Čína potlačuje demokracii a centralizuje moc. Profesor naznačil, jak budou reagovat Spojené státy

Strach může Ameriku posílit

Strach zpravidla vnímáme jako negativní emoci, která často dokáže vyvolat nepřátelství, sobeckost a dokonce i nenávist, poukazuje sociolog. Dodává, že strach ale může být také konstruktivní silou - řídíme například opatrněji, protože se bojíme nehod, spoříme v obavách z budoucích horších časů a chráníme naše děti, jelikož se bojíme, aby se jim něco nestalo.

Reakcí na strach z Číny tak nesmí být volání po válce, ani náhlé přerušení spolupráce s Pekingem v oblastech jako klimatická změna, kde je partnerství nezbytné, apeluje Doinne. Soudí, že hrozba, kterou Čína představuje, může naopak zásadně přeorientovat postoje Američanů k roli vlády v ekonomickém rozvoji, výzkumu a vývoji a Spojené státy ve výsledku posílit.

Pokud se agenda amerického prezidenta Joe Bidena bude odvíjet od jeho sloganu "postavíme to znovu a lépe", pojem "lépe" by měl podle profesora zahrnovat i kroky, které zachovají technologickou výhodu Spojených států a omezí americkou závislost na Číně v klíčových oblastech.

Politoložka Jennifer Harrisová a zahraničněpolitický konzultant Jake Sullivan loni v únoru zveřejnili článek v magazínu Foreign Policy, ve kterém naznačili, že americké firmy budou nadále v konkurenci těch čínských zaostávat, pokud bude Washington příliš spoléhat na soukromý výzkum a vývoj, který je zaměřen na aplikaci přinášející rychlý profit, nikoliv na dlouhodobé, klíčové objevy, připomíná autor komentáře. Zmiňuje i názor Harrisové a Sullivana, že bezpečnost Spojených států se sníží, pokud budou postrádat průmyslovou základnu k produkci základních krizových produktů - od vojenského materiálu po vakcíny.

"Dosáhli jsme bodu, kdy je zahraniční politika domácí politikou a domácí politika je zahraniční politikou," cituje Doinne prosincová slova Sullivana, která by se podle něj mohla začít nazývat Sullivanovým zákonem. Politolog dodává, že tento pohled má důležitého zastánce v demokratickém senátorovi Charlesi Schumerovi.

Studenoválečné metafory jsou poučné

Schumer údajně autorovi komentáře sdělil, že se začal čínskou výzvou zabývat v roce 2003 poté, co navštívil ocelárny Crucidle Industries v New Yorku, jejichž majitelé mu řekli, že nemohou být konkurenceschopní díky čínským manipulacím s měnou. Schumerovy obavy od té doby přerostly měnovou otázku a týkají se i krádeží duševního vlastnictví a obecně praxe, kterou senátor označuje za merkantilismus, podotýká Doinne.

Demokrat se domnívá, že pokud americký průmysl bude dobře fungovat, čínská vláda jej nepustí na svůj trh, bude si chtít přisvojit jeho technologie a následně jejich prostřednictvím konkurovat Spojeným státům, vysvětluje profesor. Doplňuje, že Schumera znepokojuje především možnost, že Čína předběhne Spojené státy v oblastech, které ovlivňují ekonomiku i bezpečnost, jako je umělá inteligence, schopnost strojů učit se a kvantové počítače.

V roce 2020 tak senátor inicioval zákon, který vyčlenil americké Národní vědecké nadaci 100 miliard dolarů na podporu výzkumu a vývoje na pětileté období, přičemž instituce má změnit název na Národní vědeckou a technologickou nadaci, připomíná politolog. Podotýká, že zákon vyčlenil i 10 miliard dolarů na vytvoření regionálních technologických uzlů a peníze na univerzitní výzkum a studentská stipendia.

Skutečnost, že otázka má potenciál získat podporu celého amerického politického spektra, je podle autora komentáře podpořena tím, že zákon v senátu spolupředkládal republikán Todd Young a v dolní komoře jej podpořili tak rozdílní politici jako progresivní demokrat Ro Khanna či nastupující jestřáb Republikánské strany Mike Gallagher.

Schumer a jeho spojenci se snaží prosadit novou verzi zákona, která by posílila financování výroby polovodičů ve Spojených státech a rozšířila domácí dodavatelské řetězce, upozorňuje politolog. Dodává, že Schumer jako předseda klubu většinové strany vybírá, které zákony budou projednávány, což garantuje, že legislativci se budou budoucností americké technologické politiky skutečně zabývat.

Ačkoliv podpora těchto myšlenek překonává ideologické linie, neznamená to, že vůči nim neexistuje opozice, míní Doinne. Konstatuje, že pravicověji orientovaní republikáni zůstávají podezíraví vůči všemu, co zavání průmyslovou politikou, obnovu ekonomického nacionalismu považují za hrozbu pro globální růst analytici z různých táborů a část levice se obává, že americký vojenský průmysl začne připomínat éru studené války.

"Ale studenoválečné metafory jsou poučné jinak," pokračuje profesor. Připomíná, že poté, co Sovětský svaz vypustil první umělou družici Sputnik, vypukla ve Spojených státech všeobecná panika, která podle historika H. W. Brandse učinila prakticky z každého "vzdělávacího liberála". Dodává, že výsledkem byl zákon z roku 1958, který hledal způsoby, jak posunout americké inženýry na úroveň těch sovětských, stejně jako americký vesmírný program.

Strach ze zaostávání za soupeřem je dlouhodobě silným impulzem k obnově země, deklaruje Doinne. Platit to podle něj může i v současné Americe, která je silně politicky polarizovaná.