Z Barmy je hlášen výpadek internetu. Protestovalo se v Rangúnu i Praze

Obyvatelé Barmy dnes protestovali proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Byl to největší protest od puče, informovala agentura Reuters, podle níž do ulic vyšly desetitisíce lidí. Televize BBC hovoří o tisících protestujících.

Z Barmy je dnes také hlášen rozsáhlý výpadek internetu, podle agentur ho zablokovalo nové vojenské vedení země.

Lidé v ulicích druhého největšího barmského města Rangúnu dnes vyvolávali hesla "Pryč s vojenskou diktaturou" či "Ať zvítězí demokracie". Vyzývali také k propuštění Su Ťij a dalších lidí, kteří byli při puči zadrženi. U protestního průvodu zasahovalo přes sto členů pořádkových sil. Demonstrace skončila poklidně a nejsou zatím hlášeny žádné střety, informovala agentura AP. Mnoho obyvatel však po setmění ve svých domovech opět tlouklo do hrnců, pánví nebo bubínků, aby dali najevo nesouhlas s děním v zemi.

Agentura Reuters později upřesnila, že se dnes protesty odehrály ve vícero barmských městech. Tisíce lidí se podle ní vydaly například do ulic města Mandalaj nebo metropole Neipyijto.

V době protestu v Rangúnu, kdy demonstranti vyzývali přes sociální média další obyvatele města, aby se k průvodu přidali, v zemi přestal fungovat internet, upozornila agentura Reuters. O rozsáhlém výpadku internetu hovoří i další světová média a přičítají to zásahu nového vojenského vedení země. Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, dnes uvedla, že v Barmě je "takřka totální výpadek internetu".

Ve snaze zabránit organizátorům ve svolávání protestů už v pátek vojenské vedení nařídilo mobilním operátorům a poskytovatelům internetového připojení zablokovat až do odvolání přístup na twitter a instagram. Ve čtvrtek zablokovalo přístup k facebooku, i když se to podle agentury AP nepovedlo zcela. Sociální média jsou v posledních dnech hlavním zdrojem nezávislých zpráv a také prostředkem k organizování demonstrací.

Agentura Reuters dnes rovněž informovala o zadržení australského poradce Su Ťij, profesora ekonomie Seana Turnella. Podle Reuters je to první známý případ zadržení cizince po posledním převratu v Barmě. Turnell o svém zatčení zpravil agenturu v textové zprávě. "Jsem z něčeho obviněn, nejsem si jist z čeho. Jsem v pořádku a silný. Ničím jsem se neprovinil," napsal. Následně už ho nebylo možné kontaktovat. Australské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo "hluboké znepokojení nad zprávami o svévolném zadržení Australana a dalších cizinců" v Barmě a předvolalo si později barmského velvyslance. Diplomacie Turnella veřejně nejmenovala, ani neposkytla detaily k dalším cizincům, které zmínila.

Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, která organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek uvedl, že se podařilo poprvé od převratu navázat kontakt s představiteli barmské armády. Zvláštní vyslankyně, švýcarská diplomatka Christine Schranerová Burgenerová podle něj dala armádě jasně najevo, že převrat je "naprosto nepřijatelný". "Uděláme vše, co budeme moci, abychom sjednotili mezinárodní společenství a vytvořili podmínky pro zrušení státního převratu," uvedl Guterres.

Barmánci v Praze protestovali proti vojenskému převratu

Zhruba padesát Barmánců žijících v Česku se dnes odpoledne sešlo na pražském Václavském náměstí na protest proti vojenskému převratu, který se uskutečnil v jejich domovině. Podpořili také protestní akce, které se v Barmě proti svržení civilní vlády a uvěznění jejích čelních příslušníků konají. Vrcholní příslušníci armády se moci v zemi chopili v pondělí.

Protestující se pod sochou svatého Václava sešli kolem 13:00, dorazili vybavení českou, evropskou a barmskou vlajkou a cedulemi s nápisy jako "Okamžitě propusťte zadržené" nebo "We support civil disobedience" (podporujeme občanskou neposlušnost). U megafonu se vystřídalo několik řečníků, kteří mluvili barmsky, česky i anglicky.

Řečnici označili pondělní převrat za nezákonný, armádním velitelům podle nich nejde o dobro země, ale o osobní zisk. Upozornili na zatýkání desítek novému režimu nepohodlných umělců či politiků, jako jsou nositelka Nobelovy ceny za mír a dosavadní de facto premiérka země Do Aun Schan Su Ťij nebo prezident Win Myin. "Studenti čekají na barmského Václava Havla, vůdce, kterého budou moci následovat," řekl jeden z řečníků.

Zmínil také fakt, že v celé zemi dnes přestal fungovat internet, což byl zřejmě cílený krok armády k zamezení přenosu protestů online. Řečníci dále podpořili ty, kteří se zapojili do nenásilných protestů formou občanské neposlušnosti, tedy tím, že odmítli pracovat. Tato forma odporu může být podle zástupců české komunity Barmánců účinná jenom tehdy, pokud se do ní opravdu zapojí celá země.

Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Organizace na ochranu lidských práv označují obvinění za nepodložená. Dění v zemi odsoudila řada států a organizací včetně českého ministerstva zahraničních věcí.

Barma byla do roku 1948 britskou kolonií, po vyhlášení nezávislosti v zemi vypukla vleklá občanská válka, která na některých místech etnicky velmi různorodé země trvá dodnes. Od 60. let minulého století vládla v zemi vojenská junta. V roce 2010 se konaly první volby po půl století, armáda si však i s novou ústavou zachovávala v zemi formálně i neformálně velký vliv.

Související

Více souvisejících

barma Aun Schan SuŤij internet

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 8 hodinami

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 8 hodinami

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 9 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 10 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 11 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 12 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 13 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 14 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 15 hodinami

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy