Klíčovým problémem Obamovy administrativy bylo, že brala nejvíce v potaz ropu, soudí bezpečnostní analytik Michael Maloof. Někdejší dlouholetý pracovník amerického ministerstva obrany s tímto názorem vystoupil v rozhovoru pro server rt.com.
USA se nepoučily
Barack Obama minulý týden v televizním vystoupení připustil, že absence stabilizačního plánu pro Libyi po Spojenými státy vedené intervenci, která svrhla režim diktátora Muammara Kaddáfího, byla největší chybou, které se za osm let v Bílém domě dopustil. Maloof s jeho hodnocením souhlasí. "Došlo k tomu pod jeho dohledem a ukazuje to, že se vůbec nepoučil z naší zkušenosti z Iráku, kde jsme se zrovna sebrali a odešli," dodává analytik.
Problém Libye dle experta spočívá v tom, že Spojené státy s Muammaram Kaddáfím dlouhou dobu spolupracovaly. "Probíhalo tam hodně společných věcí," vysvětluje Maloof. Konstatuje, že diktátor ve skutečnosti udržoval pohromadě jednotlivé frakce a přirovnává ho proto k "libyjskému Titovi".
Spojené státy s Kaddáfím spolupracovaly především na zadržení rozmachu teroristické sítě Al-Káida, přičemž diktátor byl v tomto směru poměrně úspěšný, uvádí Maloof. Domnívá se tedy, že hlavní problém Obamovy administrativy spočíval v tom, že se zajímala především o ropu. "Také Francouzi byli velmi zainteresovaní tam (do Libye) vpadnout, jakmile začaly malé nepokoje, chápajíc, že (Kaddáfí) má zájem je potlačit," soudí expert.
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Maloof deklaruje, že svržení Kaddáfího proběhlo bez jakéhokoliv plánu, co bude následovat. To dle odborníkova názoru jasně ilustruje způsob, jakým se Libye rychle fragmentovala a rozličné frakce a klany obsadily celou zemi, což následně umožnilo Islámskému státu a Al-Káidě vyplnit mocenské vakuum.
"Bylo jasné, že cílem (americké) administrativy byla změna režimu," konstatuje analytik. Dodává, že USA se měly spíše poučit z irácké anabáze, která názorně demonstrovala, že není dobré jednat bez nějaké životaschopné strategie. "A tu jsme v Iráku zajisté neměli. Nyní s Libyí je to stejné," kritizuje Maloof. Upozorňuje, že značnou část odpovědnosti za rozhodnutí intervenovat vojensky v Libyi pak nese aktuální kandidátka na amerického prezidenta, demokratka Hillary Clintonová.
Role Hillary Clintonové
List New York Times nedávno odtiskl článek, ve kterém uvedl, že právě Clintonová sehrála hlavní roli v přesvědčování Baracka Obamy, aby se přidal k evropským spojencům v bombardování vojsk loajálních Muammaru Kaddáfímu. Deník odkazuje na zpětnou výpověď někdejšího amerického ministra obrany Roberta Gatese, který tvrdí, že rozhodnutí tehdy bylo přijato jen velmi těsně a váhajícího prezidenta na stranu stoupenců zásahu přivedla tehdejší ministryně zahraničí Clintonová.
Bezpečnostní analytik se v té souvislosti domnívá, že aktivita Clintonové v otázce zásahu v Libyii by se měla stát tématem probíhající prezidentské kampaně v USA. "Ale myslím, že je to velmi složité, pokud se na to skutečně nezaměříte a neukážete příčiny a následky," dodává Maloof. Spekuluje, že Clintonová mohla celou záležitostí sledovat posílení svých přátelských vazeb a kontaktů s cílem rozšířit americké obchodní kontakty s novou libyjskou vládou.
"Když tam (USA) zasáhly a svrhly Kaddáfího, neměly nic, čím by ho nahradily - neměly vládu, která by byla připravena (převzít moc v zemi)," poukazuje odborník. Dodává, že nyní Západu nezbývá než kooperovat s velmi vrtkavou libyjskou vládou, která příliš nefunguje.
Závěrem Maloof opět deklaruje, že velkou část odpovědnosti za současný stav nese Hillary Clintonová, což podle jeho názoru jasně ukazuje, že schopnost někdejší první dámy USA činit rozhodnutí a fungovat jako znalec mezinárodní politiky je značně nedostatečná.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
Sarkozy před soudem. Historický proces s exprezidentem se zkomplikoval hned na začátku
Muammar Kaddáfí , USA (Spojené státy americké) , Hillary Clintonová
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
před 1 hodinou
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
včera
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
včera
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
včera
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
včera
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
včera
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
včera
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
včera
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
včera
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
včera
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
včera
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
včera
Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami
včera
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
28. října 2026 21:44
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
28. října 2026 21:14
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
28. října 2026 20:51
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
28. října 2026 20:40
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
28. října 2026 19:51
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
28. října 2026 18:27
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.
Zdroj: Libor Novák