V Bangkoku se koná další velká demonstrace. Chceme se zbavit vlády, říká účastnice

V Thajsku se zvyšuje napětí a od poloviny července jsou tam protestní shromáždění téměř na denním pořádku a stále se rozrůstají. Svolávají je skupiny studentů, kteří požadují zásadní reformu mocenských orgánů. Kritizují přitom i fungování monarchie, čímž porušují jedno z hlubokých tabu thajské společnosti.

Huge crowd in Bangkok. Many thousands of Thais are protesting today against the government and also demanding reforms to the monarchy. #19กันยาทวงอํานาจคืนราษฏร #WhatsHappeninginThailand pic.twitter.com/L1Fymq50mj

Při dosud největších protestech, k nimž patřila středeční demonstrace, přišlo kolem 10.000 lidí. Organizátoři však doufají, že dnes a v neděli by se do metropole mohlo sjet z různých částí země až na 100.000 nespokojených Thajců. Policie předpokládá padesátitisícovou účast.

"Vláda podvádí a my se jí chceme zbavit. Nic nefunguje a lidi nemají peníze," shrnula podle agentury Reuters motivaci většiny Thajců k účasti na protivládním protestu v hlavním městě jedna z účastnic.

Pro-democracy protesters light up their mobile phones as they attend a mass rally to call for the ouster of Prime Minister Prayuth Chan-ocha's government and reforms in the monarchy, in Bangkok, Thailand, September 19, 2020. REUTERS/Soe Zeya Tun #19กันยาทวงอํานาจคืนราษฏร pic.twitter.com/BzAfkAYuHc

"Dnes ohlašujeme začátek vítězství lidu a demokracie," řekl podle agentury DPA novinářům studentský aktivista Panupong Jadnok, jeden z hlavních organizátorů protestů.

Kabinet premiéra Čan-Oči se lidi snažil od účasti na dnešním shromáždění odradit varováním, že demonstrace může přispět k šíření koronaviru. Pak prý budou muset znovu vstoupit v platnost přísnější omezení.

Demonstranti v Thajsku se v mnohém inspirují u protestujících v Hongkongu, jejich hnutí tak nemá stanoveného jasného vůdce. Jednotlivé protesty se svolávají většinou na sociálních sítích. Hlavním cílem je přimět k demisi premiéra Čan-Očiho, někdejší hlavu thajské armády, který v roce 2014 zosnoval státní převrat a u moci se udržel i po sporných volbách z roku 2019.

Protestující požadují i rozpuštění parlamentu a přepsaní ústavy z roku 2017, která dává rozsáhlé pravomoci 250 senátorům, jež všechny jmenuje armáda.