Severokorejská ekonomika roste, sankcím navzdory. Analytik popsal důvod

NÁZOR - Pokud chceme další důkaz, že mezinárodní sankce uvalené na Severní Koreu nevedou k dosažení celkového cíle, stačí se podívat na poslední zprávu jihokorejské centrální banky, konstatuje Daniel R. DePetris v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku Defense Priorities poukazuje, že poprvé za tři roky severokorejská ekonomika loni vykázala růst.

Ve stejných kolejích

Roční růst o 0,4 % je sice malý a jiné země světa by jej považovaly za hranici stagnace, ale severokorejská ekonomika je specifická, uvádí DePetris. Podotýká, že jde o nejvíce sankcemi ovlivněnou ekonomiku světa s omezeným importem i exportem a zákazem velkých peněžních transakcí, přičemž tato opatření mají připravit tamní režim o zdroje.

Roční HDP Severní Koreje dosahuje pouhých 32 miliard dolarů, proti čemuž se jeví jako ekonomický tygr i americký stát Maryland, podotýká autor komentáře. Dodává, že z pohledu Spojených států nejde ani tak o čísla samotná, ale o to, co vypovídají o americké politice vůči KLDR.

"Konečným cílem Washingtonu není bankrot Pchjongjangu jako takový, ale spíše uvalení takového finančního trestu na severokorejského vůdce Kim Čong-una, že ten pokorně přijme místo u vyjednávacího stolu a vymění své jaderné odstrašovací prostředky za ekonomické uvolnění," píše analytik. Upozorňuje, že účelem současné politiky "maximálního nátlaku", kterou realizuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa, je dosáhnout toho, co se předchozím administrativám nepovedlo - denuklearizovat KLDR a učinit z Korejského poloostrova bezjadernou zónu.

Trump je možná zcela jiný politik než jeho předchůdci, ale politika jeho administrativy vůči Severní Koreji je pouhým rozšířením přístupu předešlých amerických administrativ, míní DePetris. Deklaruje, že vyjma tří osobních setkání s Kimem, která nic podstatného nepřinesla, sleduje současný americký prezident stejné postupy a využívá podobné nástroje jako George W. Bush a Barack Obama v předchozích dvou dekádách.

Jedná se o nakupení sankcí na severokorejskou ekonomiku, která mé dotlačit Kimův režim k seriózním rozhovorům, nabídnout Pchjongjangu cestu z ekonomického pekla skrze Washingtonem navržený dialog a poskytnout základní schéma výměny uvolnění sankcí za plnou, definitivní a ověřitelnou denuklearizaci, vysvětluje analytik. Podotýká, že pokud chtějí Severokorejci skutečně věřit v produktivnější vztahy s USA, pak by měli dle amerických představitelů začít dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN a vydat "klíče" ke svému "jadernému království".

Realismus hnije ve skříni

Washington ale opakovaně zjišťuje, že tento recept sotva vede k úspěchu, tvrdí autor komentáře. Konstatuje, že Severokorejci sice chtějí prosperitu jako všichni ostatní, ale nevymění ji za svou bezpečnost.

"Důvod toho je poměrně logický, i když to američtí představitelé nechtějí připustit," pokračuje DePetris. Poukazuje, že žádná kombinace záruk, které může Washington Pchjongjangu nabídnout, se nikterak neblíží hodnotě jaderného odstrašení, a proto chce po KLDR příliš, když žádá, aby se vzdala této nejsilnější bezpečnostní garance výměnou za investice, pomoc a další hospodářské pobídky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Spojené státy od Severní Koreje žádají, aby zrušila svou konkrétní životní pojistku a nahradila ji novou, která nemá jasně dané plnění, popisuje metaforicky analytik. Deklaruje, že žádný rozumný člověk by na toto nepřistoupil a ukazuje se, že Kim není výjimkou.

Namísto toho, aby se KLDR hroutila pod tíhou ekonomických sankcí, experti OSN monitorující sankční režim přinášejí zprávy popisující stále vynalézavější cesty, kterými Kimův režim exportní zákazy a bankovní omezení obchází, poukazuje DePetris. Nastiňuje, že jde o překládání nákladu na čínské lodě na moři, tradiční pašování přes severokorejsko-čínskou hranici, využívání laxního přístupu afrických a blízkovýchodních zemí k sankcím či prodej povolení k rybolovu Číně, který jen v roce 2018 vynesl Pchjongjangu 120 milionů dolarů.

Kimův režim tak nadále generuje zisky a dováží palivo, které potřebuje ke svému přežití, shrnuje autor komentáře. Soudí, že právníci, politici a analytici, kteří posoudí situaci dospějí k závěru, že sankce nefungují - s čímž je těžké nesouhlasit -, přesto však ti samí lidé doporučují další sankce s cílem zacelit současné skuliny. Pchjongjang však nejde způsob jak vytvořit jiné, míní DePetris.

"Američtí představitelé musí přestat strkat hlavu do písku a začít přijímat fakta," nabádá analytik. Ta jsou podle něj jasná: KLDR se svých jaderných zbraní nevzdá, ať se nám to líbí, či nikoliv, a tak každý další den, kdy Washington věří, že dokáže přimět Pchjongjang, aby se vzdal svého jaderného statutu, realističtější politické cíle "hnijí ve skříni".   

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval mezinárodní společenství před prohlubující se vojenskou spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem. Podle poznatků ukrajinských zpravodajských služeb se Moskva aktivně připravuje na přijetí dalších severokorejských vojenských jednotek. Ruská strana navíc využívá své satelitní kapacity k podpoře vojenských úderů prováděných íránským režimem a jemu nakloněnými skupinami na Blízkém východě. Ukrajinský lídr zdůraznil, že toto trojstranné partnerství představuje vážnou hrozbu, která výrazně přesahuje hranice evropského kontinentu.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) ,  sankce ,  Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 2 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 2 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 3 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy