Američtí vojáci se začali stahovat ze dvou základen v Afghánistánu. Jedna z nich se nachází v západní provincii Herát a druhá ve městě Laškargáh, metropoli jižní provincie Hílmand, která je společně se sousední provincií Kandahár tradiční baštou islamistického hnutí Tálibán.
Informovala o tom dnes agentura AP. Do dnešního dne měly také v norské metropoli Oslo začít rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou, vzhledem k nejasnostem ohledně úřadu afghánského prezidenta budou ale s největší pravděpodobností odloženy. Tálibán před rozhovory očekával propuštění svých vězňů a vyslal dnes pro ně vozidla k věznici Bagrám u Kábulu. Podle zdrojů agentury Reuters ale nelze výměnu vězňů v nejbližších dnech očekávat.
Právě v provincii Hílmand, odkud nyní Američané odcházejí, byli v uplynulých 18 letech afghánského konfliktu zahraniční vojáci často terčem radikálů. Na základě únorové mírové dohody mezi USA a Tálibánem se do poloviny června sníží počet amerických vojáků v Afghánistánu z 13.000 na 8600 mužů a žen. Vyklizeno přitom bude pět ze 20 amerických základen. Do 14 měsíců Spojené státy zemi vojensky zcela opustí, uvádí CNN.
Hnutí Tálibán v mírové dohodě na oplátku slíbilo, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Tálibán se navíc zavázal zahájit jednání s afghánskou vládou.
Je však velmi nepravděpodobné, že by se Kábulu nyní podařilo vyslat na rozhovory jednotnou delegaci vzhledem k tomu, že si po těsných výsledcích zářijových voleb dělají nárok na prezidentský úřad oba hlavní kandidáti - dosavadní hlava státu Ašraf Ghaní i Abdulláh Abdulláh, který do nynějška zastával funkci výkonného premiéra.
Ghaní volby vyhrál se ziskem 50,64 procenta hlasů, Abdulláh ale s poukazem na rozsáhlé podvody výsledky hlasování neuznal. V pondělí oba rivalové složili při oddělených ceremoniálech prezidentskou přísahu. Tiskové agentury připomínají, že za Ghaním a hlavně za Abdulláhem stojí mocní kmenoví válečníci s dobře vyzbrojenými milicemi, kteří by mohli využít sílu k prosazení svého kandidáta do úřadu.
Rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou měly podle agentury AFP začít nejpozději dnes v norské metropoli Oslu, s největší pravděpodobností ale budou odloženy.
Oficiální vítěz voleb Ghaní po pondělní inauguraci slíbil, že dnes vydá nařízení k propuštění vězňů Tálibánu výměnou za osvobození zajatců zadržovaných povstalci. Tím by měla být naplněna další část mírové dohody mezi USA a Tálibánem. Ghaní doposud propuštění vězněných členů Tálibánu odmítal s tím, že jeho vláda se k ničemu takovému nezavázala.
Mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín na twitteru uvedl, že hnutí předalo detailní seznam všech 5000 svých vězňů zástupcům USA a čeká jejich osvobození. Podle agentury Reuters vyslal dnes Tálibán k věznici Bagrám ležící severně od Kábulu vozidla, kterými by měli být propuštění bojovníci hnutí odvezeni. Povstalci rovněž sdělili, že jsou připraveni předat úřadům více než tisícovku vládních vojáků, které drží v zajetí. Hnutí Tálibán propuštění vězňů žádá jako krok k posílení důvěry před startem vnitroafghánských rozhovorů.
"Afghánská vláda dosáhla rámcové dohody, podle níž budou vězni propuštěni výměnou za zásadní snížení míry násilí," prohlásil mluvčí prezidenta Ghaního Sádik Sádikí. Podle zdrojů agentury Reuters by v první fázi propouštění mohlo věznice opustit 1000 až 1800 bojovníků Tálibánu. Proces však nebude zahájen dnes ani ve středu, ale "v horizontu týdnů, či dokonce měsíců", dodaly tytéž zdroje.
Související
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
Americká armáda (U.S. ARMY) , Tálibán , Afghanistán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
před 1 hodinou
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
před 2 hodinami
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
před 2 hodinami
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
před 3 hodinami
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
před 4 hodinami
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
před 5 hodinami
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
před 6 hodinami
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
před 7 hodinami
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
před 7 hodinami
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
před 8 hodinami
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
před 9 hodinami
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
před 10 hodinami
Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení
včera
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
včera
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
včera
Írán zřejmě buduje rozsáhlý podzemní jaderný komplex. USA řeší, jak jej zničit
včera
Babiš se kvůli Valnému shromáždění OSN sejde na Hradě s Pavlem
včera
Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO
včera
Přelomový výzkum: Horká káva nebo čaj mohou způsobovat rakovinu
včera
USA zakazují dovoz kanadských produktů
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Zdroj: Libor Novák