Jižní Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Agentura AFP dnes připomněla, že toto přerušení komunikace se odehrálo i v souvislosti s tím, že jednání mezi oběma korejskými státy uvízla ve slepé uličce, dva roky po třech schůzkách severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina během roku 2018. Ale ke všeobecnému překvapení oba tábory, které jsou technicky stále ve válce, oznámily obnovení veškeré komunikace k dnešnímu ránu.

"V souladu s dohodou mezi nejvyššími představiteli přijaly Sever a Jih opatření k opětovnému otevření všech mezikorejských komunikačních linek od desáté hodiny 27. července," ohlásila severokorejská tisková agentura KCNA. Ta označila obnovení "horkých linek" za velký krok k obnovení důvěry a usmíření.

Oba vůdci, kteří si od dubna posílají osobní dopisy určené ke zlepšení vztahů, se rozhodli jako první krok obnovit komunikaci, uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. "Oba vůdci se rozhodli co nejdříve obnovit důvěru mezi oběma státy a znovu dosáhnout pokroku ve vztazích," uvedlo komuniké.

Oba prezidenti si podle komuniké budou telefonovat dvakrát denně a dohodli se na společném boji proti pandemii covidu-19, ačkoliv KLDR oficiálně popírá, že by se nemoc na jejím území vyskytla. Mun Če-in navrhoval svému protějšku videohovor, ten ho však zatím odmítá, o dalších možnostech osobního nebo virtuálního setkání obě hlavy státu zatím nejednají, uvedl Reuters s odvoláním na jihokorejské zdroje.

"Je to jen opětovné propojení linek, které předtím jednostranně odstřihli," uvedl vysloužilý jihokorejský generál Mun Song-Muk, který v minulosti vedl vyjednávání mezi Korejemi. "Severní Korea se nadále bude ptát, jaký je smysl jednání s Jihem, když Sever neustále požaduje zmírnění sankcí, ale v této věci nemůžeme nic změnit," dodal.

Mun Če-in vkládá do amerického prezidenta Joea Bidena velké naděje, že obnoví jednání o ukončení severokorejského jaderného a raketového programu, upozornila agentura Reuters.

Speciální americký velvyslanec pro KLDR Sung Kim v červnu, krátce po svém jmenování, nabídl setkání se zástupci Pchjongjangu "kdekoliv, kdykoliv, bez předem daných podmínek". Podle odborníků oslovených agenturou AFP je dnešní obnovení linek mezi Pchjongjangem a Soulem jistou formou odpovědi na tuto nabídku k dialogu se Spojenými státy. Přestože mezikorejské rozhovory se ocitly ve slepé uličce, jihokorejský prezident podle AFP vždy podtrhoval význam obnovení vzájemných vztahů.

Jihokorejský prezident Mun Če-in patřil k hlavním architektům sblížení s KLDR v roce 2018 během zimní olympiády v Pchjongčchangu, což vyústilo v historicky první schůzku severokorejského vůdce a amerického prezidenta. Kim Čong-un a Donald Trump se po jednání v Singapuru sešli ještě dvakrát. Ale proces sbližování obou korejských států a jednání o severokorejském jaderném a raketovém programu uvízly na mrtvém bodě po fiasku druhé schůzky Kim Čong-una a Trumpa v Hanoji v únoru 2019.

Někteří experti předpovídali, že KLDR může být donucena kontaktovat USA nebo Jižní Koreu, pokud se její ekonomické potíže zhorší. Severokorejský vůdce v nedávných projevech vyzval obyvatele, aby se připravili na prodloužená omezení kvůli pandemii covidu-19. To může svědčit o zhoršení situace, ale zahraniční pozorovatelé nezaznamenali známky masového hladovění či sociálního chaosu v zemi s 26 miliony obyvateli, poznamenala agentura AP.

Oznámení o obnově komunikace přišlo v den 68. výročí uzavření příměří, které ukončilo korejskou válku v letech 1950 až 1953.Kim Čong-un vzdal úctu padlým vojákům a podle KCNA obdaroval dosud žijící veterány.

Obě země zůstávají rozděleny nejopevněnější hranicí světa. Na jihu poloostrova zůstává asi 28.500 amerických vojáků k odstrašení KLDR před případnou agresí, dodala AP.

Související

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

Více souvisejících

Jižní Korea Severní Korea (KLDR) Mun Če-in

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy