Odchod z Afghánistánu se odkládá? Z Washingtonu zní varování před stažením vojsk

NÁZOR - Z mnoha zahraničněpolitických problémů, které zdědil nový americký prezident Joe Biden, je tím nejnaléhavějším patrně Afghánistán, konstatuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník v něm volá po prodloužení konečného termínu stažení amerických vojáků ze země.

Tálibán sliby neplní

Dohoda, kterou před rokem uzavřela administrativa bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa s povstalci z Tálibánu, předpokládá postupné stažení vojsk Spojených států během 16 měsíců, za což se Tálibán zavázal přerušit vazby s teroristickou sítí al-Káida, omezit násilí a zahájit jednání s afghánskou vládou, nastiňuje renomovaný deník. S odvoláním na tvrzení amerických i mezinárodních představitelů ale dodává, že povstalci své sliby neplní.

Platí to především v případě přerušení styků s al-Káidou, ale Trump navzdory tomu před odchodem z úřadu prosadil snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu na 2,5 tisíce, ačkoliv ještě před rokem jich v zemi bylo na 14 tisíc, poukazuje washingtonský server. Konstatuje, že Bidenova administrativa má nyní jen pár týdnů na rozhodnutí, zda dokončí stahování zbývajících amerických jednotek a vojenských instruktorů k 1. květnu, jak dohoda stanovuje.

"Američtí spojenci, kteří mají v zemi stále 8 tisíc vlastních vojáků, chtějí znát záměry Washingtonu alespoň ve chvíli, kdy se kvůli Afghánistánu sejde tento měsíc NATO," pokračuje prestižní deník. Zmiňuje, že minulý týden pověřená skupina amerického Kongresu doporučila Bidenovi, aby zahájil diplomatické snahy o souhlas s odkladem finálního odchodu, a tím poskytl "mírovému procesu dostatek času přinést přijatelné výsledky". Takový postup podle vlivného deníku sice přináší mnohá rizika, je ale lepší než alternativy.

Za pravděpodobný důsledek plného stažení vojáků Spojených států a NATO v květnu totiž pověřená skupina považuje obnovení otevřené občanské války mezi Tálibánem, afghánskou vládou a dalšími místními frakcemi, upozorňuje editorial. Dodává, že podle skupiny, které předsedal vysloužilý generál Joseph Dunford, někdejší velitel afghánského kontingentu a předseda Sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil, situace otevře dveře al-Káidě, Islámskému státu a dalším organizacím a ze země se v rozmezí 18 až 36 měsíců stane základna pro teroristy.   

Vyhrát nezle, ale darovat vítězství je nepřijatelné

Ztraceny budou rovněž všechny výdobytky, za které Spojené státy v Afghánistánu bojovaly téměř 20 let, včetně ženských práv, občanské společnosti a základů demokracie, obává se americký server. Za alternativu ovšem nepovažuje opětovné přijmutí vojenské strategie porážky Tálibánu, protože je zřejmé, že válku proti němu vyhrát nelze.

Podle pověřené skupiny Kongresu by nicméně další stahování vojáků mělo být podmíněno viditelnou ochotou a schopností Tálibánu zadržovat teroristické skupiny, omezením násilí vůči afghánské populaci a skutečným progresem v otázce kompromisního politického uspořádání, konstatuje Washington Post. Zmiňuje též doporučení skupiny, aby do tlaku na Tálibán byli zapojeni i afghánští sousedé, Pákistán, Rusko, Indie a zřejmě i Írán, s cílem přimět jej k souhlasu s prodloužením květnového termínu pro stažení vojáků.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Tyto státy mají společný zájem, aby se Afghánistán nestal hnízdem terorismu," pokračuje renomovaný deník. Varuje, že bez příslušné dohody o odkladu odchodu zahraničních vojsk může Tálibán obnovit útoky na americké síly, s nimiž před rokem přestal. Není navíc vyloučeno, že bude naopak potřeba vojenskou přítomnost v Afghánistánu posílit, aby se pod sílícím tlakem povstalců nezhroutily vládní bezpečnostní síly, naznačuje editorial.

Jde jistě o obtížné kroky, které jsou však lepší než opuštění Afghánistánu, deklaruje Washington Post. Dává v tomto směru zapravdu závěrům pověřené skupiny Kongresu, že Spojené státy jsou sice připraveny stáhnout se ze země, ale neměly by jednoduše darovat Tálibánu vítězství.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán ,  USA (Spojené státy americké) ,  Joe Biden ,  Tálibán

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 49 minutami

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 1 hodinou

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 2 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 5 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 7 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 8 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 10 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

včera

včera

Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil v Nedělní debatě, že vláda připravuje režim zastropování koncových cen energií a zaměří se také na samotné výrobce, přičemž tento krizový plán předloží kabinetu již v pondělí k projednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy