Bez odpovídajících znalostí se čínský vliv sleduje těžko. Poradce expremiéra popsal, jak Austrálie bojovala s Pekingem

Konference Vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí v prostorách Poslanecké sněmovny se zúčastnil také bývalý poradce australského premiéra Malcolma Turnbulla John Garnaut. Přítomným hostům z řad politiků a diplomatů věnoval několik doporučení, které zakládá na zkušenostech z  australsko-čínské politiky. 

Podle Garnauta Peking velice aktivně zasahuje do politického ekosystému Austrálie. „Okolo roku 2015 jsem dělal v Číně novináře. Umožnilo mi to sledovat zemi zevnitř. Nebyli jsme svazováni takovými provazy, jakými jsou svázané zahraniční firmy, které v Číně působí,“ nastínil. 

Upozornil na vojenské a ekonomické výzvy, které nejen pro Austrálii Čína znamená. V analytických schopnostech australské vlády zely obrovské mezery. Jde zejména o nedostatečné sledování dokumentů v čínském jazyce. „Čína má dobrou strukturu zpravodajských služeb, které jí pomáhají vměšovat se do záležitostí jiných zemí.“ 

Pro Austrálii tehdy prý bylo těžké udělat něco, co Peking nerozzlobilo. Garnaut dostal za úkol provést empirické šetření a identifikovat možná řešení. „Na základě studie jsme zjistili, že vliv Číny na Austrálii je velice intenzivní,“ uvedl. Země pociťovala často nelegální činnost a soudy neměly dostatečné školení pro řešení čínského vměšování.  

Garnaut se staral o snížení zájmu Pekingu o jeho zemi. „Canberra udělala celou řadu věcí dobře. Měli jsme ale problém s jasností našich cílů. Navíc, pokud jde o obchod, jsme na Číně z velké části závislí. Nechtěli jsme tyto vztahy neuváženě narušit a panovaly obavy z nějakého čínského trestu.“ 

Čínské aktivity australské úřady mohly bez odpovídajících znalostí sledovat jen těžko. „Potřebovali jsme navýšit znalost čínského jazyka. Je to výzva a trvá dlouhou dobu. Bojím se, že jsme nebyli tak efektivní, jak jsme mohli být. Situace se ale zlepšuje a nejsme ve fázi, kdy by byla ohrožena naše suverenita,“ řekl Garnaut s tím, že ještě před sedmi lety byly tyto problémy obrovské a děsivé. 

Peking se pokouší ovlivňovat australskou politiku i na komunální úrovni. Tyto problémy se podle něj ještě zhorší. „Ruská invaze vše změnila. Nejdůležitější skutečností je, že Čína Rusko podporovala po celou dobu, invazi v podstatě podepsala. Ti, kteří si mysleli, že dochází k určitému tání, se mýlili. Nedošlo k žádné změně na strategické úrovni.“ 

Navíc za poslední týdny se zhoršily vztahy mezi čínskou stranou a Washingtonem. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken obvinil Čínu z podporování ruské invaze ve formě dodávek zbraní a munice. „Pokud Čína překročí linii, která by vyvolala odezvu USA, dojde to do předvídatelného stádia, které bych nazval hybridní a ekonomickou válkou,“ varoval Garnaut. 

Čínská politika se v nejbližší době nijak neuvolní, spíše naopak. „Na říjnové konferenci Komunistická strana vydala nové prohlášení, ve kterém je spousta odkazů na maoismus a stalinismus. To je asi vše, co potřebujeme o čínských plánech na další pětiletku slyšet.“ 

Můžeme čekat i sabotáž ze strany Pekingu. „Rozvědky po celém světě se na takovou situaci připravují,“ pokračoval Garnaut. Pro Čínu podle něj bude sabotáž jednodušší, protože má po celé Evropě do jisté míry rozvinuté vztahy – daleko lépe než masivně sankciované Rusko. „Moskva nemá takové ekonomické a lidské vztahy s ostatními, jako Čína. Ta na dálku ovlivňuje veškeré vztahy v Evropě. Hrozba sabotáže je skutečná a musíme bojovat proti čínskému vměšování do našich vztahů.“ 

John Garnaut Austrálie Čína Rusko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy