Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

Hlavním argumentem proti vyslání „modrých přilib“ je proměna povahy konfliktu po roce 2022. Zatímco dříve mohly mít mezinárodní síly smysl při dohledu na plnění minských dohod, dnes by jejich přítomnost podél linie dotyku fakticky znamenala zabetonování současného stavu. Rozmístění jednotek OSN na hranici okupovaných území by z nich vytvořilo novou, de facto uznanou hranici.

Rusko by jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN navíc nikdy nesouhlasilo s mandátem mise, který by nehrál v jeho prospěch. Mezinárodní společenství by se tak mohlo nevědomky stát garantem ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny. Moskva by misi využila k ochraně svých zisků, nikoliv k obnovení suverenity napadeného státu.

Zásadním problémem je také otázka odstrašení. Umland považuje za nereálné, že by se neutrální jednotky z třetích zemí byly ochotny nebo schopny postavit Rusku v případě nové eskalace. Proti jaderné velmoci s konvenční převahou by měly mírové síly pouze symbolický význam. Kreml by mohl jejich přítomnost kdykoliv ignorovat, pokud by se rozhodl v útoku pokračovat.

V Kyjevě navíc vzbuzuje obavy možnost zapojení Číny do takové mise. Čínské jednotky v roli mírotvorců by mohly fungovat spíše jako prodloužená ruka rusko-čínské aliance přímo na ukrajinském území. Místo nestranného dohledu by tak v prozápadně orientované Ukrajině působily síly, které mají ke strategickým zájmům Kremlu velmi blízko.

Umland zdůrazňuje, že diskuse o mírových silách je v tuto chvíli nebezpečným rozptylováním od reality. Jediným skutečným garantem bezpečnosti Ukrajiny jsou a zůstanou její vlastní ozbrojené síly. Žádná mezinárodní mise nemůže nahradit schopnost státu bránit se vlastními prostředky.

Skutečné „robustní záruky“ ze strany Západu by proto neměly spočívat v posílání mírotvorců, ale v transformaci válečné pomoci na trvalou mírovou podporu. To zahrnuje především masivní investice do ukrajinského zbrojního průmyslu, intenzivní výcvik vojáků a prohloubené sdílení zpravodajských informací. Tento přístup by vytvořil trvalou bariéru proti budoucím útokům.

Optimální cesta k trvalému míru nevede přes inovativní mezinárodní mise, ale přes „po zuby ozbrojenou Ukrajinu“. Pouze vojenská síla schopná odradit Rusko od dalšího postupu může zajistit, že se z bezpečnostních slibů nestane prázdné gesto. To by jen povzbudilo agresora k čekání na další vhodnou příležitost k útoku.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

před 2 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

před 3 hodinami

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

před 4 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

před 6 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

před 8 hodinami

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

před 10 hodinami

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

včera

včera

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

včera

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy