Strana barmské vůdkyně Su Ťij žádá její propuštění

Podle agentury AFP je armáda s největší pravděpodobností přesvědčena, že má Barmu den po nekrvavém puči pevně pod kontrolou. Ulicemi největšího města Rangúnu dnes však v poklidném protestu zněly klaksony aut a bouchání domácím náčiním, uvedla agentura Reuters. Sociální sítě pod hashtagem #voiceoutfordemocracy zaplavila videa, na kterých lidé na balkonech a oknech tropí hluk hrnci a pánvemi.

Ve městě není patrná větší přítomnost vojáků. V zemi také znovu funguje telefonní i internetové spojení, které bylo v pondělí do značné míry přerušeno, a obnoveny byly bankovní služby.

Uzavřeno naopak zůstává mezinárodní letiště v Rangúnu; barmský státní letecký dopravce dnes oznámil, že domácí a mezinárodní repatriační lety budou podle plánu pokračovat od čtvrtka 4. února. Agentura Reuters dříve uvedla, že provoz měl být uzavřen pro všechny lety včetně humanitárních do konce května.

Výkonný výbor Národní ligy pro demokracii, která podle oficiálních výsledků vyhrála listopadové volby, vyzval armádu, aby tyto výsledky uznala a umožnila ustavující zasedání nového parlamentu, jež se mělo konat v pondělí.

Podle agentury Kjódó byly při pondělním převratu zatčeny stovky lidí, včetně všech členů NLD, kteří se v tu dobu nacházeli v metropoli Neipyijtu. Agentura Reuters dnes po poledni SEČ uvedla, že nově zvolení poslanci, kteří byli od převratu drženi v ubytovacím komplexu pro zákonodárce během zasedání parlamentu, dostali povolení vrátit se domů.

Situací v Barmě, do jejíhož čela se po převratu postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain, se dnes zabývala Rada bezpečnosti OSN. Podle AFP chtěla část členských států na návrh Londýna vyzvat k návratu civilní vlády a převrat odsoudit. Vyjednávání však bude pokračovat, Čína a Rusko si vyžádaly více času na rozmyšlenou, jaký postoj vůči Barmě zaujmou. AFP to po jednání sdělil nejmenovaný diplomat.

Ministerstvo zahraničí Spojených států dnes oznámilo, že události v Barmě považuje za státní převrat, a slíbilo zavést vůči asijské zemi sankce a další opatření cílená na "velmi úzký kruh vojenských generálů". Diplomacie však přislíbila, že jakýkoli trest neovlivní humanitární pomoc poskytovanou zemi. Šéf amerických senátních republikánů Mitch McConnell uvedl, že by USA měly zavést ty nejpřísnější sankce.