Z Barmy je hlášen výpadek internetu. Protestovalo se v Rangúnu i Praze

Obyvatelé Barmy dnes protestovali proti pondělnímu vojenskému převratu, při němž byla svržena zvolená civilní vláda a její vůdkyně, nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Byl to největší protest od puče, informovala agentura Reuters, podle níž do ulic vyšly desetitisíce lidí. Televize BBC hovoří o tisících protestujících.

Z Barmy je dnes také hlášen rozsáhlý výpadek internetu, podle agentur ho zablokovalo nové vojenské vedení země.

Lidé v ulicích druhého největšího barmského města Rangúnu dnes vyvolávali hesla "Pryč s vojenskou diktaturou" či "Ať zvítězí demokracie". Vyzývali také k propuštění Su Ťij a dalších lidí, kteří byli při puči zadrženi. U protestního průvodu zasahovalo přes sto členů pořádkových sil. Demonstrace skončila poklidně a nejsou zatím hlášeny žádné střety, informovala agentura AP. Mnoho obyvatel však po setmění ve svých domovech opět tlouklo do hrnců, pánví nebo bubínků, aby dali najevo nesouhlas s děním v zemi.

Agentura Reuters později upřesnila, že se dnes protesty odehrály ve vícero barmských městech. Tisíce lidí se podle ní vydaly například do ulic města Mandalaj nebo metropole Neipyijto.

V době protestu v Rangúnu, kdy demonstranti vyzývali přes sociální média další obyvatele města, aby se k průvodu přidali, v zemi přestal fungovat internet, upozornila agentura Reuters. O rozsáhlém výpadku internetu hovoří i další světová média a přičítají to zásahu nového vojenského vedení země. Nevládní organizace NetBlocks, která se zabývá sledováním provozu na internetu, dnes uvedla, že v Barmě je "takřka totální výpadek internetu".

Ve snaze zabránit organizátorům ve svolávání protestů už v pátek vojenské vedení nařídilo mobilním operátorům a poskytovatelům internetového připojení zablokovat až do odvolání přístup na twitter a instagram. Ve čtvrtek zablokovalo přístup k facebooku, i když se to podle agentury AP nepovedlo zcela. Sociální média jsou v posledních dnech hlavním zdrojem nezávislých zpráv a také prostředkem k organizování demonstrací.

Agentura Reuters dnes rovněž informovala o zadržení australského poradce Su Ťij, profesora ekonomie Seana Turnella. Podle Reuters je to první známý případ zadržení cizince po posledním převratu v Barmě. Turnell o svém zatčení zpravil agenturu v textové zprávě. "Jsem z něčeho obviněn, nejsem si jist z čeho. Jsem v pořádku a silný. Ničím jsem se neprovinil," napsal. Následně už ho nebylo možné kontaktovat. Australské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo "hluboké znepokojení nad zprávami o svévolném zadržení Australana a dalších cizinců" v Barmě a předvolalo si později barmského velvyslance. Diplomacie Turnella veřejně nejmenovala, ani neposkytla detaily k dalším cizincům, které zmínila.

Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, která organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek uvedl, že se podařilo poprvé od převratu navázat kontakt s představiteli barmské armády. Zvláštní vyslankyně, švýcarská diplomatka Christine Schranerová Burgenerová podle něj dala armádě jasně najevo, že převrat je "naprosto nepřijatelný". "Uděláme vše, co budeme moci, abychom sjednotili mezinárodní společenství a vytvořili podmínky pro zrušení státního převratu," uvedl Guterres.

Barmánci v Praze protestovali proti vojenskému převratu

Zhruba padesát Barmánců žijících v Česku se dnes odpoledne sešlo na pražském Václavském náměstí na protest proti vojenskému převratu, který se uskutečnil v jejich domovině. Podpořili také protestní akce, které se v Barmě proti svržení civilní vlády a uvěznění jejích čelních příslušníků konají. Vrcholní příslušníci armády se moci v zemi chopili v pondělí.

Protestující se pod sochou svatého Václava sešli kolem 13:00, dorazili vybavení českou, evropskou a barmskou vlajkou a cedulemi s nápisy jako "Okamžitě propusťte zadržené" nebo "We support civil disobedience" (podporujeme občanskou neposlušnost). U megafonu se vystřídalo několik řečníků, kteří mluvili barmsky, česky i anglicky.

Řečnici označili pondělní převrat za nezákonný, armádním velitelům podle nich nejde o dobro země, ale o osobní zisk. Upozornili na zatýkání desítek novému režimu nepohodlných umělců či politiků, jako jsou nositelka Nobelovy ceny za mír a dosavadní de facto premiérka země Do Aun Schan Su Ťij nebo prezident Win Myin. "Studenti čekají na barmského Václava Havla, vůdce, kterého budou moci následovat," řekl jeden z řečníků.

Zmínil také fakt, že v celé zemi dnes přestal fungovat internet, což byl zřejmě cílený krok armády k zamezení přenosu protestů online. Řečníci dále podpořili ty, kteří se zapojili do nenásilných protestů formou občanské neposlušnosti, tedy tím, že odmítli pracovat. Tato forma odporu může být podle zástupců české komunity Barmánců účinná jenom tehdy, pokud se do ní opravdu zapojí celá země.

Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Organizace na ochranu lidských práv označují obvinění za nepodložená. Dění v zemi odsoudila řada států a organizací včetně českého ministerstva zahraničních věcí.

Barma byla do roku 1948 britskou kolonií, po vyhlášení nezávislosti v zemi vypukla vleklá občanská válka, která na některých místech etnicky velmi různorodé země trvá dodnes. Od 60. let minulého století vládla v zemi vojenská junta. V roce 2010 se konaly první volby po půl století, armáda si však i s novou ústavou zachovávala v zemi formálně i neformálně velký vliv.

Související

Více souvisejících

barma Aun Schan SuŤij internet

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

EU

Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.

Aktualizováno před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

před 2 hodinami

Joe Biden

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

před 4 hodinami

Češi na MS v hokeji

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0

Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským

Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

před 4 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

před 6 hodinami

Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024

Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy

Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

J.D. Vance, Marco Rubio

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí

Americký viceprezident JD Vance se nakonec rozhodl neuskutečnit plánovanou návštěvu Izraele. Dle informací serveru Axios důvodem nebyly oficiálně uváděné „logistické potíže“, ale obavy z toho, že by cesta mohla být vnímána jako podpora aktuálně rozšiřované izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. USA se přitom v posledních dnech snaží o prosazení příměří a dojednání dohody o propuštění rukojmích.

před 8 hodinami

Donald Tusk

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

před 12 hodinami

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

před 12 hodinami

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy