USA nebudou tolerovat nákup ruských zbraní. Muž z Pentagonu vysvětlil proč

NÁZOR - Írán a Čína jsou mezi zeměmi, o kterých se ví, že provozují ruský protivzdušný systém S-400, připomíná v komentáři pro server National Interest vojenský publicista a Kris Osborn. Bývalý pracovník Pentagonu dodává, že toto pochopitelně vzbuzuje pozornost a ostražitost Spojených států, především kvůli možnosti, že systém bude vylepšen.

Důvod k sankcím

"Co ale Indie a Turecko. Také jsou ve skupině kupců S-400, přestože jsou američtí spojenci," uvádí Osborn. Připomíná, že v této souvislosti čelil americké ministr obrany Lloyd Austin dotazům novinářů, zda nemá obavy z nákupu většího počtu ruských protivzdušných systémů ze strany uvedených zemí a zda by v takovém případě přišly americké sankce.  

Austin řešil zprávy, že Indie uvažuje od dalším nákupu ruského protivzdušného systému, během své nedávné návštěvy země, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že ministr obrany v té souvislosti vydal obecné doporučení, aby vlády zvážily takovou možnost zvážily, ustoupily od ní a vyvarovaly se jakýmkoliv nákupům, které by mohly vyvolat sankce z americké strany.

Zprávy, že Indie může skutečně usilovat o nákup ruského systému, Austin nevyvrátil, upozorňuje Osborn. Dodává, že šéf Pentagonu pouze prohlásil, že dosud žádná dodávka systému S-400 neproběhla a že spolu s indickým ministrem obrany probíral znepokojení Spojených států.

Indický postup silně napodobuje Turecko, další americký spojenec, který údajně rovněž zvažuje nákup dalších S-400, nastiňuje bývalý pracovník Pentagonu. Zmiňuje Austinovo stanovisko, které se blíží americkému postoji k Indii: sankce nejsou nutné, jelikož žádný nákup ruských zbraní zatím neproběhl.  

Austin také uvedl, že někteří z čerstvých amerických spojenců mohou - s ohledem na svou minulost - vlastnit některé zbraně ruské výroby, což ale nepředstavuje větší problém pro pokračování jejich spolupráce se Spojenými státy, vyzdvihuje Osborn. Dodává, že četní novináři ale tvrdí, že Indie uzavřela smlouvu s Ruskem o nákupu systému S-400 teprve v roce 2018.

"Máme zde země, se kterými čas od času spolupracujeme, které mají sovětské nebo, promiňte, ruské vybavení, které získaly v průběhu let, a zajisté nabádáme všechny naše spojence a partnery, aby se sovětského nebo, promiňte, ruského vybavení vzdali," cituje autor komentáře Austinova slova. Dodává, že americký ministr připustil, že v některých případech bylo zmíněné vybavení pořízeno velmi dávno.

Geopolitický a vojenský faktor

Šéf Pentagonu sice nezmínil žádnou konkrétní zemi, ale zpráva turecké státní mediální agentury AA z roku 2019 upozornila, že hled tři členské státy NATO - Bulharsko, Řecko a Slovensko - provozují ruský protivzdušný systém S-300, připomíná Osborn. Pokládá tedy otázku, jak silné je ve skutečnosti americké znepokojení ohledně mezinárodních prodejů pokročilejšího systému S-400, když v amerických ozbrojených silách slouží letouny F-22, F-35 a B-2, které jsou údajně schopné vyhnout se detekci tímto systémem.

Veškeré úvahy o tomto jevu, o němž Austin říká, že v jistých případech by mohl vést k americkým sankcím, jsou zřejmě dvojího rázu, geopolitického a vojenského, myslí si autor komentáře. Vysvětluje, že každá země, která posiluje jakkoliv vazby na Rusko, a to především nákupem ruských zbraní, s velkou pravděpodobností přitáhne pozornost Spojených států. Dodává, že mnohem naléhavější mohou být vojenské úvahy ohledně schopnosti čelit Rusku a Číně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ví se, že protivzdušný systém S-400, který podle ruských médií dokáže najít a zasáhnout i letouny stealth, je technologicky již mnohem pokročilejší," pokračuje bývalý pracovník Pentagonu. Vysvětluje, že jeho komponenty jsou pojízdné a zároveň lépe propojené vysokorychlostní digitální technologií, která umožňuje okamžitě sdílet data z jedné detekční stanice s dalšími.   

Tato rychlost je velmi podstatná především v případě letounů F-22 a F-35, jelikož jejich schopnost neustále měnit pozici a manévrovat mimo dosah protivzdušné obrany je považována za taktiku pro vyhýbání se detekci, uvádí Osborn. Dodává, že zmíněné letouny zkrátka letí mimo zorné pole radarů.

Pokud ale jedena radarová stanice systému S-400 dokáže rychle sdílet data s dalšími, nepřátelská protivzdušná obrana má lepší šanci vytvořit ucelenou "sledovací smyčku" a posílit šance na skutečné zachycení letounu, objasňuje závěrem autor komentáře.

Související

Více souvisejících

Rakety S-400 USA (Spojené státy americké) Indie Turecko Neviditelná letadla stealth

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy