Odchod z Afghánistánu se odkládá? Z Washingtonu zní varování před stažením vojsk

NÁZOR - Z mnoha zahraničněpolitických problémů, které zdědil nový americký prezident Joe Biden, je tím nejnaléhavějším patrně Afghánistán, konstatuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník v něm volá po prodloužení konečného termínu stažení amerických vojáků ze země.

Tálibán sliby neplní

Dohoda, kterou před rokem uzavřela administrativa bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa s povstalci z Tálibánu, předpokládá postupné stažení vojsk Spojených států během 16 měsíců, za což se Tálibán zavázal přerušit vazby s teroristickou sítí al-Káida, omezit násilí a zahájit jednání s afghánskou vládou, nastiňuje renomovaný deník. S odvoláním na tvrzení amerických i mezinárodních představitelů ale dodává, že povstalci své sliby neplní.

Platí to především v případě přerušení styků s al-Káidou, ale Trump navzdory tomu před odchodem z úřadu prosadil snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu na 2,5 tisíce, ačkoliv ještě před rokem jich v zemi bylo na 14 tisíc, poukazuje washingtonský server. Konstatuje, že Bidenova administrativa má nyní jen pár týdnů na rozhodnutí, zda dokončí stahování zbývajících amerických jednotek a vojenských instruktorů k 1. květnu, jak dohoda stanovuje.

"Američtí spojenci, kteří mají v zemi stále 8 tisíc vlastních vojáků, chtějí znát záměry Washingtonu alespoň ve chvíli, kdy se kvůli Afghánistánu sejde tento měsíc NATO," pokračuje prestižní deník. Zmiňuje, že minulý týden pověřená skupina amerického Kongresu doporučila Bidenovi, aby zahájil diplomatické snahy o souhlas s odkladem finálního odchodu, a tím poskytl "mírovému procesu dostatek času přinést přijatelné výsledky". Takový postup podle vlivného deníku sice přináší mnohá rizika, je ale lepší než alternativy.

Za pravděpodobný důsledek plného stažení vojáků Spojených států a NATO v květnu totiž pověřená skupina považuje obnovení otevřené občanské války mezi Tálibánem, afghánskou vládou a dalšími místními frakcemi, upozorňuje editorial. Dodává, že podle skupiny, které předsedal vysloužilý generál Joseph Dunford, někdejší velitel afghánského kontingentu a předseda Sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil, situace otevře dveře al-Káidě, Islámskému státu a dalším organizacím a ze země se v rozmezí 18 až 36 měsíců stane základna pro teroristy.   

Vyhrát nezle, ale darovat vítězství je nepřijatelné

Ztraceny budou rovněž všechny výdobytky, za které Spojené státy v Afghánistánu bojovaly téměř 20 let, včetně ženských práv, občanské společnosti a základů demokracie, obává se americký server. Za alternativu ovšem nepovažuje opětovné přijmutí vojenské strategie porážky Tálibánu, protože je zřejmé, že válku proti němu vyhrát nelze.

Podle pověřené skupiny Kongresu by nicméně další stahování vojáků mělo být podmíněno viditelnou ochotou a schopností Tálibánu zadržovat teroristické skupiny, omezením násilí vůči afghánské populaci a skutečným progresem v otázce kompromisního politického uspořádání, konstatuje Washington Post. Zmiňuje též doporučení skupiny, aby do tlaku na Tálibán byli zapojeni i afghánští sousedé, Pákistán, Rusko, Indie a zřejmě i Írán, s cílem přimět jej k souhlasu s prodloužením květnového termínu pro stažení vojáků.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Tyto státy mají společný zájem, aby se Afghánistán nestal hnízdem terorismu," pokračuje renomovaný deník. Varuje, že bez příslušné dohody o odkladu odchodu zahraničních vojsk může Tálibán obnovit útoky na americké síly, s nimiž před rokem přestal. Není navíc vyloučeno, že bude naopak potřeba vojenskou přítomnost v Afghánistánu posílit, aby se pod sílícím tlakem povstalců nezhroutily vládní bezpečnostní síly, naznačuje editorial.

Jde jistě o obtížné kroky, které jsou však lepší než opuštění Afghánistánu, deklaruje Washington Post. Dává v tomto směru zapravdu závěrům pověřené skupiny Kongresu, že Spojené státy jsou sice připraveny stáhnout se ze země, ale neměly by jednoduše darovat Tálibánu vítězství.

Související

Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.
Ilustrační foto

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.

Více souvisejících

Afghanistán USA (Spojené státy americké) Joe Biden Tálibán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil

V Česku od pondělí přestal platit strop na ceny pohonných hmot, které reagovaly podle očekávání, tedy zdražením. Litr nafty místy zdražil i o více než tři koruny. Řidiči si však připlatili i za benzin. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy