Tetování maorské ministryně je "necivilizované", řekla spisovatelka. Její kniha byla stažena

"Vážně? Tohle je obličej nové novozélandské ministryně zahraničí? Obličejové tetování není zrovna to, co by patřilo k uhlazenému, civilizovanému vzhledu diplomata 21. století," napsala Piersonová na twitteru.

Really? The face of NZ’s new Foreign Minister? Facial tattoos are not exactly a polished, civilised presentation for a foreign diplomat in the 21st Century. Ffs! Jacinda has gone full wokelette on stilts. https://t.co/jpCqrHEqal

Mnoho diskutérů její příspěvek odsoudilo jako rasově a kulturně necitlivý a upozornilo na to, že tetování "moko" je součástí kultury původních obyvatel Nového Zélandu.

Piersonová nicméně novozélandskému serveru Stuff řekla, že si za svými výroky stojí a že obličejové tetování je podle ní "ošklivé na komkoli, ať je bílý, hnědý nebo černý".

Nanaia Mahutaová je členkou nové vlády, kterou novozélandská premiérka Jacinda Ardernová představila v pondělí. Premiérka, jejíž Novozélandská strana práce s převahou zvítězila v říjnových parlamentních volbách, označila kabinet za "neuvěřitelně rozmanitý". Reakce na novou vládu byly podle BBC v zemi převážně pozitivní.

Poté, co spisovatelka zkritizovala tetování šéfky diplomacie na twitteru, objevily se výzvy ke stažení její knihy z prodeje. Přední novozélandský internetový obchod Mighty Ape v reakci na to knihu z nabídky odstranil a oznámil, že již nebude znovu dostupná.

Tradiční tetování moko, prováděné dlátky, pokrývá u maorských mužů celý obličej, u žen bradu. Symbolizuje spojení člověka s jeho předky a je vyjádřením jeho kulturní identity. "Maorové považují obličej či hlavu za zvlášť posvátné, takže také tetování na obličeji a na hlavě je zvlášť posvátné," řekla BBC Mera Leeová-Penehiraová, která vyučuje v maorské vzdělávací instituci Te Whare Wananga o Awanuiarangi

Tradice obličejového tetování začala v polovině 19. století na Novém Zélandu vymírat v souvislosti s kolonizací a příchodem křesťanských misionářů, kteří ho považovali za nevkusné. Až koncem 20. století byl zájem o "moko" znovu oživen.