Rozhodnutí na poslední chvíli: Olympijské hry budou bez diváků

Olympijské hry se po obnovení nouzového stavu kvůli koronaviru v Tokiu uskuteční bez diváků. Oznámili to zástupci organizačního výboru po dnešním jednání s vedením Mezinárodního olympijského výboru a zástupci japonské vlády. Hry, které byly kvůli pandemii koronaviru odloženy z loňského roku, začnou 23. července.

Japonská vláda dnes v Tokiu po několika týdnech uvolnění znovu zavedla kvůli stoupajícímu počtu nakažených nouzový stav. Platit by měl od pondělí do 22. srpna. Olympijské hry skončí 8. srpna, paralympijské hry pak navážou od 24. srpna. "Neměli jsme jinou možnost," řekla předsedkyně organizačního výboru Seiko Hašimotová k rozhodnutí pořádat olympijské hry před prázdnými tribunami.

Konání olympijských her apodle japonského premiéra Jošihideho Sugy nouzový stav nebrání. "Myslím, že dokážeme zorganizovat olympijské hry díky těmto opatřením bezpečně," řekl novinářům.

"V řadě regionů počty nových případů (covidu-19) klesají, ale v oblasti Tokia od konce minulého měsíce stále stoupají," uvedl Suga k vyhlášení nouzového stavu v Tokiu a třech sousedních prefekturách. "Musíme zpřísnit opatření, abychom zabránili rozšíření infekce po celém Japonsku, zvlášť s ohledem na nové mutace," dodal.

Omezení se už dříve dotkla i štafety s olympijskou pochodní, jejíž trasa nesmí vést centrem Tokia. Diváky nechtějí pořadatelé ani u trati maratonu, který se poběží v Sapporu. Fanoušky vyzvali, aby během závodů k trati nechodili a závody sledovali v televizi. Do Sappora byly maratony přeloženy z Tokia kvůli chladnějšímu počasí. Ženy poběží 7. srpna, muži o den později. V Sapporu se budou konat také chodecké závody.

Zástupci sportovních federací jsou z vidiny olympijských her bez diváků zklamaní, zároveň ale vyjádřili pochopení. "Je to zklamání pro všechny. Lidé v Tokiu a Japonsku nemají šanci vidět nejlepší světové atlety naživo tak často. Musíme se ale samozřejmě podřídit rozhodnutí jednotlivých zemí, protože tento virus má na země a regiony odlišný dopad. Jen oni mají všechny potřebné informace," uvedla v prohlášení Světová atletika.

Německý atletický svaz označil rozhodnutí pořadatelů za "rozumné a vhodné" s ohledem na pandemii. "Olympijské hry se nesmí stát příčinou prudkého nárůstu nákazy v zemi a nesmí se ani stát celosvětovou rozbuškou superšíření (viru)," uvedl svaz. "Pořadatelé nesmí litovat nákladů ani úsilí ve své snaze omezit riziko nákazy všech zúčastněných, to bez debat. To platí i pro hygienická a bezpečností pravidla," dodali zástupci německého svazu.

Nový předseda mezinárodní plavecké federace FINA Husajn Musallám se nevzdává naděje, že se situace ještě může změnit. "Tohle rozhodnutí je zcela v pravomoci pořadatelů a japonských úřadů. Zároveň ale FINA doufá, že uvidíme diváky na olympijských hrách a doufáme, že se to stane ještě do 23. července," řekl Musallám agentuře Reuters.

Úřady v japonské metropoli dnes evidovaly 896 nových případů nákazy, což je o třetinu více než před týdnem. Zhruba 30 procent infekcí připadá v zemi podle agentury Reuters na nakažlivější variantu delta.

Předseda MOV Thomas Bach už po příjezdu do Japonska oznámil, že je připraven podpořit "veškerá opatření, která budou nezbytná k zajištění bezpečných olympijských a paralympijských her pro všechny účastníky i obyvatele Japonska".

Už v březnu bylo rozhodnuto, že se na olympijské hry nedostanou žádní fanoušci ze zahraničí. Dosavadní plány ale počítaly tím, že domácí diváci by mohli stadiony a haly zaplnit až na padesát procent kapacity, přičemž maximum bylo stanoveno na 10.000 lidí.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

Více souvisejících

olympiáda Olympijské hry 2021 (Tokio) Japonsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 4 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 4 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 9 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 10 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 11 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy