Klíčovým problémem Obamovy administrativy bylo, že brala nejvíce v potaz ropu, soudí bezpečnostní analytik Michael Maloof. Někdejší dlouholetý pracovník amerického ministerstva obrany s tímto názorem vystoupil v rozhovoru pro server rt.com.
USA se nepoučily
Barack Obama minulý týden v televizním vystoupení připustil, že absence stabilizačního plánu pro Libyi po Spojenými státy vedené intervenci, která svrhla režim diktátora Muammara Kaddáfího, byla největší chybou, které se za osm let v Bílém domě dopustil. Maloof s jeho hodnocením souhlasí. "Došlo k tomu pod jeho dohledem a ukazuje to, že se vůbec nepoučil z naší zkušenosti z Iráku, kde jsme se zrovna sebrali a odešli," dodává analytik.
Problém Libye dle experta spočívá v tom, že Spojené státy s Muammaram Kaddáfím dlouhou dobu spolupracovaly. "Probíhalo tam hodně společných věcí," vysvětluje Maloof. Konstatuje, že diktátor ve skutečnosti udržoval pohromadě jednotlivé frakce a přirovnává ho proto k "libyjskému Titovi".
Spojené státy s Kaddáfím spolupracovaly především na zadržení rozmachu teroristické sítě Al-Káida, přičemž diktátor byl v tomto směru poměrně úspěšný, uvádí Maloof. Domnívá se tedy, že hlavní problém Obamovy administrativy spočíval v tom, že se zajímala především o ropu. "Také Francouzi byli velmi zainteresovaní tam (do Libye) vpadnout, jakmile začaly malé nepokoje, chápajíc, že (Kaddáfí) má zájem je potlačit," soudí expert.
Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.Maloof deklaruje, že svržení Kaddáfího proběhlo bez jakéhokoliv plánu, co bude následovat. To dle odborníkova názoru jasně ilustruje způsob, jakým se Libye rychle fragmentovala a rozličné frakce a klany obsadily celou zemi, což následně umožnilo Islámskému státu a Al-Káidě vyplnit mocenské vakuum.
"Bylo jasné, že cílem (americké) administrativy byla změna režimu," konstatuje analytik. Dodává, že USA se měly spíše poučit z irácké anabáze, která názorně demonstrovala, že není dobré jednat bez nějaké životaschopné strategie. "A tu jsme v Iráku zajisté neměli. Nyní s Libyí je to stejné," kritizuje Maloof. Upozorňuje, že značnou část odpovědnosti za rozhodnutí intervenovat vojensky v Libyi pak nese aktuální kandidátka na amerického prezidenta, demokratka Hillary Clintonová.
Role Hillary Clintonové
List New York Times nedávno odtiskl článek, ve kterém uvedl, že právě Clintonová sehrála hlavní roli v přesvědčování Baracka Obamy, aby se přidal k evropským spojencům v bombardování vojsk loajálních Muammaru Kaddáfímu. Deník odkazuje na zpětnou výpověď někdejšího amerického ministra obrany Roberta Gatese, který tvrdí, že rozhodnutí tehdy bylo přijato jen velmi těsně a váhajícího prezidenta na stranu stoupenců zásahu přivedla tehdejší ministryně zahraničí Clintonová.
Bezpečnostní analytik se v té souvislosti domnívá, že aktivita Clintonové v otázce zásahu v Libyii by se měla stát tématem probíhající prezidentské kampaně v USA. "Ale myslím, že je to velmi složité, pokud se na to skutečně nezaměříte a neukážete příčiny a následky," dodává Maloof. Spekuluje, že Clintonová mohla celou záležitostí sledovat posílení svých přátelských vazeb a kontaktů s cílem rozšířit americké obchodní kontakty s novou libyjskou vládou.
"Když tam (USA) zasáhly a svrhly Kaddáfího, neměly nic, čím by ho nahradily - neměly vládu, která by byla připravena (převzít moc v zemi)," poukazuje odborník. Dodává, že nyní Západu nezbývá než kooperovat s velmi vrtkavou libyjskou vládou, která příliš nefunguje.
Závěrem Maloof opět deklaruje, že velkou část odpovědnosti za současný stav nese Hillary Clintonová, což podle jeho názoru jasně ukazuje, že schopnost někdejší první dámy USA činit rozhodnutí a fungovat jako znalec mezinárodní politiky je značně nedostatečná.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Sarkozy před soudem. Historický proces s exprezidentem se zkomplikoval hned na začátku
Dostal peníze od Kaddáfího? Francouzský exprezident Sarkozy obviněn ze zločinného spolčení
Muammar Kaddáfí , USA (Spojené státy americké) , Hillary Clintonová
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák