Proč USA svrhly Kaddáfího? Muž z Pentagonu promluvil

Klíčovým problémem Obamovy administrativy bylo, že brala nejvíce v potaz ropu, soudí bezpečnostní analytik Michael Maloof. Někdejší dlouholetý pracovník amerického ministerstva obrany s tímto názorem vystoupil v rozhovoru pro server rt.com.

USA se nepoučily

Barack Obama minulý týden v televizním vystoupení připustil, že absence stabilizačního plánu pro Libyi po Spojenými státy vedené intervenci, která svrhla režim diktátora Muammara Kaddáfího, byla největší chybou, které se za osm let v Bílém domě dopustil. Maloof s jeho hodnocením souhlasí. "Došlo k tomu pod jeho dohledem a ukazuje to, že se vůbec nepoučil z naší zkušenosti z Iráku, kde jsme se zrovna sebrali a odešli," dodává analytik.   

Problém Libye dle experta spočívá v tom, že Spojené státy s Muammaram Kaddáfím dlouhou dobu spolupracovaly. "Probíhalo tam hodně společných věcí," vysvětluje Maloof. Konstatuje, že diktátor ve skutečnosti udržoval pohromadě jednotlivé frakce a přirovnává ho proto k "libyjskému Titovi".

Spojené státy s Kaddáfím spolupracovaly především na zadržení rozmachu teroristické sítě Al-Káida, přičemž diktátor byl v tomto směru poměrně úspěšný, uvádí Maloof. Domnívá se tedy, že hlavní problém Obamovy administrativy spočíval v tom, že se zajímala především o ropu. "Také Francouzi byli velmi zainteresovaní tam (do Libye) vpadnout, jakmile začaly malé nepokoje, chápajíc, že (Kaddáfí) má zájem je potlačit," soudí expert.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Maloof deklaruje, že svržení Kaddáfího proběhlo bez jakéhokoliv plánu, co bude následovat. To dle odborníkova názoru jasně ilustruje způsob, jakým se Libye rychle fragmentovala a rozličné frakce a klany obsadily celou zemi, což následně umožnilo Islámskému státu a Al-Káidě vyplnit mocenské vakuum.

"Bylo jasné, že cílem (americké) administrativy byla změna režimu," konstatuje analytik. Dodává, že USA se měly spíše poučit z irácké anabáze, která názorně demonstrovala, že není dobré jednat bez nějaké životaschopné strategie. "A tu jsme v Iráku zajisté neměli. Nyní s Libyí je to stejné," kritizuje Maloof. Upozorňuje, že značnou část odpovědnosti za rozhodnutí intervenovat vojensky v Libyi pak nese aktuální kandidátka na amerického prezidenta, demokratka Hillary Clintonová.

Role Hillary Clintonové

List New York Times nedávno odtiskl článek, ve kterém uvedl, že právě Clintonová sehrála hlavní roli v přesvědčování Baracka Obamy, aby se přidal k evropským spojencům v bombardování vojsk loajálních Muammaru Kaddáfímu. Deník odkazuje na zpětnou výpověď někdejšího amerického ministra obrany Roberta Gatese, který tvrdí, že rozhodnutí tehdy bylo přijato jen velmi těsně a váhajícího prezidenta na stranu stoupenců zásahu přivedla tehdejší ministryně zahraničí Clintonová.  

Bezpečnostní analytik se v té souvislosti domnívá, že aktivita Clintonové v otázce zásahu v Libyii by se měla stát tématem probíhající prezidentské kampaně v USA. "Ale myslím, že je to velmi složité, pokud se na to skutečně nezaměříte a neukážete příčiny a následky," dodává Maloof. Spekuluje, že Clintonová mohla celou záležitostí sledovat posílení svých přátelských vazeb a kontaktů s cílem rozšířit americké obchodní kontakty s novou libyjskou vládou.   

"Když tam (USA) zasáhly a svrhly Kaddáfího, neměly nic, čím by ho nahradily - neměly vládu, která by byla připravena (převzít moc v zemi)," poukazuje odborník. Dodává, že nyní Západu nezbývá než kooperovat s velmi vrtkavou libyjskou vládou, která příliš nefunguje.

Závěrem Maloof opět deklaruje, že velkou část odpovědnosti za současný stav nese Hillary Clintonová, což podle jeho názoru jasně ukazuje, že schopnost někdejší první dámy USA činit rozhodnutí a fungovat jako znalec mezinárodní politiky je značně nedostatečná.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.   

Související

Sarkozy, Nicolas

Sarkozy před soudem. Historický proces s exprezidentem se zkomplikoval hned na začátku

U pařížského soudu dnes začal proces s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který čelí obžalobě z korupce. Konzervativní prezident z let 2007 až 2012 se podle francouzských médií osobně objevil před soudem. Soudní řízení však bylo pozastaveno kvůli žádosti spoluobžalovaného bývalého soudce kasačního soudu Gilberta Aziberta o odročení kvůli jeho zdravotnímu stavu. Soud si vyžádal zdravotní posudek a řízení má pokračovat ve čtvrtek.

Více souvisejících

Muammar Kaddáfí USA (Spojené státy americké) Hillary Clintonová

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy