Etnické menšiny protestují: Olympijský výbor zavírá oči před porušováním lidských práv v Číně

Zástupci menšin požadují po MOV, aby jim poskytl důkaz, že Čína plní v oblasti lidských práv závazky přislíbené při získání her v roce 2015. Přestavitelé lidskoprávních organizací se před dvěma měsíci setkali s lídry MOV, ale tvrdí, že jejich výzvy byly povětšinou ignorovány. Také před třemi měsíci zaslali olympijskému výboru otevřený dopis, v němž ho vyzvali k odebrání ZOH Pekingu.

Čína čelí kritice za zacházení s Ujgury nejen ze strany organizací na ochranu lidských práv, ale i mnoha zemí včetně Spojených států amerických. Nejlidnatější země světa ale odmítá, že by nedodržovala lidská práva příslušníků této menšiny, která je většinově islámského vyznání.

MOV opakovaně zdůrazňuje, že organizuje sportovní akci a není zodpovědný za domácí politiku v pořadatelské zemi, což uvedl i v reakci na dopis pro agenturu AP. Dodal také, že od čínské strany obdržel ujištění o dodržování lidských práv, ale detaily, které požaduje dopis, neposkytl.

Počínaje olympijskými hrami v Paříži 2024 se musejí pořadatelská města držet zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv. To se ale aktuálně na Čínu nevztahuje, neboť získala pořadatelství ZOH před zavedením této podmínky.

"Už desítky let přinášíme MOV důkazy o bití, mučení a dokonce zabíjení našich lidí čínskými úřady. Některé z těchto represí se přitom přímo vážou k pokojným protestům souvisejícím s olympijskými hrami. Ale MOV ani na základě těchto zpráv nezareagoval," napsali zástupci menšin v otevřeném dopise.

MOV udělil Pekingu už letní hry pro rok 2008 a tvrdil, že organizace této globální sportovní akce povede ke zlepšení lidských práv v zemi. Sdružení lidskoprávních organizací nicméně uvedlo, že situace v Číně je v této oblasti nyní ještě horší než před dvanácti lety.