Soud poslal bývalou barmskou vůdkyni Su Ťij na dva roky do vězení

Sesazený prezident Win Myin dostal čtyři roky, i jemu bude trest snížen o polovinu. Dnešní verdikty jsou první v procesu s nejvyššími představiteli barmské vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Rozsudky mezitím kritizovala mimo jiné OSN nebo Evropská unie.

O dnešních rozsudcích původně informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Na procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády nemají přístup média ani diváci. Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.

Verdikty později potvrdila barmská státní televize, která zároveň informovala o snížení trestu na polovinu u obou dvou odsouzených. Důvod pro částečnou milost není z dosavadních informací tiskových agentur zřejmý. Oba odsouzení politici si trest odpykají tam, kde jsou v současné době zadržováni, což naznačuje, že nepůjdou do vězení, uvedla agentura Reuters. Podle ní jsou oba na neznámém místě. Dřívější informace hovořily o tom, že svržená barmská vůdkyně pobývá v domácím vězení.

Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, 76leté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.

Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; právníci političky je odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná. Všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.

OSN, Evropská unie i jednotlivé země jako Británie dnes kritizovaly původně čtyřletý trest vězení, proces označily za politicky motivovaný, a vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v Barmě.

I deset měsíců po převratu pokračují v Barmě protesty obyvatel. Při nedělním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.

Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v Barmě více něž 1300 lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.

OSN, EU, Británie a lidskoprávní hnutí kritizují Barmu

Organizace spojených národů, Evropská unie i jednotlivé země jako Spojené státy či Británie kritizovaly dnešní verdikt nad svrženou barmskou vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij. "Nespravedlivé odsouzení Do Aun Schan Su Ťij barmským vojenským režimem a represe vůči ostatním demokraticky zvoleným představitelům jsou dalšími urážkami demokracie a spravedlnosti v Barmě," prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Washington zároveň žádá propuštění Su Ťij a ostatních vězněných demokraticky zvolených představitelů.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová označila trest pro Su Ťij za další pokus barmského vojenského režimu potlačit opozici a omezit svobody a demokracii v zemi. "Spojené království vyzývá barmský režim k propuštění politických vězňů, zahájení dialogu a návratu k demokracii. Svévolné zadržování zvolených politiků přináší jen riziko nových nepokojů," uvedla šéfka britské diplomacie Trussová v prohlášení.

Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella představuje rozsudek nad Su Ťij další příklad porušování lidských práv v Barmě a je zásadní překážkou pro obnovu demokracie. "Kroky armády svědčí o naprostém pohrdání vůlí lidu vyjádřenou ve volbách v listopadu 2020," uvedl v prohlášení Borrell.

"Usvědčení Su Ťij zavírá dveře politickému dialogu v Barmě a jen prohloubí odmítání puče," reagovala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Od převratu z 1. února armáda zadržela více než 10.000 oponentů režimu a nejméně 175 jich ve vazbě zemřelo, "s největší pravděpodobností v důsledku špatného zacházení či mučení", dodala Bacheletová.

Obdobně kritizovala potlačování demokracie a svobod v Barmě mezinárodní organizace monitorující porušování lidských práv Amnesty International. "Fraškovité a zkorumpované rozhodnutí soudu je součástí svévolných trestů, které měly od vojenského převratu za následek více než 1300 mrtvých a tisíce zatčených," napsala v reakci na odsouzení Su Ťij zástupkyně regionálního šéfa Amnesty International Ming Yu Hah. Obvinění proti SuŤij jsou podle AI falešná.

"Odstranění Su Ťij z politiky nebylo vedlejším produktem puče, ale jeho hlavním důvodem. Mnoho nynějších generálů dospělo k názoru, že reformátorští bývalí generálové zašli v liberalizaci politiky příliš daleko a udělali velkou chybu, když umožnili Su Ťij návrat na politickou scénu," podotkl barmský historik Than Myin U. "Su Ťij zůstává jasně nejoblíbenější osobností barmské politiky a může být v budoucnu ještě mocnou silou," dodal.

"Tyto rozsudky jsou odplatou a demonstrací moci barmské armády," prohlásil Richard Horsey z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (ICG), jež se zaměřuje na předcházení konfliktům a jejich řešení po celém světě. Horsey nicméně očekává, že Su Ťij nebude poslána do cely, ale bude si jako v minulosti odpykávat trest v domácím vězení.

Předsedkyně norského Nobelova výboru dnešní rozsudek označila za součást procesu, kterým současné vedení země potlačuje opozici. Su Ťij obdržela Nobelovu cenu za mír v roce 1991 za svůj nenásilný boj za demokracii a lidská práva. "Nobelův výbor je znepokojen tím, co její uvěznění bude znamenat pro budoucnost demokracie v Myanmaru (Barmě). Má rovněž obavy, jak by dlouhý trest vězení mohl zatížit samotnou Do Aun Schan Su Ťij," uvedla šéfka norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová.