Turecko v boji proti kurdské levicové PKK. O co v konfliktu jde?

2012 - Koncem roku turecká vláda poprvé přiznala, že již několik měsíců vede jednání s vězněným vůdcem PKK Abdullahem Öcalanem o možnostech ukončení vleklého konfliktu s PKK. Öcalan (67) je nyní v tureckém vězení. V roce 1999 byl odsouzen k trestu smrti na základě paragrafu 125 trestního zákoníku za "podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země", trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí. Faktickým vůdcem PKK je od února 1999, kdy byl Öcalan zatčen v Keni, Murat Karayilan.

Březen 2013 - Öcalan vyzval své spolubojovníky k příměří a stažení z Turecka. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan výzvu k příměří uvítal a slíbil, že Ankara zastaví vojenské operace namířené proti kurdským povstalcům, pokud od svých ozbrojených akcí skutečně upustí i oni. Separatisté z PKK následně oficiálně vyhlásili příměří.

Duben 2013 - Turecký parlament schválil změny v zákoně proti terorismu, které mají zaručit, že lidé už nebudou stíháni za vyjadřování svých názorů.

Květen 2013 - Rebelové z PKK zahájili ohlášené postupné stahování z Turecka do severního Iráku.

Září 2013 - Vedení kurdských povstalců se rozhodlo zastavit odsun svých bojovníků z Turecka, protože podle jeho hodnocení turecká vláda není dostatečně vstřícná vůči kurdské menšině v zemi. Příměří zůstalo v platnosti.

Leden 2014 - Pět kurdských poslanců složilo v tureckém parlamentu přísahu. Předtím byli kvůli svým údajným vazbám na PKK drženi ve vězení, byť byli zvoleni již ve volbách v roce 2011 a měla se na ně vztahovat imunita.

Srpen 2014 - Öcalan prohlásil, že tři desítky let trvající boj Kurdů s tureckou vládou se chýlí k závěru a končí demokratickými jednáními.

Září 2014 - Öcalan pohrozil turecké vládě ukončením mírového procesu, pokud dopustí masakr v severosyrském městě Kobani (v souvislosti s postupem radikálů z organizace Islámský stát (IS) v Sýrii uprchlo z Kobani do Turecka zhruba 160.000 Kurdů, opačným směrem se snažili dostat členové PKK, aby pomohli Kurdům město bránit).

12. října 2014 - Turecké letectvo zaútočilo na pozice PKK v jihovýchodním Turecku. Jedná se o první významnou bojovou akci proti organizaci od zahájení mírového procesu.

21. března 2015 - Öcalan vyzval bojovníky PKK, aby ukončili tři desítky let trvající ozbrojený boj proti Turecku. Turecký prezident Erdogan následně řekl, že vláda neučiní žádný další krok k uzavření míru, dokud bojovníci PKK nesloží zbraně.

24. července 2015 - Turecko se bombardováním pozic IS připojilo k zemím, které zasáhly do syrských bojů. Zároveň však bombardovalo i tábory PKK v Iráku. PKK v reakci dnes vypověděla mírová jednání s Ankarou, protože podle ní už nemají smysl.

VIDEO: Turecké stíhačky bombardují tábory PKK

Zdroj: YouTube

Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Více než třetina (přes 11 milionů) jich žije v Turecku. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.

Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979-2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě "zaplatili" za podporu Íránu v irácko-íránské válce.

PKK (Partiya Karkeren Kurdistan) je levicová prokurdská politická strana. Strana je v Turecku zakázaná, v některých zemích (např. USA) je považovaná za teroristickou organizaci. Polovojenská PKK prováděla sabotáže, šířila propagandu, organizovala demonstrace a nepokoje nebo přepadávala vládní jednotky. Členové PKK se nevyhýbali ani bombovým atentátům, únosům a vraždám politických představitelů.