USA nebudou tolerovat nákup ruských zbraní. Muž z Pentagonu vysvětlil proč

Důvod k sankcím

"Co ale Indie a Turecko. Také jsou ve skupině kupců S-400, přestože jsou američtí spojenci," uvádí Osborn. Připomíná, že v této souvislosti čelil americké ministr obrany Lloyd Austin dotazům novinářů, zda nemá obavy z nákupu většího počtu ruských protivzdušných systémů ze strany uvedených zemí a zda by v takovém případě přišly americké sankce.  

Austin řešil zprávy, že Indie uvažuje od dalším nákupu ruského protivzdušného systému, během své nedávné návštěvy země, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že ministr obrany v té souvislosti vydal obecné doporučení, aby vlády zvážily takovou možnost zvážily, ustoupily od ní a vyvarovaly se jakýmkoliv nákupům, které by mohly vyvolat sankce z americké strany.

Zprávy, že Indie může skutečně usilovat o nákup ruského systému, Austin nevyvrátil, upozorňuje Osborn. Dodává, že šéf Pentagonu pouze prohlásil, že dosud žádná dodávka systému S-400 neproběhla a že spolu s indickým ministrem obrany probíral znepokojení Spojených států.

Indický postup silně napodobuje Turecko, další americký spojenec, který údajně rovněž zvažuje nákup dalších S-400, nastiňuje bývalý pracovník Pentagonu. Zmiňuje Austinovo stanovisko, které se blíží americkému postoji k Indii: sankce nejsou nutné, jelikož žádný nákup ruských zbraní zatím neproběhl.  

Austin také uvedl, že někteří z čerstvých amerických spojenců mohou - s ohledem na svou minulost - vlastnit některé zbraně ruské výroby, což ale nepředstavuje větší problém pro pokračování jejich spolupráce se Spojenými státy, vyzdvihuje Osborn. Dodává, že četní novináři ale tvrdí, že Indie uzavřela smlouvu s Ruskem o nákupu systému S-400 teprve v roce 2018.

"Máme zde země, se kterými čas od času spolupracujeme, které mají sovětské nebo, promiňte, ruské vybavení, které získaly v průběhu let, a zajisté nabádáme všechny naše spojence a partnery, aby se sovětského nebo, promiňte, ruského vybavení vzdali," cituje autor komentáře Austinova slova. Dodává, že americký ministr připustil, že v některých případech bylo zmíněné vybavení pořízeno velmi dávno.

Geopolitický a vojenský faktor

Šéf Pentagonu sice nezmínil žádnou konkrétní zemi, ale zpráva turecké státní mediální agentury AA z roku 2019 upozornila, že hled tři členské státy NATO - Bulharsko, Řecko a Slovensko - provozují ruský protivzdušný systém S-300, připomíná Osborn. Pokládá tedy otázku, jak silné je ve skutečnosti americké znepokojení ohledně mezinárodních prodejů pokročilejšího systému S-400, když v amerických ozbrojených silách slouží letouny F-22, F-35 a B-2, které jsou údajně schopné vyhnout se detekci tímto systémem.

Veškeré úvahy o tomto jevu, o němž Austin říká, že v jistých případech by mohl vést k americkým sankcím, jsou zřejmě dvojího rázu, geopolitického a vojenského, myslí si autor komentáře. Vysvětluje, že každá země, která posiluje jakkoliv vazby na Rusko, a to především nákupem ruských zbraní, s velkou pravděpodobností přitáhne pozornost Spojených států. Dodává, že mnohem naléhavější mohou být vojenské úvahy ohledně schopnosti čelit Rusku a Číně.

"Ví se, že protivzdušný systém S-400, který podle ruských médií dokáže najít a zasáhnout i letouny stealth, je technologicky již mnohem pokročilejší," pokračuje bývalý pracovník Pentagonu. Vysvětluje, že jeho komponenty jsou pojízdné a zároveň lépe propojené vysokorychlostní digitální technologií, která umožňuje okamžitě sdílet data z jedné detekční stanice s dalšími.   

Tato rychlost je velmi podstatná především v případě letounů F-22 a F-35, jelikož jejich schopnost neustále měnit pozici a manévrovat mimo dosah protivzdušné obrany je považována za taktiku pro vyhýbání se detekci, uvádí Osborn. Dodává, že zmíněné letouny zkrátka letí mimo zorné pole radarů.

Pokud ale jedena radarová stanice systému S-400 dokáže rychle sdílet data s dalšími, nepřátelská protivzdušná obrana má lepší šanci vytvořit ucelenou "sledovací smyčku" a posílit šance na skutečné zachycení letounu, objasňuje závěrem autor komentáře.