V Bangkoku se na protivládních protestech sešlo 10 000 lidí

V Thajsku podle AFP roste napětí, od července jsou tam protestní shromáždění téměř na každodenním pořádku a stále se rozrůstají. Svolávají je skupiny studentů, kteří požadují zásadní reformu mocenských orgánů. Kritizují přitom i fungování tamní monarchie, čímž porušují jedno z hlubokých tabu thajské společnosti.

Dnes se studenti sešli na jedné z nejvytíženějších křižovatek v Bangkoku, skandovali "pryč s diktaturou" a skládali z papíru holubice na znamení míru.

Policie v posledních týdnech tři demonstranty zatkla, což však pouze zvýšilo napětí mezi veřejností a úřady. Nyní jsou všichni zadržení stíháni na svobodě a čelí asi deseti různým obviněním, mimo jiné z pobuřování či z porušení výjimečného zdravotního zákona vyhlášeného v souvislosti s pandemií covidu-19.

Demonstranti v Thajsku se v mnohém inspirují u protestujících v Hongkongu a jejich hnutí tak nemá stanoveného jasného vůdce. Jednotlivé protesty se svolávají většinou na sociálních sítích. Jejich hlavním cílem přimět k demisi premiéra Čan-Očiho, někdejší hlavu thajské armády, který v roce 2014 zosnoval státní převrat a u moci se udržel i po sporných volbách z roku 2019. Protestující požadují také rozpuštění parlamentu a přepsaní ústavy z roku 2017, která dává rozsáhlé pravomoci 250 senátorům, jež všechny jmenuje armáda.

Organizátoři protestu z minulého týdne na jedné z vysokých škol v Bangkoku však poprvé přednesli také desatero požadavků na reformu monarchie, což je v tamním kontextu značně opovážlivý krok, který otřásl celou zemí. Král má totiž v Thajsku velice silnou pozici, za jeho urážku či kritiku hrozí podle tamních zákonů až patnáct let vězení.

"Je to velmi riskantní záležitost a je nepřijatelná pro většinu Thajců," komentoval útoky na monarchii premiér v televizním projevu předtím, než se snažil nasadit smířlivější tón a vyzval k jednotě s prohlášením, že "budoucnost patří mladým".

Řada demonstrantů je rovněž nespokojena kvůli stavu hospodářství, které kvůli pandemii zažívá nejhorší propad od roku 1997. Miliony lidí přišly o práci a krize zvýraznila nerovnosti v thajské ekonomice, která podle mnohých tamních obyvatel slouží především zájmům vládnoucích a armádních elit.