Svět stojí před zásadní volbou v Sýrii, bije na poplach profesor

Fragmentace opozice, chaos na bojišti

Když Kerry tento týden v Paříži a Londýně jednal o Sýrii se svými evropskými protějšky, jen těžko se snažil vzbudit důvěru v možnost, že se americké diplomacii podaří nalézt řešení šestileté občanské války, v níž doposud zahynulo na 400 tisíc lidí a která způsobila jednu z největších humanitárních krizí od konce druhé světové války, uvádí Gerges.    

Osud Sýrie je podle profesora držen coby rukojmí zločinnými vojenskými veliteli a nemilosrdným režimem, který má značný zájem na udržení statutu quo. Soupeřící okolní státy pak dodávají zdroje, zbraně a především podněty, které tento konflikt přiživují a prodlužují, deklaruje expert. Dodává, že mnoho radikálních ozbrojených frakcí je mnohem více odhodláno bojovat navzájem než proti Bašáru Asadovi, což vede k fragmentaci opozice a šíření chaosu na bojišti.   

"Jako nejslabší část řetězu je umírněná opozice drcena mezi kamenem - nemilosrdnými útoky Asadových jednotek - a tvrdou zemí - militantními islamisty jako jsou Islámský stát (IS) a Fronta An-Nusrá, odnož Al-Káidy," vysvětluje odborník. Poukazuje, že navzdory silným komplikacím Svobodná syrská armáda bojuje, aby si udržela svou hlavní mocenskou základnu v Aleppu, jednom z nejdivočejších bojišť v zemi. Pokud Asad a jeho spojenci uspějí ve své snaze přerušit poslední zásobovací linii z Turecka vedoucí k rebelům v Aleppu, zasadí Svobodné syrské armádě rozhodující úder, míní Gerges. To by podle něj fakticky zastavilo ženevská jednání pod patronátem OSN, která i tak k dnešnímu přinesla jen málo hmatatelných pokroků.        

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Potíže opozice leží ve značném rozdílu mezi jejími skromnými vojenskými schopnostmi a vysokými politickými požadavky, především v podobě odchodu Asada, soudí profesor. "Není pochyb, že roztříštěná a nejednotná opozice prospívá Asadovi, který nenaznačil žádný záměr stáhnout se do ústraní či se o moc dělit s rebely," pokračuje Gerges. Připomíná, že Asad a jeho nejbližší okolí opakovaně odmítají ženevský koncept, který předpokládá skutečný politický přechod od autoritářství k pluralismu.     

Odborník deklaruje, že namísto toho Damašek a jeho spojenci, včetně Íránu a v menší míře i Ruska, trvají na nové vládě národní jednoty pod Asadovou autoritou, která by zahrnovala pouze vybrané přijatelné vůdce povstalců. "Syrský režim bojoval zuby nehty, aby zásadně oslabil hlavní proud opozice a přinutil si svět vybrat mezi Asadem a extremisty z IS a Al-Káidy, a tato strategie přinesla ovoce," uvádí Gerges. Doplňuje, že v očích mezinárodního společenství pak faktor IS a mezinárodního terorismu zmenšuje naléhavou potřebu politické transformace v Sýrii, přestože obě tyto výzvy jsou propletené.   

Ruský faktor

Asadova budoucnost tak již není na ženevském vyjednávacím stole a USA ani jejich evropští spojenci nyní nepožadují jeho okamžitý odchod jako dříve, zdůrazňuje profesor. Domnívá se, že ruská vojenská intervence v Sýrii loni v září ve skutečnosti změnila nejen vojenskou rovnováhu ve prospěch Asada, ale též diplomatické priority. "Vladimir Putin jako nezpochybnitelný mocnář nastavuje politickou agendu a upřednostňuje boj proti terorismu a přisoudil v něm přední roli Asadově armádě a vládě," píše expert. Doplňuje, že proti tomu neochota a neschopnost Baracka Obamy investovat v Sýrii strategický kapitál oslabuje možnosti Washingtonu. Navzdory Kerryho heroickému diplomatickému úsilí tak americká administrativa přenechala Sýrii Rusku, které velí k palbě, tvrdí Gerges.    

Putin není oddaný Asadovi, který, jak jasně deklaroval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, není spojencem Ruska, připomíná profesor. "Nicméně pro Putina je Sýrie mocenskou kartou pro smlouvání s USA a (Putin) očekává, že bude bohatě odměněn na Ukrajině a jinde, pokud dodá Asadovu hlavu," myslí si Gerges. Podotýká, že Obama zatím odmítá naplnit Putinovy ambice, jelikož nepovažuje Sýrii za klíčový americký národní zájem.  

Díky tomu podle odborníka americko-ruské neshody vedou k strategické paralýze, která pomáhá Asadovi a kupuje mu čas, aby vychyloval poměr sil ve svůj prospěch. Íránská neochvějná podpora Asada je rozhodující, což mu umožňuje vyhnout se definitivnímu finančnímu vyčerpání a kolapsu a nadále promazávat jeho nákladný vojenský aparát, konstatuje expert. "Mocný íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí dal mnohem více než Putin jasně najevo, že Asad je nepřekročitelná čára, přičemž prostřednictvím svých zástupců v Sýrii i jinde přilévá benzín do zuřivé regionální války," dodává Gerges.   

Z uvedených vnitřních, regionálních a mezinárodních důvodů existují překážky pro diplomatický průlom, deklaruje profesor. Klíčové jsou proto podle něj otázky, zda bude syrská válka pokračovat a pokud ano, jaké budou dopady katastrofální humanitární tragédie v Sýrii na její okolí, především Libanon, Turecko či Jordánsko, a globální bezpečnost, především v Evropě. Závěrem Gerges předpovídá, že pouze vidina dlouhého táhlého konfliktu může být katalyzátorem, který změní smrtící situaci ve válkou rozervané Sýrii.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.