Eskalace války v Sýrii a Iráku? Důsledky by byly závažné. Diplomat nastínil scénáře

Tlak na Bílý dům, aby eskaloval válku v Iráku a Sýrii, po pařížských útocích nepochybně zintenzivnil, míní Peter Van Buren. Bývalý dlouholetý americký diplomat, publicista a zahraničněpolitický expert v komentáři pro server Reuters analyzoval možné scénáře vyslání amerických pozemních jednotek do boje proti Islámskému státu (IS).

Jediná možná odpověď

Buren pokládá následující otázky: Byl by prezident Barack Obama přinucen jednat aktivněji, pokud by IS zaútočil na americký civilní cíl? Jak by tato reakce mohla vypadat a jaké by byly její důsledky?   

"Pro Obamu, který se již obává hlubšího angažmá v Sýrii/Iráku, může být vystupňování letecké kampaně dostatečné, aby zmírnil současný post-pařížský tlak," míní publicista. Doplňuje, že pro Francii možná bude v krátkodobém horizontu dostatečná krátká a ostrá série odvetných útoků, které momentálně probíhají, podobně jako učinilo Jordánsko počátkem tohoto roku poté, co IS bestiálně upálil jednoho z jordánských pilotů zaživa. Věci se následně mohou ustálit v podobě rutinnějšího boje, píše Buren.

Pokud by však IS zaútočil na Američany, Obama by byl nepochybně nabádán k eskalaci a více leteckých útoků by výzvy k pomstě neuspokojilo, pokračuje bývalý diplomat. Dle jeho názoru by takové gesto nestačilo ani před rokem, pokud by došlo k útoku, a zajisté by nebylo dostatečné uprostřed prezidentské kampaně. "Jakkoliv vnímaný nedostatek odhodlání by republikánům poskytl červené, bílé a modré téma, které by vytahovali po následujících 12 měsíců a Hillary Clintonová by byla nucena rozejít se s Bílým domem," uvádí publicista.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Buren vysvětluje, že americká eskalace by mohla mít jedinou podobu - vyslání pozemních vojsk. Bez ohledu na rozsah by však nikdo takový krok nenazýval invazí, byť by jí ve skutečnosti byl, dodává s tím, že nejpravděpodobnější cesta do Sýrie by vedla přes Jordánsko a Turecko, pokud by ji tamní vlády posvětily. Komentář nicméně připomíná, že Turecko odmítlo v roce 2003 otevřít své hranice pro americkou invazi do Iráku. Menší část amerických jednotek by tak mohla do Sýrie vstoupit ze severovýchodu, přes irácké hranice.  

Spojené státy mají v Jordánsku nezanedbatelnou infrastrukturu a spolupracující vládu, konstatuje Buren. Zmiňuje, že letos v květnu zde proběhly válečné hry za účasti tisíců vojáků, které dozorovala americká armáda. "Jordánsko samotné přitom již zvažuje vytvoření vojenského humanitárního koridoru do Sýrie, který by se mohl jednoduše transformovat v invazní cestu," píše bývalý diplomat. Doplňuje, že od roku 2013 USA zvyšují svou vojenskou přítomnost v Jordánsku, kde se nacházejí jejich útočná letadla, protiraketová obrana a mnoho strategických plánovačů, tedy celá válečná infrastruktura.

Důležité jsou důsledky

Útok proti IS z jihu by také mohl pomoci izolovat Damašek pro následující akci proti Asadovi, předpokládá publicista. Upozorňuje, že z vojenského pohledu poskytují Izrael a jím kontrolované Golanské výšiny ochranu pro levé křídlo invazních vojsk. V neposlední řadě by jordánské zapojení dle Burena mohlo zlepšit obraz americké invaze tím, že by jí propůjčilo arabskou tvář.  

Bývalý diplomat se domnívá, že vyslání velkého množství vojsk do Sýrie ze severovýchodu, přes Irák, by bylo riskantní, jelikož v této oblasti leží bašty IS. Jeho zahraniční bojovníci by také mohli nalézt cestu přes turecké hranice a americké křídlo přímo napadnout. Každopádně v tichosti se pohybující umírněný počet výsadkářů a zvláštních jednotek na Kurdy ovládaných územích by zřejmě byl k úderu na IS na druhé frontě nezbytný, doplňuje Buren.  

Expert nicméně nepředpokládá, že dojde k významnější americké eskalaci na iráckém území, možná s výjimkou Kurdské konfederace: "Američané znovu umírající v irácké poušti by se doma jen těžce prodávali a irácká vláda v Bagdádu a její íránští partneři by rozhodně nepřivítali velké množství amerických bojových jednotek." K vojenskému rozdělení IS na syrské a irácké síly nicméně dle Burena však může dojít i bez opětovného vyslání amerických vojsk do jámy irácké občanské války. Předpovídá, že po odříznutí od Sýrie by IS v Iráku byl dostatečně slabý, aby ho samostatně rozdrtily kurdské a zřejmě i irácko-íránské síly.

"Problém s celou touto testosteronem poháněnou šachovou partií je však identický s tím, který primárně vedl ke vzniku IS. Jak Spojené státy zažily v Iráku, Libyi a Afghánistánu, zvítězit na bojišti je ta jednoduchá část," varuje Buren. Pokládá též důležité otázky: I za předpokladu, že IS může být zničen, což považuje za odvážnou představu s ohledem na jeho rozptýlený charakter a politickou podporu mezi mnoha sunnity, a dojde k naplnění pomsty, co bude následovat? Kdo bude vládnout osvobozeným oblastem? Bude Rusko jednoduše stát stranou? Kolik území v severní Sýrii pro sebe získají Kurdové a jak na to bude reagovat Turecko?     

Sýrii označuje bývalý diplomat za zničenou pustinu zaplavenou vnitřně vysídlenými lidmi. "Kdo zaplatí rekonstrukci a proč se kdokoliv domnívá, že může fungovat lépe v Sýrii než v Iráku a Afghánistánu?" ptá se Buren. Varuje, že Sýrie se může stát líhní pro nástupce IS, stejně jako se dříve v Iráku zformoval IS z Al-Káidy. Scénáře vyslání amerických pozemních vojsk do Sýrie či Iráku lze dle experta jednoduše předvídat a možné strategie jsou natolik jasné, že o nich lze spekulovat. "Ale skutečně důležité je to, jak se vypořádat s následky a jaký je v tomto ohledu plán," konstatuje závěrem bývalý diplomat.       

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sýrie Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy