19 let, zatímco ponechání 2.500 vojáků sice nabízí pojistku proti teroristické hrozbě, ale vtahuje Washington do eskalující občanské války. Afghánská vláda bude muset silně spoléhat na americké nálety, což přináší větší riziko pro civilisty, upozorňuje Malkasian. Dodává, že i kdyby Američané afghánskou vládu opustili - což považuje z hlediska boje s terorismem za kontraproduktivní - a zaměřovali se pouze na vlastní protiteroristické operace, Tálibán na americké vojáky bude útočit i nadále, jelikož je v otázce jejich přítomnosti na afghánském území nekompromisní.
Spojené státy byly v mnohem lepší pozici před šesti měsíci, kdy měly v Afghánistánu 8.600 vojáků - s 2.500 mohou sice pátrat po teroristech a bez větších problémů odrážet Tálibán, ale konec je v nedohlednu, tvrdí expert. Obává se, že Afghánce čekají další roky destrukce a za daných podmínek je důvod k odchodu z Afghánistánu přesvědčivější než kdy jindy.
Související
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
Tálibán ustoupil. Chce vymýtit dětskou obrnu, v Afghánistánu povolil očkování
Afghanistán , Americká armáda (U.S. ARMY) , USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Tálibán
Aktuálně se děje
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
včera
Zelenskyj dorazil do boji zmítaného Charkova. Ukrajina zastavila ruský postup
včera
Kaliňák: Ficova zranění jsou rozsáhlá. Mnoho věcí se bude muset znovu naučit
včera
Atentát na Fica byl politicky motivovaný, tvrdí vnitro. Šéf kandidátky Hlasu dostal výhrůžky smrtí
včera
Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti
včera
Šestnáct žen obvinilo slavného kouzelníka Davida Copperfielda z obtěžování
včera
Barrandovský most nebude opravený už na konci léta. Praha musí změnit plány
včera
Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život
včera
Izraelský tank střílel po vlastních vojácích. Pět jich zemřelo
včera
Jednání o míru na Ukrajině bez Ruska? Zbytečnost, žádný výsledek nebude, tvrdí Kreml
Plánovaný červnový summit, při kterém Švýcarsko doufá, že vydláždí cestu pro mírový proces, je podle Kremlu bez ruské účasti zbytečný. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák