Američtí vojáci se začali stahovat ze dvou základen v Afghánistánu. Jedna z nich se nachází v západní provincii Herát a druhá ve městě Laškargáh, metropoli jižní provincie Hílmand, která je společně se sousední provincií Kandahár tradiční baštou islamistického hnutí Tálibán.
Informovala o tom dnes agentura AP. Do dnešního dne měly také v norské metropoli Oslo začít rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou, vzhledem k nejasnostem ohledně úřadu afghánského prezidenta budou ale s největší pravděpodobností odloženy. Tálibán před rozhovory očekával propuštění svých vězňů a vyslal dnes pro ně vozidla k věznici Bagrám u Kábulu. Podle zdrojů agentury Reuters ale nelze výměnu vězňů v nejbližších dnech očekávat.
Právě v provincii Hílmand, odkud nyní Američané odcházejí, byli v uplynulých 18 letech afghánského konfliktu zahraniční vojáci často terčem radikálů. Na základě únorové mírové dohody mezi USA a Tálibánem se do poloviny června sníží počet amerických vojáků v Afghánistánu z 13.000 na 8600 mužů a žen. Vyklizeno přitom bude pět ze 20 amerických základen. Do 14 měsíců Spojené státy zemi vojensky zcela opustí, uvádí CNN.
Hnutí Tálibán v mírové dohodě na oplátku slíbilo, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Tálibán se navíc zavázal zahájit jednání s afghánskou vládou.
Je však velmi nepravděpodobné, že by se Kábulu nyní podařilo vyslat na rozhovory jednotnou delegaci vzhledem k tomu, že si po těsných výsledcích zářijových voleb dělají nárok na prezidentský úřad oba hlavní kandidáti - dosavadní hlava státu Ašraf Ghaní i Abdulláh Abdulláh, který do nynějška zastával funkci výkonného premiéra.
Ghaní volby vyhrál se ziskem 50,64 procenta hlasů, Abdulláh ale s poukazem na rozsáhlé podvody výsledky hlasování neuznal. V pondělí oba rivalové složili při oddělených ceremoniálech prezidentskou přísahu. Tiskové agentury připomínají, že za Ghaním a hlavně za Abdulláhem stojí mocní kmenoví válečníci s dobře vyzbrojenými milicemi, kteří by mohli využít sílu k prosazení svého kandidáta do úřadu.
Rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou měly podle agentury AFP začít nejpozději dnes v norské metropoli Oslu, s největší pravděpodobností ale budou odloženy.
Oficiální vítěz voleb Ghaní po pondělní inauguraci slíbil, že dnes vydá nařízení k propuštění vězňů Tálibánu výměnou za osvobození zajatců zadržovaných povstalci. Tím by měla být naplněna další část mírové dohody mezi USA a Tálibánem. Ghaní doposud propuštění vězněných členů Tálibánu odmítal s tím, že jeho vláda se k ničemu takovému nezavázala.
Mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín na twitteru uvedl, že hnutí předalo detailní seznam všech 5000 svých vězňů zástupcům USA a čeká jejich osvobození. Podle agentury Reuters vyslal dnes Tálibán k věznici Bagrám ležící severně od Kábulu vozidla, kterými by měli být propuštění bojovníci hnutí odvezeni. Povstalci rovněž sdělili, že jsou připraveni předat úřadům více než tisícovku vládních vojáků, které drží v zajetí. Hnutí Tálibán propuštění vězňů žádá jako krok k posílení důvěry před startem vnitroafghánských rozhovorů.
"Afghánská vláda dosáhla rámcové dohody, podle níž budou vězni propuštěni výměnou za zásadní snížení míry násilí," prohlásil mluvčí prezidenta Ghaního Sádik Sádikí. Podle zdrojů agentury Reuters by v první fázi propouštění mohlo věznice opustit 1000 až 1800 bojovníků Tálibánu. Proces však nebude zahájen dnes ani ve středu, ale "v horizontu týdnů, či dokonce měsíců", dodaly tytéž zdroje.
Související
Jak USA povedou válku s Čínou nebo KLDR? Experti důrazně varují Bílý dům
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
Americká armáda (U.S. ARMY) , Tálibán , Afghanistán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák