Bez bezpečnosti je všechno k ničemu prohlásil Scholz. Vysvětlil, proč je Rusko i přes obrovské ztráty aktivní

Kanceláře by přivítal, kdyby byla podobná rozhodnutí přijímána ve všech hlavních městech EU. "My Evropané musíme věnovat mnohem větší pozornost naší vlastní bezpečnosti - nyní i v budoucnosti," konstatoval Scholz s tím, že podpora Berlína Kyjevu je "široká a rozsáhlá, ale především je dlouhodobá".

Stejně jako v jiných zemích i v Německu se ozývají kritické hlasy, které se ptají, zda by se tyto peníze neměly utratit pro jiné účely. Moskva takové pochybnosti podle Scholze podněcuje cílenými dezinformačními kampaněmi a propagandou na sociálních sítích.

" Peníze, které nyní a v budoucnosti utratíme na naši bezpečnost, chybí jinde. Cítíme to," připustil Scholz. "Ale také říkám: Bez bezpečnosti je všechno ostatní k ničemu."

Scholz také řekl, že Rusko na Ukrajině " nedosáhlo žádný ze svých válečných cílů" . Přes obrovské ztráty jsou však značné části ruských ozbrojených sil stále intaktní. " Rusko dlouhá léta připravovalo svou armádu na tuto válku a vyvinulo nové, nebezpečné zbraňové systémy na všech úrovních. Ruská ekonomika dlouhodobě funguje ve válečném režimu," řekl Scholz.

Varoval také před oslabením kolektivní obrany v NATO. Jakákoli relativizace tohoto principu bude podle něj "přínosem jen pro ty, kteří nás - jako Putin - chtějí oslabit" . Zjevně tím reagoval na vyjádření bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v předvolební kampani prohlásil, že v případě útoku Ruska nepřijdou USA na pomoc spojencům s nízkými výdaji na obranu.

Po svém projevu se Scholz mimo jiné setkal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Oba politiky vyzval k rychlému uzavření mírových jednání mezi oběma zeměmi. Přivítal jejich závazek vyřešit stávající názorové rozdíly a otevřené otázky výlučně mírovými prostředky a bez použití síly, uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Pašinjan a Alijev původně slíbili, že podepíší mírovou smlouvu do konce roku 2023. V rozhovorech pod mezinárodním zprostředkováním však zatím nedošlo k žádnému průlomu.

Arménie a Ázerbájdžán se spoří o oblast Náhorního Karabachu, která podle mezinárodního práva patří Ázerbájdžánu, ale obývali ji převážně Arméni. Většina z nich však odtud utekla poté, co Ázerbájdžán dostal Náhorní Karabach v září loňského roku zcela pod svou kontrolu v rámci rozsáhlé ofenzívy.