
Obyvatelé Barmy dnes protestovali proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Byl to největší protest od puče, informovala agentura Reuters, podle níž do ulic vyšly desetitisíce lidí. Televize BBC hovoří o tisících protestujících.
Z Barmy je dnes také hlášen rozsáhlý výpadek internetu, podle agentur ho zablokovalo nové vojenské vedení země.
Lidé v ulicích druhého největšího barmského města Rangúnu dnes vyvolávali hesla "Pryč s vojenskou diktaturou" či "Ať zvítězí demokracie". Vyzývali také k propuštění Su Ťij a dalších lidí, kteří byli při puči zadrženi. U protestního průvodu zasahovalo přes sto členů pořádkových sil. Demonstrace skončila poklidně a nejsou zatím hlášeny žádné střety, informovala agentura AP. Mnoho obyvatel však po setmění ve svých domovech opět tlouklo do hrnců, pánví nebo bubínků, aby dali najevo nesouhlas s děním v zemi.
Agentura Reuters později upřesnila, že se dnes protesty odehrály ve vícero barmských městech. Tisíce lidí se podle ní vydaly například do ulic města Mandalaj nebo metropole Neipyijto.
V době protestu v Rangúnu, kdy demonstranti vyzývali přes sociální média další obyvatele města, aby se k průvodu přidali, v zemi přestal fungovat internet, upozornila agentura Reuters. O rozsáhlém výpadku internetu hovoří i další světová média a přičítají to zásahu nového vojenského vedení země. Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, dnes uvedla, že v Barmě je "takřka totální výpadek internetu".
Ve snaze zabránit organizátorům ve svolávání protestů už v pátek vojenské vedení nařídilo mobilním operátorům a poskytovatelům internetového připojení zablokovat až do odvolání přístup na twitter a instagram. Ve čtvrtek zablokovalo přístup k facebooku, i když se to podle agentury AP nepovedlo zcela. Sociální média jsou v posledních dnech hlavním zdrojem nezávislých zpráv a také prostředkem k organizování demonstrací.
Agentura Reuters dnes rovněž informovala o zadržení australského poradce Su Ťij, profesora ekonomie Seana Turnella. Podle Reuters je to první známý případ zadržení cizince po posledním převratu v Barmě. Turnell o svém zatčení zpravil agenturu v textové zprávě. "Jsem z něčeho obviněn, nejsem si jist z čeho. Jsem v pořádku a silný. Ničím jsem se neprovinil," napsal. Následně už ho nebylo možné kontaktovat. Australské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo "hluboké znepokojení nad zprávami o svévolném zadržení Australana a dalších cizinců" v Barmě a předvolalo si později barmského velvyslance. Diplomacie Turnella veřejně nejmenovala, ani neposkytla detaily k dalším cizincům, které zmínila.
Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, která organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.
Generální tajemník OSN António Guterres v pátek uvedl, že se podařilo poprvé od převratu navázat kontakt s představiteli barmské armády. Zvláštní vyslankyně, švýcarská diplomatka Christine Schranerová Burgenerová podle něj dala armádě jasně najevo, že převrat je "naprosto nepřijatelný". "Uděláme vše, co budeme moci, abychom sjednotili mezinárodní společenství a vytvořili podmínky pro zrušení státního převratu," uvedl Guterres.
Barmánci v Praze protestovali proti vojenskému převratu
Zhruba padesát Barmánců žijících v Česku se dnes odpoledne sešlo na pražském Václavském náměstí na protest proti vojenskému převratu, který se uskutečnil v jejich domovině. Podpořili také protestní akce, které se v Barmě proti svržení civilní vlády a uvěznění jejích čelních příslušníků konají. Vrcholní příslušníci armády se moci v zemi chopili v pondělí.
Protestující se pod sochou svatého Václava sešli kolem 13:00, dorazili vybavení českou, evropskou a barmskou vlajkou a cedulemi s nápisy jako "Okamžitě propusťte zadržené" nebo "We support civil disobedience" (podporujeme občanskou neposlušnost). U megafonu se vystřídalo několik řečníků, kteří mluvili barmsky, česky i anglicky.
Řečnici označili pondělní převrat za nezákonný, armádním velitelům podle nich nejde o dobro země, ale o osobní zisk. Upozornili na zatýkání desítek novému režimu nepohodlných umělců či politiků, jako jsou nositelka Nobelovy ceny za mír a dosavadní de facto premiérka země Do Aun Schan Su Ťij nebo prezident Win Myin. "Studenti čekají na barmského Václava Havla, vůdce, kterého budou moci následovat," řekl jeden z řečníků.
Zmínil také fakt, že v celé zemi dnes přestal fungovat internet, což byl zřejmě cílený krok armády k zamezení přenosu protestů online. Řečníci dále podpořili ty, kteří se zapojili do nenásilných protestů formou občanské neposlušnosti, tedy tím, že odmítli pracovat. Tato forma odporu může být podle zástupců české komunity Barmánců účinná jenom tehdy, pokud se do ní opravdu zapojí celá země.
Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Organizace na ochranu lidských práv označují obvinění za nepodložená. Dění v zemi odsoudila řada států a organizací včetně českého ministerstva zahraničních věcí.
Barma byla do roku 1948 britskou kolonií, po vyhlášení nezávislosti v zemi vypukla vleklá občanská válka, která na některých místech etnicky velmi různorodé země trvá dodnes. Od 60. let minulého století vládla v zemi vojenská junta. V roce 2010 se konaly první volby po půl století, armáda si však i s novou ústavou zachovávala v zemi formálně i neformálně velký vliv.
Související

Tragická bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru a Thajsku přesáhla hranici dvou tisíc obětí

Páteční zemětřesení v Asii nepřežilo nejméně 1600 lidí. Stovky osob se nadále pohřešují
barma , Aun Schan SuŤij , internet
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
před 2 hodinami

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
před 4 hodinami

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
před 5 hodinami

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
před 6 hodinami

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
před 7 hodinami

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
před 8 hodinami

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
před 8 hodinami

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
před 9 hodinami

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
před 9 hodinami

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
před 10 hodinami

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
před 11 hodinami

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
před 11 hodinami

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
před 12 hodinami

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
před 12 hodinami

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
před 12 hodinami

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
před 13 hodinami

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
před 13 hodinami

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
před 14 hodinami

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
před 15 hodinami
Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák