O příletu české delegace na Tchaj-wan informují světové agentury i média

Agentura Kjódó zmiňuje mimo jiné nelibost Číny, či fakt, že členem zhruba 90členné delegace je i pražský primátor Zdeněk Hřib, který s Tchaj-pejí už dříve uzavřel smlouvu.

Agenura AP připomíná, že cestu na ostrov plánoval před svou smrtí v lednu bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera. V rozhodnutí ho utvrdilo varování čínské ambasády, aby tchajwanské prezidentce blahopřál ke znovuzvolení. Kuberova rodina obvinila čínskou stranu, že svými varovnými dopisy přispěla k politikově srdečnímu infarktu, připomněla RFI a dříve i agentura Kjódó.

Tchajwanský server Taiwan News zdůrazňuje, že se jedná o cestu dosud nejvyššího českého ústavního činitele na Tchaj-wan, který Čína považuje za svou povstaleckou provincii. Agentura AFP zmiňuje Vystrčilovo přání navázat tak na odkaz Václava Havla. Ten byl Tchaj-wanu nakloněn, ale podíval se do něj až v roce 2004, jako už bývalý prezident.

Návštěva ukazuje, že "politická a diplomatická zeď, již se Peking pokouší okolo ostrova vztyčit, není nepřekonatelná", řekl agentuře AFP Fabrizio Bozzato, který se Tchaj-wanem zabývá na římské univerzitě La Sapienza. Tchajwanská iniciativa též demonstruje, že nálada v Evropě se obrací k "rezistenci vůči Pekingu", dodal.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, s níž se má Vystrčil setkat, se pokouší posílit vazby se zeměmi, se kterými má jen neformální vztahy, vysvětlil Jonathan Sullivan, odborník na Čínu a politolog z univerzity v britském Nottinghamu. Návštěva české delegace představuje v kontextu tlaku Pekingu a jeho snahy ostrov marginalizovat "velkou psychologickou podporu", myslí si dále Sullivan.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien ve čtvrtek řekl, že někteří čeští politici se na cestu vydávají z osobních zájmů. Nerespektují podle resortu české veřejné mínění, porušují politiku jedné Číny, kterou se česká vláda jinak řídí, a záměrně ničí politický základ vztahů mezi Čínou a Českou republikou.

Na počátku srpna navštívil Tchaj-wan americký ministr zdravotnictví Alex Azar. Vydal se tam jako nejvýše postavený americký představitel po 40 letech. Setkal se s tchajwanskou prezidentkou, ministrem zdravotnictví a experty na boj proti nemoci covid-19.

Čínská diplomacie jeho třídenní návštěvu označila za "politickou show". Peking odmítl Azarovu kritiku čínského postupu v boji proti koronaviru a amerického ministra v tomto směru označil za "nejhoršího na světě".

Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně.

Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Česká republika uplatňuje jako většina států světa takzavnou politiku jedné Číny a oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.

Peking od nástupu Cchaj do funkce usiluje o diplomatickou izolaci Tchaj-wanu a nyní je ve světě už jen 15 zemí, které Tchaj-wan uznávají - většina z nich je z Jižní Ameriky, karibské oblasti a Tichomoří.