Palestina přistoupí k ICC, hned zažaluje Izrael za válečné zločiny

Ramalláh - Palestina se ve středu formálně začlení mezi země spadající pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Její ministr zahraničí Rijád Málikí se 1. dubna vydá do Haagu oslavit přijetí do této instituce a Palestinci chtějí ještě téhož dne podat první stížnosti na spáchání údajných válečných zločinů izraelskými představiteli. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás řekl, že pro přistoupení k ICC se rozhodl proto, že se mu nepodařilo diplomatickými prostředky zabránit pokračující izraelské kolonizaci Západního břehu Jordánu.

Přiznal tím, že členství v ICC je součástí nové palestinské taktiky vůči Izraeli, protože mírové rozhovory byly neúspěšné, nevedly k omezení židovské výstavby na Západním břehu a nezvýšily naději na palestinský stát. Poslední kolo mírových rozhovorů skončilo loni bez dohody. Palestinci se rozhodli, že svou státnost budou prosazovat jednostranně ve světových institucích.

Povedlo se jim to už v roce 2012, když jim Valné shromáždění OSN odhlasovalo povýšení z pozorovatelské entity na nečlenský stát. Loni v prosinci se pokoušeli prosadit v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o vytvoření nezávislého státu, ale bez úspěchu. Nemohli v něj doufat a ani nedoufali, jelikož USA coby hlavní spojenec Izraele mají v radě právo veta.

Byli proto připraveni na alternativu a hned v lednu požádali o začlenění Palestiny do jurisdikce ICC. Prokurátorka soudu Fatou Bensoudaová prohlásila, že Palestina je pro ni nyní dostatečným státem na to, aby mohla podat stížnosti na Izraelce za páchání údajných válečných zločinů.

Izrael reagoval na jednostranné počínání samosprávy rychle a od ledna zadržuje daně a cla vybrané pro Palestince na hranicích. Měsíčně jde o 127 milionů dolarů (3,2 miliardy korun), takže do těchto dní Izrael zadržel samosprávě půl miliardy dolarů z jejích legitimních příjmů. Část z toho použil na uhrazení palestinských nezaplacených účtů za elektřinu, zdravotní péči a další služby. Samospráva přišla o dvě třetiny příjmů a snížila platy svých úředníků na 40 procent. Pokud peníze do června nedostane, hrozí jí finanční kolaps.

Po březnových izraelských volbách vítěz a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu rozhodl, že peníze budou vráceny. Abbás se dal slyšet, že odblokování samo o sobě nic neznamená, protože Izrael ho sváže s nesčetnými podmínkami a může opatření obnovit.

ICC je první stálý trestní soud s celosvětovou působností, který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Nespadá pod OSN, návrhy na zahájení řízení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Nejvyšším trestem je doživotní odnětí svobody.

Abbás soud žádá, aby vyšetřil údajné zločiny Izraele spáchané na okupovaném palestinském území počínaje 13. červnem 2014. Jde o den, který následoval po únosu tří židovských mladíků na Západním břehu Jordánu. K akci se přihlásil Hamas, který trojici také zabil. Židovští extremisté pak 2. července zabili šestnáctiletého Palestince. Začalo násilí, které vyvrcholilo padesátidenním ozbrojeným konfliktem v Pásmu Gazy. Na palestinské straně bylo kolem 2200 obětí, na izraelské 73.

ICC zahájil v lednu vlastní předběžné šetření, na jehož základě posoudí, zda se popsané případy mohou stát předmětem jeho řízení. Prověřuje několik podmínek. První je to, zda dané území spadá pod jeho jurisdikci, o čemž Bensoudaová nepochybuje. Dalším bodem je vstřícnost strany, jíž se činy týkají. ICC řízení nezahájí, prokáže-li tato strana, že události sama aktivně vyšetřuje. Izrael si je toho vědom a zahájil vlastní šetření nejkřiklavějších případů útoků na civilisty za konfliktu v Gaze. Toto pravidlo vstřícnosti se může uplatnit při vyšetřování války v Gaze, avšak nebude použitelné u stížností na přesídlování osadníků. Budování osad na Západním břehu je součástí vládní politiky Izraele, takže v tomto případě žádné "vlastní šetření" zahájeno nebude.

Za třetí ICC předběžně posuzuje závažnost činů, jichž se dotyční podle žalující strany dopustili. Komorské ostrovy se pokusily Izrael dostat před ICC už za zásah proti flotile, která vezla humanitární potřeby do Gazy. Izraelci při zásahu proti ní roku 2010 zabili deset lidí. ICC tehdy dospěl k závěru, že závažnost činů není dostatečná na otevření řízení.

Jestliže prokurátorka uzná, že existují rozumné podklady o spáchání zločinů, začne vlastní procedura ICC. Týkat se může nejen vojenských akcí Izraele v Gaze a záborů na Západním břehu, ale i Palestinců odpovědných za raketové útoky na izraelské civilisty. Izraelští občané mohou být souzeni jedině tehdy, budou-li k soudu vydáni, což je krajně nepravděpodobné.

Hodně se hovoří o tom, zda nová taktika Palestincům přinese stát v době, kdy Izrael nejeví ochotu vrátit se k mírovým rozhovorům. Netanjahu navrhuje dohodnout jen ekonomický mír, podmínky, které by Západnímu břehu Jordánu zaručily prosperitu. Mnozí z kritiků kauzy s ICC nešetří sžíravostí. Dosluhující ministr zahraničí Avigdor Lieberman řekl, že "tentýž soud, který nepocítil nutnost intervenovat v Sýrii s 200.000 válečnými oběťmi, v Libyi a jinde, považuje za nezbytné prověřit činnost nejmorálnější armády světa".

Související

Izraelská armáda

OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami

Organizace spojených národů v pátek ostře odsoudila zabití dvou Palestinců izraelskými silami v džanínském uprchlickém táboře na Západním břehu, když incident označila za „zjevné mimosoudní popravy“. Úřad OSN pro lidská práva uvedl, že je „zděšen“ touto „drzou“ vraždou. K incidentu došlo ve čtvrtek a videozáznamy vysílané arabskými televizními stanicemi ukazují, jak byli dva muži zastřeleni, přestože se očividně vzdávali izraelským vojákům.
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Více souvisejících

palestina Izrael Mahmúd Abbás

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 21 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy