Kurdové zabili přes 30 bojovníků IS

Příslušníkům kurdských milicí se podařilo odrazit útok jednotek IS zahájený v pátek, zabili při tom 26 ozbrojenců IS, informovala agentura DPA.

Sedm dalších islamistických bojovníků bylo podle kurdských zdrojů zabito při následném protiútoku na východní frontě obléhaného města.

Klíčem k pochopení situace současného Kurdistánu je závěr první světové války. V ní se na straně poražených ocitla Osmanská říše, kterou měly nahradit nástupnické „národní" státy pod patronátem vítězných západních mocností. Slovo „národní" v předchozí větě je v uvozovkách, protože šlo mnohdy o pouhou fikci až karikaturu národních států evropského typu. Země jako např. Sýrie se objevily na mapě světa vůbec poprvé a pod názvy oprášenými ze starověku, neboť po dlouhá staletí mezi tím se pro jejich území používala zcela odlišná pojmenování. Co je však hlavní – státy pod týmiž názvy a ve stejných hranicích ve většině případů přetrvaly dodnes.

Z hlediska toho, co bylo řečeno, Kurdové měli reálný nárok na skutečný národní stát, protože již tehdy obývali souvislé území v rámci Osmanské říše. Přes značné vzájemné jazykové rozdíly měli prokazatelné vědomí společného základu. Vzhledem k tomu, že nikdy předtím nebyli politicky sjednoceni ve vlastním státě, se tak u jejich předáků nadále projevoval neblahý kmenový a oblastní partikularismus.

Konference vítězných velmocí v Sévres u Paříže, která se otázkou poválečného rozdělení Osmanské říše zabývala, skutečně počítala s ustavením Kurdistánu. Západním státům v minulosti daleko více ležel na srdci osud jiné menšiny bývalé Osmanské říše, a to Arménů, kteří byli horskými sousedy Kurdů, uvedl server kurdove.ecn.cz.