Talibán, Islámský stát, Al-Káida. Začal boj o Blízký východ?

Podle mmagazínu existuje mnoho argumentů, že není mnoho důvodů věřit snaze pákistánskému vojenskému zřízení o stabilizaci Afghánistánu, zvláště s ohledem na dlouhodobou podporu Tálibánu. Nelze však přehlížet rostoucí vliv ISIS, proto se afghánský prezident Ashraf Ghani pokouší intenzivně urovnat vztahy s Islamabádem, což nutí pákistánské vedení přehodnotit svou politiku.

ISIS má údajně své základny v afghánských provinciích Kunar a Nangarhár, kde rovněž rekrutuje bojovníky z Therik-e-Taliban Pákistán (TTP, Pákistánský Tálibán), válčící na straně Pákistánu už osm let. Někteří čelní vůdci TTP deklarovali podporu vůdci ISIS Abu Bakr al-Baghdadimu a přijali ideologii ISIS. 7. červnece v provincii Nangarhár zabily americké drony na dvě desítky bojovníků ISIS, včetně Sahidullaha Shahida, bývalého mluvčího TTP, který se k ISIS přidal v loňském roce.

"Pákistán organizoval za poslední rok vojenské operace s cílem zničit základny TTP v severním Waziristánu. Zvláště po úděsném masakru v prosinci 2014, kdy jednotky TTP pozabíjely ve vojenské škole v Péšáváru na 130 dětí, tyto operace nabraly na intenzitě," upozorňuje magazín.

Nejsou to jen vedoucí činitelé Pákistánu, kdo se obává neustále se zvyšujícího vlivu ISIS v daných regionech. Když začaly vpády ISIS do jižní Asie, vůdce Al-Káidy Ayman al-Zawahirí odvysílal hodinové video určené jihoasijskému křídlu Al-Káidy na indickém subkontinentu (AQIS), nesoucí název Qaedat al-Jihad. Zdůrazňuje v něm svou oddanost Mullahu Omarovi a vyzdvihuje jeho význam coby inspirativní postavy sjednocující zájmy Tálibánu a Al-Káidy.

Další známkou snahy posílit svůj vliv na afghánské povstalce je prý rovněž jmenování Sirajuddina Haqqaniho jako Mansourova náměstka. Sirajuddin je synem známého afghánského militantního vůdce Jalaluddina Haqqaniho a v poslední době převzal kontrolu nad pákistánskou zpravodajskou službou (Haqqani network); bývalý americký admirál Michael Kuklen ho tituluje jako „skutečnou oporu pákistánské rozvědky".

Haqqaniho skupina výrazně napomohla povstání Tálibánu v Afghánistánu a byla rovněž zodpovědná za několik nejagresivnějších útoků proti USA a koaličním silám, včetně sebevražedného útoku proti základně CIA v provincii Khost (prosinec 2009) a několikahodinového obléhání amerického velvyslanectví v Kábulu (září 2011).

Pákistánská média podle magazínu informovala o Jalaluddinově smrti – zemřel údajně zhruba před půldruhým rokem na následky krvácení do mozku, přestože jeho rodina a Tálibán tuto zprávu popírají. Pokud to ale je pravda, znamenalo by to pro Tálibán další značnou ztrátu a vytvořilo by to jeho zranitelnější plochy, zejména ve východním Afghánistánu, kde měl Jalaluddin Haqqani největší vliv.

Neprobádaná území pro mírové rozhovory

"Pákistánská zpravodajská služba sice několikrát oficiálně popřela, že by o smrti Mullaha Omara věděla, ale všeobecně se má za to, že jí tato skutečnost neunikla, protože Omar měl zahynout před dvěma lety. Snaha tuto skutečnost utajit jenom demonstruje obavy z narůstajících zmatků uvnitř hnutí. Fakt, že Pákistán takto důležité zprávy z USA nedostával, naznačuje dvojí přístup Američanů. Proč by tedy Washington hledal spojení s Pákistánem ohledně kontroly nad Tálibánem? S ohledem na okolnost, že Islamábád nechce připustit žádné další zásahy ISIS v dané oblasti a kalkuluje s vytvořením pracovního vztahu s afghánskou vládou a jejími západními spojenci, je to opravdu vítaná příležitost," uvádí The National Interest.

Jako jeden z prvních kroků je vnímáno první kolo oficiálních rozhovorů mezi vůdci Tálibánu a představiteli afghánské vlády, které zorganizoval Pákistán 7. července v Murree, předpokládá se, že Islamábád využije svého vlivu na špičky Tálibánu, aby podpořil proces usmíření v Afghánistánu. Další kolo však bylo prozatím odloženo v důsledku zpráv týkajících se smrti Mullaha Omara. Zároveň se nabízí i nepříjemná otázka, zda budou mírové rozhovory pokračovat. Do značné míry to závisí na přístupu Pákistánu. Islamábád už dlouho argumentuje velmi malým vlivem na Tálibán, podle odborníků se tím snaží vyhnout zatažení do mírového procesu. Není tajemstvím, že Pákistán nahlížel na Tálibán jako na možnost prosazení svých vlivů v oblasti a udržet vztahy s Indií v rovnováze, píše magazín.

Nicméně, pákistánští představitelé mohou dojít k jednoduchému závěru, že zlepšení vztahů s Afghánistánem prostřednictvím procesu usmíření může být nejefektivnějším způsobem, jak zamezit rostoucímu vlivu ISIS. Pokud Pákistán skutečně hodlá tuto aktivitu realizovat, bude muset využít svůj vliv na nové vedení Tálibánu a přesvědčit jej, aby zastavil útoky na afghánské území. Právě povstalecké akce před týdnem, včetně tří bombových útoků v Kábulu 7. srpna, si vyžádaly na 50 mrtvých a vážně ohrozily celé jednání.

Smrt Mullaha Omara tedy podle magazínu poodkryla dvojí přístup Pákistánu a jeho manipulace zaměřené na využití Tálibánu pro své vlastní účely. Nové vedení dává Pákistáncům příležitost ovlivnit Tálibán a dospět k mírovému řešení konfliktů v oblasti. Pokud se k této cestě nerozhodne, přinese to další krveprolití jak pro Afghánistán, tak pro Pákistán – těžit z této situace nakonec může ISIS, neboť chaos a nestabilita jeho význam jenom posílí.