Eskalace války v Sýrii a Iráku? Důsledky by byly závažné. Diplomat nastínil scénáře

Tlak na Bílý dům, aby eskaloval válku v Iráku a Sýrii, po pařížských útocích nepochybně zintenzivnil, míní Peter Van Buren. Bývalý dlouholetý americký diplomat, publicista a zahraničněpolitický expert v komentáři pro server Reuters analyzoval možné scénáře vyslání amerických pozemních jednotek do boje proti Islámskému státu (IS).

Jediná možná odpověď

Buren pokládá následující otázky: Byl by prezident Barack Obama přinucen jednat aktivněji, pokud by IS zaútočil na americký civilní cíl? Jak by tato reakce mohla vypadat a jaké by byly její důsledky?   

"Pro Obamu, který se již obává hlubšího angažmá v Sýrii/Iráku, může být vystupňování letecké kampaně dostatečné, aby zmírnil současný post-pařížský tlak," míní publicista. Doplňuje, že pro Francii možná bude v krátkodobém horizontu dostatečná krátká a ostrá série odvetných útoků, které momentálně probíhají, podobně jako učinilo Jordánsko počátkem tohoto roku poté, co IS bestiálně upálil jednoho z jordánských pilotů zaživa. Věci se následně mohou ustálit v podobě rutinnějšího boje, píše Buren.

Pokud by však IS zaútočil na Američany, Obama by byl nepochybně nabádán k eskalaci a více leteckých útoků by výzvy k pomstě neuspokojilo, pokračuje bývalý diplomat. Dle jeho názoru by takové gesto nestačilo ani před rokem, pokud by došlo k útoku, a zajisté by nebylo dostatečné uprostřed prezidentské kampaně. "Jakkoliv vnímaný nedostatek odhodlání by republikánům poskytl červené, bílé a modré téma, které by vytahovali po následujících 12 měsíců a Hillary Clintonová by byla nucena rozejít se s Bílým domem," uvádí publicista.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Buren vysvětluje, že americká eskalace by mohla mít jedinou podobu - vyslání pozemních vojsk. Bez ohledu na rozsah by však nikdo takový krok nenazýval invazí, byť by jí ve skutečnosti byl, dodává s tím, že nejpravděpodobnější cesta do Sýrie by vedla přes Jordánsko a Turecko, pokud by ji tamní vlády posvětily. Komentář nicméně připomíná, že Turecko odmítlo v roce 2003 otevřít své hranice pro americkou invazi do Iráku. Menší část amerických jednotek by tak mohla do Sýrie vstoupit ze severovýchodu, přes irácké hranice.  

Spojené státy mají v Jordánsku nezanedbatelnou infrastrukturu a spolupracující vládu, konstatuje Buren. Zmiňuje, že letos v květnu zde proběhly válečné hry za účasti tisíců vojáků, které dozorovala americká armáda. "Jordánsko samotné přitom již zvažuje vytvoření vojenského humanitárního koridoru do Sýrie, který by se mohl jednoduše transformovat v invazní cestu," píše bývalý diplomat. Doplňuje, že od roku 2013 USA zvyšují svou vojenskou přítomnost v Jordánsku, kde se nacházejí jejich útočná letadla, protiraketová obrana a mnoho strategických plánovačů, tedy celá válečná infrastruktura.

Důležité jsou důsledky

Útok proti IS z jihu by také mohl pomoci izolovat Damašek pro následující akci proti Asadovi, předpokládá publicista. Upozorňuje, že z vojenského pohledu poskytují Izrael a jím kontrolované Golanské výšiny ochranu pro levé křídlo invazních vojsk. V neposlední řadě by jordánské zapojení dle Burena mohlo zlepšit obraz americké invaze tím, že by jí propůjčilo arabskou tvář.  

Bývalý diplomat se domnívá, že vyslání velkého množství vojsk do Sýrie ze severovýchodu, přes Irák, by bylo riskantní, jelikož v této oblasti leží bašty IS. Jeho zahraniční bojovníci by také mohli nalézt cestu přes turecké hranice a americké křídlo přímo napadnout. Každopádně v tichosti se pohybující umírněný počet výsadkářů a zvláštních jednotek na Kurdy ovládaných územích by zřejmě byl k úderu na IS na druhé frontě nezbytný, doplňuje Buren.  

Expert nicméně nepředpokládá, že dojde k významnější americké eskalaci na iráckém území, možná s výjimkou Kurdské konfederace: "Američané znovu umírající v irácké poušti by se doma jen těžce prodávali a irácká vláda v Bagdádu a její íránští partneři by rozhodně nepřivítali velké množství amerických bojových jednotek." K vojenskému rozdělení IS na syrské a irácké síly nicméně dle Burena však může dojít i bez opětovného vyslání amerických vojsk do jámy irácké občanské války. Předpovídá, že po odříznutí od Sýrie by IS v Iráku byl dostatečně slabý, aby ho samostatně rozdrtily kurdské a zřejmě i irácko-íránské síly.

"Problém s celou touto testosteronem poháněnou šachovou partií je však identický s tím, který primárně vedl ke vzniku IS. Jak Spojené státy zažily v Iráku, Libyi a Afghánistánu, zvítězit na bojišti je ta jednoduchá část," varuje Buren. Pokládá též důležité otázky: I za předpokladu, že IS může být zničen, což považuje za odvážnou představu s ohledem na jeho rozptýlený charakter a politickou podporu mezi mnoha sunnity, a dojde k naplnění pomsty, co bude následovat? Kdo bude vládnout osvobozeným oblastem? Bude Rusko jednoduše stát stranou? Kolik území v severní Sýrii pro sebe získají Kurdové a jak na to bude reagovat Turecko?     

Sýrii označuje bývalý diplomat za zničenou pustinu zaplavenou vnitřně vysídlenými lidmi. "Kdo zaplatí rekonstrukci a proč se kdokoliv domnívá, že může fungovat lépe v Sýrii než v Iráku a Afghánistánu?" ptá se Buren. Varuje, že Sýrie se může stát líhní pro nástupce IS, stejně jako se dříve v Iráku zformoval IS z Al-Káidy. Scénáře vyslání amerických pozemních vojsk do Sýrie či Iráku lze dle experta jednoduše předvídat a možné strategie jsou natolik jasné, že o nich lze spekulovat. "Ale skutečně důležité je to, jak se vypořádat s následky a jaký je v tomto ohledu plán," konstatuje závěrem bývalý diplomat.       

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sýrie Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 2 hodinami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 16 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy